Rusové touží po pomstě, varuje gubernátor. A osvobození Chersonu by mohlo být rychlejší
Zatímco se ukrajinské obranné jednotky snaží osvobodit okupovanou Chersonskou oblast a zbylé jižní části země, Rusko znovu zaměřilo svou pozornost na Kyjev a Černihiv. Gubernátor Kyjevského regionu Oleksij Kuleba za tím vidí touhu po pomstě. Šéf proruských separatistů volá po okupaci měst „založených ruským lidem“ a zbylé okupující jednotky na východě míří směrem k Bachmutu. „Protiofenziva musí být rychlejší!“ apeluje šéf bezpečnostní rady.
„Rusko se s pomocí raket mstí za rozšířený a populární odpor, který se Ukrajincům podařilo zorganizovat právě díky své státnosti,“ pronesl na sociální síti Telegram Kuleba. „Ukrajina již zhatila plány Ruska a bude se dál bránit.“
Na síti dále informoval o útoku na usedlost u Vyšhorodu asi 20 kilometrů od hlavního města, ke kterému došlo ve čtvrtek ráno. Okupanti poničili tamní infrastrukturu, zda byl někdo zraněn nebo zabit, uvedeno nebylo. Útok na osadu podle něj akorát dále potvrzuje, že se část ruské armády opět zaměřila na sever země. Okupanti se z Kyjeva a Černihivu po neúspěšném pokusu o dobytí stáhli v prvních měsících války.
Po obnově útoků nejen na severní oblasti volal šéf proruských separatistů Denis Pušilin. Ruské jednotky vyzval k „osvobození ruských měst založených ruským lidem – Kyjeva, Černihivu, Poltavy, Oděsy, Dnipra, Charkova, Záporoží a Lucku“. Informoval o tom server NPR.
Další oběti v Mykolajivu
Nejméně čtyři lidé zemřeli, když Rusko dnes ráno kazetovými pumami ostřelovalo jihoukrajinský Mykolajiv, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
Kim ve videu zveřejněném na Telegramu řekl, že střela dopadla u zastávky městské hromadné dopravy. Dodal, že sedm lidí utrpělo zranění.
Internetový portál Ukrajinska pravda uvádí, že ruské síly Mykolajiv kazetovými pumami ostřelovaly dvakrát už v květnu. Moskva popírá, že by její jednotky kazetovou munici používaly. Ta obsahuje submunici pro zvýšení ničivého účinku. Česko patří ke 110 státům, které se připojily k zákazu kazetové munice podpisem dublinské úmluvy. Rusko, Ukrajina ani USA tuto úmluvu nepodepsaly.
Bachmut mimo dosah Rusů
Ruské síly se na východě Ukrajiny snaží využít drobných územních zisků z posledních dní a tlačí se ve směru na město Bachmut. Postup na nedaleký Siversk naopak vázne a neuspěl ani omezený pokus o protiútok v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Britská vojenská rozvědka ve své ranní svodce uvedla, že ruská soukromá Wagnerova armáda dostala na starost určité úseky fronty stejně jako jednotky regulérní armády.
Ruské jednotky koncem minulého týdne dobyly vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, která byla předmětem bojů v uplynulých dvou měsících. V této oblasti byli nasazeni také žoldnéři z Wagnerovy armády. Nyní se ruské síly snaží udržet iniciativu a postupovat severozápadním směrem na Bachmut. Právě na obsazení tohoto města v Doněcké oblasti se Rusové nyní budou patrně soustředit.
„Zůstává nepravděpodobné, že by ruské síly zabraly samotný Bachmut, navzdory pokračujícímu postupu v tomto směru,“ uvedl ISW. Podle něj dosavadní pokusy o dobytí severněji položeného Siversku selhávají, a mohly by proto ztratit na intenzitě.
Ruské síly se ve čtvrtek pokusily o omezenou ofenzivu na jižní části fronty, podle generálního štábu ukrajinské armády však skončila neúspěchem. V Chersonské oblasti, jejíž osvobození deklaruje ukrajinské velení jako jednu ze svých současných priorit, Rusové zřejmě čelí územním ztrátám, míní ISW.
Institut zmiňuje ukrajinského generála Oleksije Hromova, podle kterého Rusko stahuje do oblasti posily z Charkovské a Luhanské oblasti na východě země. Ruská armáda se rovněž pokouší udržet své logistické trasy, aby mohla zásobovat vojáky na severním břehu Dněpru. Ukrajinské dělostřelectvo v uplynulých dnech poškodilo nejméně tři mosty přes největší ukrajinskou řeku, namísto poničeného Antonivského mostu v Chersonu nyní funguje přívoz.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov vidí v domácí protiofenzivě u Chersonu několik chyb. „Líbilo by se mi, kdyby to bylo o hodně rychlejší,“ uvedl tento týden před novináři a dodal, že „nepřítel nyní shromažďuje maximální množství sil právě ve směru na Cherson“.
„Začal velký hromadný přesun jejich vojáků,“ varoval Danilov. „Seskupují další jednotky.“
Wagnerovci okupanty nezachrání
Britská vojenská rozvědka upozorňuje, že se výrazně změnila role takzvané Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny. Ta se po roce 2015 typicky podílela na misích, jež neměly nic společného s velkými operacemi ruské armády, neskrývanými před veřejností. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny působí také v Sýrii, Iráku a řadě zemí Afriky.
Podle britských zpravodajců jejich nasazení na Ukrajině znovu ukazuje, že tvrzení Moskvy, že tato soukromá skupina není napojená na ruský stát, nejsou pravdivá.
„Její role se změnila pravděpodobně kvůli tomu, že ruské ministerstvo obrany má zásadní nedostatek bojové pěchoty, nicméně tyto síly zřejmě nebudou stačit pro to, aby přinesly významnou změnu ve směru, jakým se válka vyvíjí,“ uvedla britská rozvědka na Twitteru.
Podle Ozbrojených sil Ukrajiny se počet zesnulých ruských vojáků zvětšil o dalších 1180 na celkových 1 026 440 mrtvých. Ukrajině se podařilo sestřelit letadlo, zničit dva další tanky a sestřelit přes 200 dronů.
Výrobní aktivita v Rusku klesá a některé ekonomické ukazatele se propadají do červených čísel. Ukazují to data o kterých informoval americký server Wall Street Journal. Důvodem mohou být nejnovější sankce, jak dodává v rozsáhlé analýze také The Kyiv Independent.
Masivní vojenské výdaje, pokles vývozu ropy i snížení produkce u výrobců zemědělských strojů či výrobce nábytku ukazují podle expertů, že je Rusko na „pokraji recese“.
Ruská letiště jsou paralyzována kvůli hrozícím dronovým útokům. Stovky letů jsou zpožděny nebo zrušeny. Lidé spí na podlaze, perou se, ale i zpívají „Kaťušu“.
V Pulkově bylo zpožděno 48 letů, 74 zrušeno. V Šeremetěvu bylo večer zrušeno 174 letů a dalších 47 bylo zpožděno. Na letu do Almaty, který uvízl na více než 15 hodin, pár lidí dokonce onemocnělo.
Na letišti Strigino (Nižnij Novgorod) je zaveden režim „koberce“ – všechny lety jsou zpožděny a cestujícím bylo řečeno, že neodletí nejméně dva dny. Rodiny s dětmi spí přímo na podlaze letiště. Někteří uvízli v zahraničí, včetně Turecka, a nemohou se vrátit.
