Dohoda Ruska a Ukrajiny o obilí: Cena pšenice klesá, zlevní chleba? Analytik promluvil
Cena pšenice na světových trzích poslední dva měsíce klesá, přispěla k tomu i páteční dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o vývozu obilí. Ke snížení cen pečiva a dalších potravin to ale v blízké době asi nepovede. Očekávat lze spíše výrazný pokles rychlosti zdražování, bude ale záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií. Do cen potravin se také může ještě promítnout například zdražování hnojiv nebo obalů. Uvedl to agrární analytik Petr Havel.
Na to, že cena pšenice na komoditních trzích za poslední dva měsíce klesla o čtvrtinu, upozornil tento týden ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). „Pokud ceny energií výrazně neporostou, pokles ceny obilí by se měl již brzy pozitivně projevit i v cenách pečiva,“ uvedl na twitteru.
Podle Havla lze souhlasit s tím, že ceny na světových komoditních trzích klesají, není tomu tak ale u energií. „Pokud by klesly ceny energií a zároveň ceny strategických zemědělských komodit, tak by se měl současný růst cen chleba a pečiva i jiných potravin téměř zastavit, ale stagnaci cen nebo jejich pokles nepředpokládám,“ uvedl.
Energie a suroviny nepředstavují jediné náklady, jež se do cen potravin promítají. Vysoko se stále drží ceny průmyslových hnojiv a potravinářům nebo obchodníkům také rostou náklady na mzdy nebo obalové materiály, doplnil. Poznamenal také, že čeští výrobci stále čerpají ze zásob například hnojiv nebo obalů, které nakoupili ještě před zdražováním, ale na trh se nyní dostanou potraviny, do kterých se teprve promítne zdražování komponentů pro výrobu z minulých měsíců.
Česku komplikuje dopravu absence moře
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala dochází k poklesu cen komodit na trzích v době žní každý rok v reakci na dočasně vyšší nabídku. Komora očekává, že pokles bude spíše krátkodobá záležitost. „Obiloviny tvoří obvykle deset až 15 procent ceny pečiva. Současně nelze očekávat snížení cen energií, končí období fixací většině podniků a Evropa nemusí mít dostatek dodávek. Zbytek ceny pečiva tvoří energie a mzdové náklady,“ uvedl.
Havel dodal, že čeští zemědělci sice vycházejí ze světových cen, ale trhy jednotlivých zemí EU mají svá specifika, jako je například objem produkce nebo kvalita sklizní. „ČR má problém, že musí zhruba polovinu své produkce obilovin vyvážet, a bohužel nemá přístup k moři, což znamená vícenáklady na dopravu, protože ceny jsou obvykle v místě dodání, což je nejčastěji Hamburk,“ dodal.
V červnu podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny zemědělských výrobců meziročně o 42,5 procenta, v květnu meziročně o 39,2 procenta. Ceny naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Zdražovala především rostlinná výroba, v níž ceny stouply meziročně o více než 58 procent. Obiloviny zdražily proti loňskému červnu o 68,5 procenta, olejniny o téměř tři pětiny a brambory o 39,2 procenta. V živočišné výrobě byly ceny meziročně vyšší o 23,5 procenta. Ceny skotu stouply skoro o třetinu a mléko zdražilo o čtvrtinu.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
