Podařilo se! Z Oděsy vyjela první loď s obilím. Tisíce tun míří do Libanonu
Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo turecké ministerstvo obrany a také Kyjev. Vyplutí lodi dokládá i specializovaný web marinetraffic.com, který sleduje námořní pohyb. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.
Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na twitteru.
Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov podle agentury Reuters v samostatném prohlášení, zveřejněném ministerstvem. Na vyplutí podle ministra čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580 000 tun ukrajinského obilí.
Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že loď připluje v úterý odpoledne do tureckých vod. Následovat bude inspekce plavidla v Istanbulu. Pokud bude vše v pořádku a loď dodrží všechny podmínky, bude smět pokračovat přes Bospor do Středozemního moře.
Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 000 tun kukuřice.
Vyplutí lodě přivítal generální tajemník OSN António Guterres, který doufá, že obnova přepravy přes Černé moře posílí zajištění dodávek potravin ve světě, a to hlavně chudším zemím. Moskva označila vyplutí za pozitivní krok, který prověří dohody podepsané v Istanbulu. Za roli zprostředkovatele poděkoval Turecku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.
Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.
Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Připadá na ni 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let. „Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy (145 mrtvých a 550 zraněných). Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky. „Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP. Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze. Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633. Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Loď je po kontrole
Inspektoři ve středu dokončili kontrolu nákladní lodi Razoni, která jako první vyplula z Ukrajiny po uzavření dohody o obnovení vývozu potravin z přístavů blokovaných kvůli únorové ruské invazi. Informovalo o tom dnes před polednem turecké ministerstvo obrany, podle kterého loď naložená ukrajinskou kukuřicí po plavbě Bosporem zamíří k Libanonu. Úspěšnou inspekci nákladu následně potvrdilo i OSN.
Kontrola nákladu trvala podle agentury AFP zhruba hodinu a půl. Loď při ní kotvila v Černém moři nedaleko Bosporu, delegace odborníků se na její palubu dostaly ve dvou menších lodích. OSN později uvedla, že inspekce trvala tři hodiny, posádka i náklad podle ní odpovídala informacím, které mezinárodní koordinační centrum (JCC) obdrželo před vyplutím plavidla z Oděsy.
