Pondělí 4. července 2022
Oblačno, déšť 29°C

Učitelka Nina popsala „rusifikaci“ v praxi: Vtrhli k nám domů, nehledali zbraně, ale učebnice

Autor: Darina Jíchová - 
22. května 2022
19:05

Ukrajinští učitelé v Rusy okupovaných částech Ukrajiny jsou v nelehké situaci, Moskva od nich očekává přechod na ruské normy, v podstatě rusifikaci, Kyjev hrozí tresty za kolaboraci. Pedagogové jsou mezi tím terčem nátlaku za strany ruských vojáků. Učitelka Nina (48) například pro stanici CNN popsala domovní prohlídku, Rusové jí „prošmejdili“ celý dům, nehledali zbraně, ale ukrajinské učebnice.

Nina s rodinou žije v severovýchodní Ukrajině. Jednoho dne na konci dubna ji v 6 hodin ráno vzbudili Rusové. Vnikli do jejího domu, namířili na ně zbraní a Nině s manželem a dcerou nezbylo než přihlížet, jak systematicky ničí jejich domov. „Věděla jsem, co dělají. Bylo mi jasné, že si přišli pro mě a pro ukrajinské knihy a učebnice,“ Nina není jen pedagožka, ale i ředitelka místní školy. „Pro ně jsem nepřítel,“ dodala.

„Prohledali úplně všechno i odpady a kadibudku, co máme venku. Našli učebnice a jazykové příručky ukrajinštiny,“ Nina není jediná, i další ukrajinští učitelé vypověděli, že jsou terčem prohlídek, výhrůžek a dalších forem nátlaku. Rusové po nich vyžadují, aby svou výuku přizpůsobili kremelské rétorice. Nina se reportérům CNN svěřila, že ji vojáci nutili mluvit rusky. „Dali mi chvilku, abych se oblékla, a pak jsem musela s nimi,“ doplnila, že zamířili do její školy.

S pytlem na hlavě k výslechu

„Nařídili mi, abych jim odevzdala všechny dějepisné učebnice, měli dotazy na naše osnovy. Měli spoustu požadavků, ale musím říct, že se snažili se mnou mluvit slušně,“ připustila Nina. „Zabavili nám školní počítač, nebyl můj, patřil učiteli z prvního stupně, vzali si také dvě učebnice dějepisu z osmé třídy,“ vypověděla. „Pak mi dali černý pytel přes hlavu a odvezli na výslech, nevím kam,“ řekla Nina.

„Ptali se na můj postoj k vojenské operaci, obvinili mě, že jsem vlastenka, že jsem moc vlastenecká. Ptali se, proč používám ukrajinštinu, proč chodím do ukrajinských kostelů,“ na druhou stranu Nina doplnila, že stáli o to, aby byla škola znovu otevřena. „Argumentovala jsem, že to není bezpečné pro děti ani učitele. Nevím, jak dlouho mě drželi, čas jsem nevnímala. Seděla jsem s pytlem na hlavě, sundali mi ho jen při výslechu,“ vylíčila Nina.

„Časem mě propustili, zdůraznili však, že o mně vědí všechno, včetně toho, co dělá můj syn a dcera. Pochopila jsem to jako výhrůžku,“ navázala Nina. Poznamenala, že rodina žila ve strachu, že se pro ně Rusové vrátí, proto se nakonec rozhodli Ukrajinu opustit.

Drsný nátlak na učitele

Reportéři CNN měli možnost zpovídat řadu ukrajinských pedagogů, většina z nich si přála zůstat v anonymitě. Jedna z nich uvedla, že stejně jako v případě Niny museli ve škole odevzdat učebnice – v tomto případě všechny jazykové a dějepisné příručky. „Ředitelka odmítla, stála si za svým a Rusové nakonec odtáhli s prázdnou,“ sdělila tisku. Reportéři dodali, že mnozí učitelé začali učit online jako během pandemie covidu-19. V některých oblastech narušily distanční výuku výpadky internetu, když se boje přiblížily.

13:12
Dnes

Na Hadím ostrově, odkud se minulý týden stáhla ruská posádka, byla opět vztyčena ukrajinská vlajka. Oznámilo to ministerstvo obrany v Kyjevě.

Hadí ostrov. Hadí ostrov.
12:44
Dnes

Ruský raper Ivan Alexejev, známý pod uměleckým jménem Noize MC, na koncertu v Taškentu označil ukrajinské ostřelování ruského města Belgorod za návrat raket dříve vypálených proti Ukrajině. Belgorod je rodným městem zpěváka, který válku Ruska proti Ukrajině od počátku kritizuje, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Belgorod ležící poblíž hranic s Ukrajinou se v noci ze soboty na neděli stal terčem ostřelování ukrajinskými raketami, při kterém čtyři lidé přišli o život a čtyři utrpěli zranění. Poškozeny byly desítky obytných domů. Podle BBC šlo o nejtěžší úder proti městu od začátku války.

