Kreml přiznal „tragédii a značné ztráty“. Kyjev ohlásil, že Rusové přišli o skoro 19 tisíc vojáků
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18.900 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov později v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.
Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.
Ruská armáda od začátku „zvláštní vojenské operace“, jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí mimo jiné zničení 125 letadel, 93 vrtulníků, 413 bezpilotních letounů, 227 protiletadlových raketových systémů, 1987 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 218 raketometů, 866 děl a minometů. Podle agentury TASS to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je pokud jde o ruskou armádu i Moskva.
Ruské ztráty podle Kremlu
Ruské ministerstvo obrany naposledy koncem března sdělilo, že během „speciální operace“ přišlo o život 1351 ruských vojáků. Ruská služba stanice BBC ve středu uvedla, že zhruba 20 procent dosud identifikovaných padlých ruských vojáků na Ukrajině jsou důstojníci.
„Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie,“ prohlásil dnes Peskov v britské Sky News. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že Moskva stáhla své vojenské jednotky z okolí Kyjeva a Černihivu, aby prokázala dobrou vůli při rusko-ukrajinských jednáních. K Mariupolu Peskov řekl, že obléhané město je součástí takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost na Kyjevu Moskva uznala krátce před svým vpádem do sousední země.
