Kniha jako dárek a dojemná slova: Pekarová se loučila s ukrajinským velvyslancem v ČR
S ukrajinském velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem se dnes přišla rozloučit šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Věnovala mu k příležitosti konce jeho diplomatické mise knihu „Jsme s vámi, buďte s námi!“ a poděkovala mu za jeho práci v Česku. Perebyjnise odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem července.
„Jako dárek jsem mu věnovala knihu ‚Jsme s vámi, buďte s námi!' Touto větou končil prezident Zelenskyj svůj projev v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Pekarová, jak se s Perebyjnisem loučila a podotkla, že tato věta vystihuje jejich přátelství.
Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady. Nedávno na sebe upozornil otevřeným dopisem, ve kterém protestoval proti zařazení ruského filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ do programu filmového festivalu v Karlových Varech.
Perebyjnis minulý týden uvedl, že o svém konci v Praze hovořil se Zelenským už před oznámením odvolání. Důvodem jsou podle něj diplomatické zvyklosti, kdy se velvyslanci obyčejně střídají po čtyřech letech.
Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
Ruský »car« Vladimir Putin a prezident Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác. Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu v plném rozsahu vojensky napadlo. Nedlouho před začátkem celoplošné invaze též Macron hovořil s Putinem osobně (viz foto).
Od zahájení plošné války proti Ukrajině před více než třemi lety se v Rusku výrazně zvýšila státní kontrola a cenzura. Řada internetových stránek, včetně webů západních a nezávislých médií, byla zablokována. U mnoha on-line platforem, jako je YouTube, byla omezena rychlost - v některých případech do té míry, že jsou bez použití virtuální privátní sítě (VPN) prakticky nepoužitelné. Stále častěji jsou však blokováni také poskytovatelé VPN služeb. Ruský parlament nedávno schválil zákon o vytvoření vlastní chatovací aplikace. Integrovány do ní mají být i vládní služby. Stále častěji je v některých regionech zcela vypínán mobilní internet.
