Útok v Oděse pouhý den po podpisu dohody o obilí: Rusko se vymlouvá, svět zuří
Ruské rakety dnes zasáhly ukrajinský černomořský přístav Oděsa. Podle velení ukrajinské armády přístav zasáhly řízené střely Kalibr, exploze byly slyšet i ve městě, uvedl server BBC. Útok přišel pouhý den poté, co Moskva a Kyjev podepsaly dohodu o vývozu obilí, v níž hraje přístav v Oděse klíčovou roli. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokud Rusko dohodu nedodrží, ponese odpovědnost za globální potravinovou krizi. Útok odsoudili generální tajemník OSN António Guterres a šéf diplomacie EU Josep Borrell. Ruští představitelé řekli Ankaře, že Moskva nemá s raketovým útokem na Oděsu nic společného, uvedl později turecký ministr obrany Hulusi Akar.
„Nepřítel zaútočil na přístav v Oděse střelami Kalibr; dvě z nich byly sestřeleny protivzdušnou obranou, dvě zasáhly infrastrukturu přístavu,“ uvedla armáda na síti Telegram.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram sdělil, že v přístavu začalo po raketovém úderu hořet. „Rusko zasáhlo přístav Oděsa, na místě zuří požár, na přístav dopadly dvě rakety. Jsou tam oběti,“ napsal a obvinil Rusko, že „jednou rukou podepisuje dohodu a druhou posílá rakety“.
V pátek zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali v Istanbulu dohodu, jež má umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Dohoda, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že plavidla s obilím budou moci plout námořními humanitárními koridory.
The moment the Russian missile struck the port in Odesa today.
— Patrick Reevell (@Reevellp) July 23, 2022
(Video was given to my @ABC colleague by an eyewitness) pic.twitter.com/DlD5nG8P2d
„Rusové nám řekli, že s tímto útokem nemají absolutně nic společného a že tuto záležitost velmi podrobně a pečlivě zkoumají,“ sdělil později podle agentury Reuters turecký ministr obrany Hulusi Akar. Zároveň vyjádřil obavy ohledně útoku na oděský přístav a vyzval všechny strany, aby pokračovaly ve spolupráci ohledně obilné dohody.
Plivanec do tváře
„Netrvalo to ani 24 hodin, než Rusko namířilo své střely na přístav v Oděse, porušilo své sliby a podkopalo své závazky přijaté v dohodě z Istanbulu za přítomnosti OSN a Turecka. V případě nesplnění (slibů) Rusko ponese plnou odpovědnost za globální potravinovou krizi,“ napsal na twitteru mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.
Podle něj je ruský raketový útok „plivancem do tváře generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kteří výrazně pomohli k dosažení dohody a kterým je Ukrajina vděčná“. Ministerstvo zahraničí v Kyjevě také vyzvalo OSN a Turecko, aby se zasadily o to, že se dohoda bude dodržovat a že lodě budou moci stanovenou cestou volně proplouvat.
Obzvlášť zavrženíhodný útok, kritizuje OSN
Generální tajemník OSN Guterres dnes útok „jednoznačně odsoudil“, uvedl jeho mluvčí Farhan Haq, jenž připomněl, že dohodu o vývozu obilí se v pátek zavázaly dodržovat obě strany. „Tyto komodity jsou zoufale potřeba k řešení potravinové krize a ulehčí utrpění milionům potřebných lidí po celém světě,“ stojí v jeho prohlášení.
„Zaútočit na cíl, který je klíčový pro vývoz obilí, jen den po podepsání dohody v Istanbulu je obzvlášť zavrženíhodné a znovu to ukazuje naprostou neúctu Ruska k mezinárodnímu právu a závazkům,“ uvedl na twitteru šéf unijní diplomacie Borrell.
Útok na Oděsu odsoudila rovněž americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková. „Je to nehorázné… Kreml dál dělá z potravin zbraň. Rusko musí být pohnáno k zodpovědnosti,“ napsala na twitteru. Také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak obvinil Rusko, že se snaží systematicky vyvolat potravinovou krizi.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Moskva se chová jako pobuda, říká Fischer
„Kreml opět ukázal, jak je nedůvěryhodný a dohody pro něj nic neznamenají,“ píše šéf české diplomacie Jan Lipavský na twitteru.
Reagovala i senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Včera podepsalo Rusko dohodu o obilí,dnes bombarduje přístav v Oděse. Při podpisu věděli, že vývoz obilí zmaří. Z OSN má Rusko rohožku dávno a Erdogan dostal účet za těch 50 vteřin. Věřit Rusku může jenom zločinec nebo hlupák,“ uvedla.
„Naprosto odsuzuji skandální přístup Ruska. Moskva se chová jako pobuda a hospodský rváč,“ hodnotí šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.
