Rusové zabili jednoho z nejbohatších Ukrajinců. Obilnému magnátovi vletěla raketa do ložnice
Při ruském ostřelování Mykolajivu zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka Raisa. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.
Obilný magnát zahynul v noci na 31. července, když jeho dům zasáhla raketa. Podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě. Ruská raketa zasáhla podle ukrajinských úřadů podnikatelovu ložnici.
Pan Vadaturskyj vlastnil Nibulon, společnost zabývající se vývozem obilí. Získal také cenu „Hrdina Ukrajiny“.
Starosta Mykolajiva Oleksandr Senkevyč uvedl, že šlo pravděpodobně o dosud nejtěžší ruské bombardování města. Na Mykolajiv dopadla opět kazetová munice a ostřelování hlásí i Nikopol.
Zelenskyj: Hrozí dvakrát nižší žně
Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by pokračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.
Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela. „Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“. Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