„Z Belgorodu odletěly rakety - a věděl jsem, že se vrátí,“ řekl Noize MC na koncertu. „Mé milované rodné město ostřelovali. Jak se kvůli tomu cítím? Stejně jako jsem se cítil, když ostřelovali Kyjev, Charkov, Mariupol. Naprosto stejně jsem se cítil, když jsem se dozvěděl novinky o Irpini a Buči,“ řekl zpěvák v narážce na zprávy o zvěrstvech v těchto městech, z jejichž spáchání jsou podezřelí ruští vojáci. „Válka je odporná a příšerná. Má nelidskou tvář. Musí skončit. K čertu, měla skončit ještě dříve než začala,“ zdůraznil.

12:36
Dnes

Pražští policisté pátrají po patnáctileté dívce z Ukrajiny, která v sobotu odpoledne odešla na dětské hřiště na náměstí Jiřího z Lobkovic v Praze 3 a nevrátila se domů. Na policejním webu o tom dnes informovala mluvčí Violeta Siřišťová. Dívka podle ní nemluví plynule česky.

Pohřešovaná dívka měří asi 160 centimetrů, má dlouhé rovné zrzavé vlasy, šedé oči a štíhlou postavu. Naposledy na sobě měla růžové triko, černé kalhoty a černé sandály s bílou podrážkou. Dívka v minulosti nebyla nikdy pohřešovaná, doplnila Siřišťová.

Jakoukoli informaci o pohybu či výskytu dívky přijmou policisté na kterékoli služebně nebo na lince 15

Zobrazit celý online

Ukrajinské úřady oznámily, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zničeno na 1570 vzdělávacích institucí, reportéři CNN poznamenali, že tento údaj nelze ověřit. Školy – mateřské, základní, střední i vysoké – jsou častým cílem ruského ostřelování. Ukrajinská armáda minulý týden například informovala o tom, že Rusové vybombardovali školu v Luhanské oblasti, kde se skrývalo 90 lidí, gubernátor regionu Serhij Hajdaj tehdy uvedl, že 60 lidí při útoku zemřelo.

Pedagogům Rusové hrozí deportací na Krym

Ukrajinský ombudsman pro vzdělání Serhij Horbačov potvrdil, že dostali na 100 žádostí o pomoc od učitelů i rodičů a studentů z okupovaných oblastí. Jeho úřad si je také vědom toho, že učitelé čelí ruského nátlaku. „Ano, víme o případech únosů a výhrůžek,“ uvedl Horbačov pro CNN.

Asi nejvíc zpráv o nucené rusifikaci pochází z okupované Chersonské oblasti, promluvil o nich zástupce regionální správy Serhij Chlan, který opakovaně obvinil Rusy z toho, že vyhrožují učitelům. „Naznačili, že učitele, kteří nesouhlasí s ruskými programy, deportují na Krym,“ nechal se slyšet Chlan.

Zkušený pedagog Oleh Ochredko, který v současné době působí jako analytik pro Centrum občanského vzdělání Alameda, monitorovací organizace původně založené na Krymu v roce 2014, prohlásil, že podobné strategie užívali Rusové poté, co poloostrov anektovali. „Krym pro ně byl experiment. Začali tady s militarizací vzdělávacího systému,“ zhodnotil Ochredko. Poznamenal, že Rusové se uchýlili k technice přerámování, v tomto případě je zaměřená na historické události a jejich interpretace. „Takový postup má hluboký vliv na děti,“ zdůraznil.

„Ukrajina zcela zmizela z učebnic, všechno se stalo dějinami Ruska. Děti jsou vzdělávány v systému, který neustále hledá nepřítele, režim ho potřebuje. Teď je nepřítelem Ukrajina a Spojené státy,“ Ochredko varoval, že tento způsob výuku v dětech zakoření agresi.

Učitelé se statečně brání

Ukrajinští pedagogové v okupovaných částech země se snaží ruskému tlaku vzdorovat, nechtějí přistoupit na změny sylabu ve strachu, jaký dlouhodobý dopad by to mělo na jejich studenty. Marija, učitelka matematiky z Luhanské oblasti sdělila pro CNN, že region od Rusů dostal ultimatum. „Řekli nám, že musíme přejít na jejich program, samozřejmě jsme to odmítli. Uvidíme, reagovali na to Rusové s tím, že o každém z nás mají složku. To bylo dost děsivé,“ uvedla Marija.

„Později nám do mailu přišly ruské učebnice s žádostí, abychom si je aspoň přečetli. Napsali k tomu: Náš program a učební osnovy jsou moc pěkné. Snaží se nás přesvědčit, naposledy jsme řekli, že nemáme internet, takže nám nic nepřišlo,“ podotkla Marija. „Mají i otázky typu: Jaký je rozdíl mezi výukou v ruštině a ukrajinštině. Řekli mi: Učíš matematiku, ta je snad stejná ve všech jazycích. Takový názor nepřijímám,“ Marija s ruskými vojáky debatovala o budoucnosti dětí.

„Poukázala jsem na to, že jejich diplomy nikde na univerzitě nepřijmou. Jejich odpověď? Jaké univerzity? Budou z nich vojáci a dělníci, které potřebujeme,“ vypověděla Marija. S tím, jak válka pokračuje, v sobě Marija živí naději na vítězný konec. Na druhou stranu se pedagožka i bojí toho, že jim Rusové zničí školu. „Máme dobrou školu, se spoustou kvalitního vybavení,“ zakončila pro CNN.

Video  Psycholožka o dopadech Putinovy války na dětské uprchlíky: Vedle traumat hrozí i sebepoškozování  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa