Rusové zabili jednoho z nejbohatších Ukrajinců. Obilnému magnátovi vletěla raketa do ložnice
Při ruském ostřelování Mykolajivu zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka Raisa. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.
Obilný magnát zahynul v noci na 31. července, když jeho dům zasáhla raketa. Podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě. Ruská raketa zasáhla podle ukrajinských úřadů podnikatelovu ložnici.
Pan Vadaturskyj vlastnil Nibulon, společnost zabývající se vývozem obilí. Získal také cenu „Hrdina Ukrajiny“.
Starosta Mykolajiva Oleksandr Senkevyč uvedl, že šlo pravděpodobně o dosud nejtěžší ruské bombardování města. Na Mykolajiv dopadla opět kazetová munice a ostřelování hlásí i Nikopol.
Zelenskyj: Hrozí dvakrát nižší žně
Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by pokračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.
Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj.
Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu. „Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům. Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Dobré ráno,vážení čtenáři, unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
