Švýcarsko odmítlo léčit zraněné Ukrajince, nevzalo ani děti. Vymlouvá se na neutralitu
Švýcarsko odmítlo žádost Severoatlantické aliance, aby přijalo a léčilo zraněné Ukrajince. Švýcarská diplomacie to odmítla kvůli neutrálnímu postavení země, napsal dnes deník Tages-Anzeiger. Alpská země chce poskytnout pomoc nemocnicím přímo na Ukrajině. Rozhodnutí ministerstva zahraničí ale kritizují někteří poslanci, uvedla veřejnoprávní televize RTS.
Švýcarská diplomacie se odvolává na Ženevské úmluvy z roku 1949. Ty sice umožňují třetím zemím poskytovat lékařskou pomoc ve válce zraněným vojákům jiných států, neutrální země by ale pak měly dohlédnout na to, aby tito vojáci po vyléčení nezačali znovu bojovat. To by však švýcarské úřady mohly jen stěží zaručit po návratu ukrajinských vojáků do vlasti. Švýcarské ministerstvo zahraničí odmítlo přijmout na své území také zraněné civilisty, protože je podle diplomatů lze jen obtížně rozlišit od vojáků.
Švýcarsko však chce poskytnout pomoc přímo ukrajinským nemocnicím. Švýcarská armáda se chce také podílet na odminování a likvidaci nevybuchlé munice na ukrajinském území.
Podle stanice RTS řada švýcarských nemocnic byla ochotna přijmout zraněné Ukrajince, pokud by se žádostí Bern souhlasil. Kritičtí jsou k rozhodnutí vlády někteří zákonodárci, podle kterých Švýcarsko mohlo přijmout alespoň určité civilisty, u kterých byla pravděpodobnost zapojení do bojů nízká, například ženy či děti. „To by se v žádném případě nedotklo otázky suverenity, pomohlo by to ukrajinským úřadům a snížilo by to obrovskou tíhu, které čelí země sousedící (s Ukrajinou),“ uvedl poslanec za Zelené Nicolas Walder.
Stanice RTS poukazuje na to, že Rakousko, které je další zemí se silným důrazem na svou neutralitu, slíbilo přijmout zraněné Ukrajince. Vídeň v květnu slíbila, že ve svých nemocnicích bude léčit až 100 vážné zraněných lidí z Ukrajiny. Zatím však rakouské nemocnice ošetřily pouze tři zraněné z této východoevropské země.
Takzvaná koalice ochotných podporující Ukrajinu má před summitem Trump-Putin jednoznačnou shodu na dalším postupu, uvedl po jednání premiér ČR Petr Fiala. Donald Trump dal při telefonátu s evropskými lídry podle Emmanuela Macrona jasně najevo, že chce při summitu s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině, uvádějí agentury. Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta. „V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus. Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.
