Rusové touží po pomstě, varuje gubernátor. A osvobození Chersonu by mohlo být rychlejší
Zatímco se ukrajinské obranné jednotky snaží osvobodit okupovanou Chersonskou oblast a zbylé jižní části země, Rusko znovu zaměřilo svou pozornost na Kyjev a Černihiv. Gubernátor Kyjevského regionu Oleksij Kuleba za tím vidí touhu po pomstě. Šéf proruských separatistů volá po okupaci měst „založených ruským lidem“ a zbylé okupující jednotky na východě míří směrem k Bachmutu. „Protiofenziva musí být rychlejší!“ apeluje šéf bezpečnostní rady.
„Rusko se s pomocí raket mstí za rozšířený a populární odpor, který se Ukrajincům podařilo zorganizovat právě díky své státnosti,“ pronesl na sociální síti Telegram Kuleba. „Ukrajina již zhatila plány Ruska a bude se dál bránit.“
Na síti dále informoval o útoku na usedlost u Vyšhorodu asi 20 kilometrů od hlavního města, ke kterému došlo ve čtvrtek ráno. Okupanti poničili tamní infrastrukturu, zda byl někdo zraněn nebo zabit, uvedeno nebylo. Útok na osadu podle něj akorát dále potvrzuje, že se část ruské armády opět zaměřila na sever země. Okupanti se z Kyjeva a Černihivu po neúspěšném pokusu o dobytí stáhli v prvních měsících války.
Po obnově útoků nejen na severní oblasti volal šéf proruských separatistů Denis Pušilin. Ruské jednotky vyzval k „osvobození ruských měst založených ruským lidem – Kyjeva, Černihivu, Poltavy, Oděsy, Dnipra, Charkova, Záporoží a Lucku“. Informoval o tom server NPR.
Další oběti v Mykolajivu
Nejméně čtyři lidé zemřeli, když Rusko dnes ráno kazetovými pumami ostřelovalo jihoukrajinský Mykolajiv, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
Kim ve videu zveřejněném na Telegramu řekl, že střela dopadla u zastávky městské hromadné dopravy. Dodal, že sedm lidí utrpělo zranění.
Internetový portál Ukrajinska pravda uvádí, že ruské síly Mykolajiv kazetovými pumami ostřelovaly dvakrát už v květnu. Moskva popírá, že by její jednotky kazetovou munici používaly. Ta obsahuje submunici pro zvýšení ničivého účinku. Česko patří ke 110 státům, které se připojily k zákazu kazetové munice podpisem dublinské úmluvy. Rusko, Ukrajina ani USA tuto úmluvu nepodepsaly.
Bachmut mimo dosah Rusů
Ruské síly se na východě Ukrajiny snaží využít drobných územních zisků z posledních dní a tlačí se ve směru na město Bachmut. Postup na nedaleký Siversk naopak vázne a neuspěl ani omezený pokus o protiútok v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Britská vojenská rozvědka ve své ranní svodce uvedla, že ruská soukromá Wagnerova armáda dostala na starost určité úseky fronty stejně jako jednotky regulérní armády.
Ruské jednotky koncem minulého týdne dobyly vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, která byla předmětem bojů v uplynulých dvou měsících. V této oblasti byli nasazeni také žoldnéři z Wagnerovy armády. Nyní se ruské síly snaží udržet iniciativu a postupovat severozápadním směrem na Bachmut. Právě na obsazení tohoto města v Doněcké oblasti se Rusové nyní budou patrně soustředit.
„Zůstává nepravděpodobné, že by ruské síly zabraly samotný Bachmut, navzdory pokračujícímu postupu v tomto směru,“ uvedl ISW. Podle něj dosavadní pokusy o dobytí severněji položeného Siversku selhávají, a mohly by proto ztratit na intenzitě.
Ruské síly se ve čtvrtek pokusily o omezenou ofenzivu na jižní části fronty, podle generálního štábu ukrajinské armády však skončila neúspěchem. V Chersonské oblasti, jejíž osvobození deklaruje ukrajinské velení jako jednu ze svých současných priorit, Rusové zřejmě čelí územním ztrátám, míní ISW.
Institut zmiňuje ukrajinského generála Oleksije Hromova, podle kterého Rusko stahuje do oblasti posily z Charkovské a Luhanské oblasti na východě země. Ruská armáda se rovněž pokouší udržet své logistické trasy, aby mohla zásobovat vojáky na severním břehu Dněpru. Ukrajinské dělostřelectvo v uplynulých dnech poškodilo nejméně tři mosty přes největší ukrajinskou řeku, namísto poničeného Antonivského mostu v Chersonu nyní funguje přívoz.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov vidí v domácí protiofenzivě u Chersonu několik chyb. „Líbilo by se mi, kdyby to bylo o hodně rychlejší,“ uvedl tento týden před novináři a dodal, že „nepřítel nyní shromažďuje maximální množství sil právě ve směru na Cherson“.
„Začal velký hromadný přesun jejich vojáků,“ varoval Danilov. „Seskupují další jednotky.“
Wagnerovci okupanty nezachrání
Britská vojenská rozvědka upozorňuje, že se výrazně změnila role takzvané Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny. Ta se po roce 2015 typicky podílela na misích, jež neměly nic společného s velkými operacemi ruské armády, neskrývanými před veřejností. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny působí také v Sýrii, Iráku a řadě zemí Afriky.
Podle britských zpravodajců jejich nasazení na Ukrajině znovu ukazuje, že tvrzení Moskvy, že tato soukromá skupina není napojená na ruský stát, nejsou pravdivá.
„Její role se změnila pravděpodobně kvůli tomu, že ruské ministerstvo obrany má zásadní nedostatek bojové pěchoty, nicméně tyto síly zřejmě nebudou stačit pro to, aby přinesly významnou změnu ve směru, jakým se válka vyvíjí,“ uvedla britská rozvědka na Twitteru.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval v velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.
Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.
Ruský raketový útok v noci na sobotu 5. října zcela zničil obytný dům v obci Lapajivka nedaleko Lvova a připravil o život čtyřčlennou rodinu. Pod troskami zahynuli rodiče, jejich patnáctiletá dcera a jeden z prarodičů. Další člen rodiny, jenž se v tu chvíli nacházel mimo dům, byl vážně zraněn. Zasaženy byly i okolní domy, z nichž dvě ženy skončily v nemocnici a tři další lidé potřebovali ošetření přímo na místě. Podle Lvovské oblastní prokuratury na Telegramu šlo o nejrozsáhlejší kombinovaný úder na region od začátku války.
Útok zasáhl také průmyslové a energetické objekty ve Lvově a okolí. Na místě nyní pracují státní zástupci, vyšetřovatelé, experti na výbušniny i forenzní specialisté, kteří dokumentují válečné zločiny Ruska. Pod procesním dohledem Lvovské oblastní prokuratury bylo zahájeno vyšetřování pro porušení zákonů a zvyklostí války, které mělo za následek smrt civilistů.
