Podařilo se! Z Oděsy vyjela první loď s obilím. Tisíce tun míří do Libanonu
Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo turecké ministerstvo obrany a také Kyjev. Vyplutí lodi dokládá i specializovaný web marinetraffic.com, který sleduje námořní pohyb. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.
Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na twitteru.
Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov podle agentury Reuters v samostatném prohlášení, zveřejněném ministerstvem. Na vyplutí podle ministra čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580 000 tun ukrajinského obilí.
Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že loď připluje v úterý odpoledne do tureckých vod. Následovat bude inspekce plavidla v Istanbulu. Pokud bude vše v pořádku a loď dodrží všechny podmínky, bude smět pokračovat přes Bospor do Středozemního moře.
Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 000 tun kukuřice.
Vyplutí lodě přivítal generální tajemník OSN António Guterres, který doufá, že obnova přepravy přes Černé moře posílí zajištění dodávek potravin ve světě, a to hlavně chudším zemím. Moskva označila vyplutí za pozitivní krok, který prověří dohody podepsané v Istanbulu. Za roli zprostředkovatele poděkoval Turecku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.
Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.
Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Připadá na ni 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Loď je po kontrole
Inspektoři ve středu dokončili kontrolu nákladní lodi Razoni, která jako první vyplula z Ukrajiny po uzavření dohody o obnovení vývozu potravin z přístavů blokovaných kvůli únorové ruské invazi. Informovalo o tom dnes před polednem turecké ministerstvo obrany, podle kterého loď naložená ukrajinskou kukuřicí po plavbě Bosporem zamíří k Libanonu. Úspěšnou inspekci nákladu následně potvrdilo i OSN.
Kontrola nákladu trvala podle agentury AFP zhruba hodinu a půl. Loď při ní kotvila v Černém moři nedaleko Bosporu, delegace odborníků se na její palubu dostaly ve dvou menších lodích. OSN později uvedla, že inspekce trvala tři hodiny, posádka i náklad podle ní odpovídala informacím, které mezinárodní koordinační centrum (JCC) obdrželo před vyplutím plavidla z Oděsy.
