Putin hrozí novými hypersonickými střelami. A podepsal námořní doktrínu
Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu.
Šéf Kremlu dnes rovněž podepsal novou námořní doktrínu, podle níž je hlavní hrozbou pro Rusko „strategická politika Spojených států, jejichž cílem je ovládnout světové oceány“, a přibližování Severoatlantické aliance k ruským hranicím. Rusko může ve světových oceánech použít vojenskou sílu, pokud jiné nástroje, například diplomatické či hospodářské, selžou, píše se v textu, z nějž cituje agentura Reuters
Přestože Putin ve svém projevu přímo nezmínil Ukrajinu, kde Rusko pokračuje ve válečném tažení, počítá doktrína s „posílením ruské geopolitické pozice“ v Černém a Azovském moři. Dokument dále stanoví, že se rozšíří vojenská infrastruktura na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo.
Doktrína rovněž poukazuje na Severní ledový oceán jako na oblast mimořádné důležitosti pro Rusko. Spojené státy v minulosti opakovaně obvinily Moskvu, že se snaží Arktidu militarizovat. Podle nové doktríny počítá Rusko také s výstavbou moderních letadlových lodí.
„Dodávky hypersonických střel ruským ozbrojeným silám začnou v příštích měsících. Fregata Admirál Gorškov bude první, která půjde do bojové služby s těmito skvělými zbraněmi na palubě,“ uvedl v dnešním projevu Putin.
„Klíčovou otázkou je, aby ruské námořnictvo... bylo bleskurychle schopno reagovat na všechny, kdo se rozhodnou omezit jeho suverenitu a svobodu,“ dodal ruský prezident.
Cirkon je podle dřívějších prohlášení ruské armády schopen dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu do 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle. Patří k nové generaci ruských zbraní.
Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.
„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.
„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.
Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.
Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.
