Kniha jako dárek a dojemná slova: Pekarová se loučila s ukrajinským velvyslancem v ČR
S ukrajinském velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem se dnes přišla rozloučit šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Věnovala mu k příležitosti konce jeho diplomatické mise knihu „Jsme s vámi, buďte s námi!“ a poděkovala mu za jeho práci v Česku. Perebyjnise odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem července.
„Jako dárek jsem mu věnovala knihu ‚Jsme s vámi, buďte s námi!' Touto větou končil prezident Zelenskyj svůj projev v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Pekarová, jak se s Perebyjnisem loučila a podotkla, že tato věta vystihuje jejich přátelství.
Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady. Nedávno na sebe upozornil otevřeným dopisem, ve kterém protestoval proti zařazení ruského filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ do programu filmového festivalu v Karlových Varech.
Perebyjnis minulý týden uvedl, že o svém konci v Praze hovořil se Zelenským už před oznámením odvolání. Důvodem jsou podle něj diplomatické zvyklosti, kdy se velvyslanci obyčejně střídají po čtyřech letech.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
