Kreml přiznal „tragédii a značné ztráty“. Kyjev ohlásil, že Rusové přišli o skoro 19 tisíc vojáků
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18.900 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov později v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že měl „dlouhý a smysluplný rozhovor“ s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří se s ruským prezidentem setkali začátkem tohoto týdne. Rozhovoru se zúčastnili také tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrej Gnatov, kteří se v posledních dnech setkali s Whitkoffem a Kushnerem v Miami.
„Zaměřili jsme se na mnoho aspektů a rychle jsme prodiskutovali klíčové otázky, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit hrozbu třetí ruské invaze, stejně jako hrozbu, že Rusko nesplní své sliby, jak se to v minulosti mnohokrát stalo. Ukrajina je odhodlána i nadále poctivě spolupracovat s americkou stranou na skutečném nastolení míru,“ napsal Zelenskyj a přidal slova vděčnosti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident jasně uvedl, že Gnatov a Umerov se vracejí do Kyjeva: „Očekávám Rustema Umerova a generála Gnatova s podrobnou zprávou. Nemůžeme o všem diskutovat po telefonu, takže musíme s týmy detailně propracovat nápady a návrhy.“
Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem. „Rusko se samo uzavírá do eskalace a neusiluje o mír. Důrazně odsuzuji masivní údery, které byly včera v noci namířeny proti Ukrajině, zejména proti její energetické a železniční infrastruktuře. Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho donutili zvolit si mír,“ píše na síti X.
„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou podporu. To je samotný účel úsilí, které jsme vynaložili v rámci Koalice ochotných. V tomto úsilí budeme s Američany pokračovat, abychom Ukrajině poskytli bezpečnostní záruky, bez nichž nebude možný žádný pevný a trvalý mír. V sázce na Ukrajině je totiž také bezpečnost celé Evropy,“ dodal.
Obrazem: Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům vůbec druhé vojenské modlitební snídaně v historii Ukrajiny.
Ruská armáda od začátku „zvláštní vojenské operace“, jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí mimo jiné zničení 125 letadel, 93 vrtulníků, 413 bezpilotních letounů, 227 protiletadlových raketových systémů, 1987 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 218 raketometů, 866 děl a minometů. Podle agentury TASS to dnes oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je pokud jde o ruskou armádu i Moskva.
Ruské ztráty podle Kremlu
Ruské ministerstvo obrany naposledy koncem března sdělilo, že během „speciální operace“ přišlo o život 1351 ruských vojáků. Ruská služba stanice BBC ve středu uvedla, že zhruba 20 procent dosud identifikovaných padlých ruských vojáků na Ukrajině jsou důstojníci.
„Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie,“ prohlásil dnes Peskov v britské Sky News. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že Moskva stáhla své vojenské jednotky z okolí Kyjeva a Černihivu, aby prokázala dobrou vůli při rusko-ukrajinských jednáních. K Mariupolu Peskov řekl, že obléhané město je součástí takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost na Kyjevu Moskva uznala krátce před svým vpádem do sousední země.
