Cizí státy chtějí naše území, musíme se stát velmocí oceánů. Putin podepsal novou námořní doktrínu
Nové letadlové lodě, hypersonické rakety, základny ve Středozemním moři... Takové jsou ambice ruského námořnictva vstříc údajným hrozbám. Prezident Vladimir Putin o Den námořnictva (31. 7.) v Petrohradě podepsal novou námořní doktrínu Ruska. Nepřekvapí, že za hlavní hrozby považuje USA a NATO.
„Otevřeně jsme vyznačili hranice a zóny národních zájmů Ruska – hospodářských i strategických. Jsou to naše arktické vody, vody Černého, Ochotského a Beringova moře a baltské i kurilské průlivy,“ ohlásil Putin ve slavnostním projevu před nastoupenými důstojníky námořnictva. „Pevně, všemi prostředky budeme zajišťovat jejich ochranu.“
„Dnešní Rusko nemůže existovat bez silné flotily,“ uvádí dokument o 55 stranách, který nahrazuje doktrínu z června 2015 - tu Rusko přijalo rok a čtvrt po anexi Krymu. I nová doktrína nepřímo řeší Krym a Ukrajinu, počítá s „posílením ruské geopolitické pozice“ v Černém a Azovském moři. Na Krymu se má rozšířit vojenská infrastruktura.
Hlavní hrozbou však je „strategická politika Spojených států, jejichž cílem je ovládnout světové oceány“ a omezit přístup Ruska k oceánským zdrojům a plavebním trasám. A další hrozba: „Územní nároky řady zemí, jež se týkají pobřežních a ostrovních teritorií,“ dodává dokument.
Ruská federace se mj. pře o čtyři ostrovy v Kurilách s Japonskem – kvůli nim ostatně Sovětský svaz s Japonskem nikdy neuzavřel mír po druhé světové válce, jen příměří roku 1956. Spojené státy zase v minulosti opakovaně obvinily Moskvu, že se snaží militarizovat Arktidu.
Rusko podle doktríny hodlá být světovou námořní velmocí. Pomoci má i moderní raketa Cirkon, kterou dle prezidentových slov nezastaví žádná bariéra. „Dodávky hypersonických střel ruským ozbrojeným silám začnou v příštích měsících. Fregata Admirál Gorškov bude první, která půjde do bojové služby s těmito skvělými zbraněmi na palubě,“ uvedl Putin.
Ke klíčovým prioritám řadí doktrína vývoj a budování letadlových lodí. Mj. na Dálném východě tak mají vyrůst doky pro stavění velkých plavidel. Stejně tak by si Moskva přála, aby se po světových oceánech plavilo víc ruských obchodních lodí.
Námořní doktrína tak má řešit i jejich bezpečnost. Velký důraz klade na tzv. severovýchodní cestu, tedy od evropské části Ruska na Dálný východ, do Číny či dál do Asie. S globálním oteplováním a táním ledovců je tato trasa stále dostupnější, nejen pro ledoborce a každý rok delší dobu. Trasu bude Rusko potřebovat, aby mohlo přeorientovat svůj zahraniční obchod – včetně ropy a zkapalněného plynu – na Čínu.
Obklíčený Kaliningrad
Jinou trasu řeší doktrína v Baltském moři, všímá si agentura Bloomberg. Z přístavů Usť-Luga a Petrohrad se mají plavit trajekty do exklávy Kaliningradu. Ten Litva nedávno kvůli přísným interpretacím sankcí vůči Rusku odřízla od důležitých dodávek po železnici, rozmluvila jí to pak Evropská komise.
Dokument podle agentury Interfax zmiňuje i nedostatek námořních základen v zahraničí. Ruská federace proto plánuje budovat nové v asijsko-pacifickém regionu a také ve Středozemním moři. Tam má ruská flotila k dispozici přístav Tartús v Sýrii, aktuálně se svou malou základnu pro menší plavidla snaží rozšířit. Jinak má Moskva ve Středomoří problém s uzavíráním spojenectví.
Ukrajina dnes odpoledne a večer čelila dalším ruským dronovým útokům. Terčem byly podle deníku Ukrajinska pravda Sumská a Chersonská oblast, kde údery zranily nejméně pět lidí.
