Putin hrozí novými hypersonickými střelami. A podepsal námořní doktrínu
Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu.
Šéf Kremlu dnes rovněž podepsal novou námořní doktrínu, podle níž je hlavní hrozbou pro Rusko „strategická politika Spojených států, jejichž cílem je ovládnout světové oceány“, a přibližování Severoatlantické aliance k ruským hranicím. Rusko může ve světových oceánech použít vojenskou sílu, pokud jiné nástroje, například diplomatické či hospodářské, selžou, píše se v textu, z nějž cituje agentura Reuters
Přestože Putin ve svém projevu přímo nezmínil Ukrajinu, kde Rusko pokračuje ve válečném tažení, počítá doktrína s „posílením ruské geopolitické pozice“ v Černém a Azovském moři. Dokument dále stanoví, že se rozšíří vojenská infrastruktura na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo.
Doktrína rovněž poukazuje na Severní ledový oceán jako na oblast mimořádné důležitosti pro Rusko. Spojené státy v minulosti opakovaně obvinily Moskvu, že se snaží Arktidu militarizovat. Podle nové doktríny počítá Rusko také s výstavbou moderních letadlových lodí.
„Dodávky hypersonických střel ruským ozbrojeným silám začnou v příštích měsících. Fregata Admirál Gorškov bude první, která půjde do bojové služby s těmito skvělými zbraněmi na palubě,“ uvedl v dnešním projevu Putin.
„Klíčovou otázkou je, aby ruské námořnictvo... bylo bleskurychle schopno reagovat na všechny, kdo se rozhodnou omezit jeho suverenitu a svobodu,“ dodal ruský prezident.
Cirkon je podle dřívějších prohlášení ruské armády schopen dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu do 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle. Patří k nové generaci ruských zbraní.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
„Putin poznamenal, že tyto návrhy v podobě, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskuzemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě by mohly tvořit základ pro konečné mírové urovnání,“ cituje ruská agentura Interfax prohlášení Kremlu, které zmiňuje srpnové setkání Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Německý kancléř Friedrich Merz po dnešních rozhovorech evropských lídrů v angolské Luandě řekl, že Rusko musí být přítomno u jednání o míru na Ukrajině. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k míru na Ukrajině. Zároveň uvedl, že tento týden neočekává uzavření mírové dohody, píše agentura AFP.
Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Lídři zemí Evropské unie podle premiéra v demisi Petra Fialy získali na dnešní schůzce v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Jednání potvrdilo společnou pozici unijních zemí, řekl Fiala novinářům v Luandě, kde je na summitu EU s Africkou unií. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají unie a Severoatlantické aliance (NATO).
