7°C
„Domníváme se, že bychom porušili naše mezinárodní závazky, pokud bychom vyžádaného (Frančettiho) nevydali,” konstatovala předsedkyně soudního senátu Blanka Bedřichová. Ukrajinou popsaný skutek by byl podle ní trestný i v Česku, a to buď jako účast na organizované zločinecké skupině, nebo i jako teroristický útok, za nějž hrozí sazba od pěti do 15 let vězení.
Soudkyně zmínila ujištění ukrajinského generálního prokurátora, podle nějž Frančetti nebude stíhaný z politických důvodů a po odpykání případného trestu bude moci volně opustit Ukrajinu. Země také přislíbila, že dodrží Rusova lidská práva, nepodrobí jej týrání ani ponižujícímu zacházení a zajistí mu přístup k lékařské péči.
Soud se tak shodl s názorem státní zástupkyně Jaroslavy Novotné, podle níž je Rusovo vydání přípustné, protože je v souladu jak s českými zákony, tak i s Evropskou úmluvou o vydávání. Novotná v pátek řekla, že ani provedené obsáhlé dokazování její postoj nezměnilo.
„Jen jsem hlídal“
Osmačtyřicetiletý Frančetti své stíhání i vydání odmítá. Tvrdí, že před osmi lety pouze hlídal v lese s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Uvedl, že do oblasti přijel už v době, kdy anexe probíhala, a že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek. U soudu nebyl z bezpečnostních důvodů osobně, stejně jako při posledním zasedání vypovídal z vazební věznice prostřednictvím videokonference.
Mužův advokát Denis Kašicyn se snažil prokázat, že údajný trestný čin má výlučně politický a vojenský charakter, a že tedy vydání nepodléhá. Argumentoval i tím, že jeho klient nenaplnil skutkovou podstatu daného trestného činu podle ukrajinského trestního zákoníku. „Ve všech rozhovorech, které poskytl, jednoznačně popírá, že byl ozbrojený,“ zdůraznil. Podle právníka se na Krymu začaly vytvářet jednotky domobrany, protože na místě panoval chaos. Doplnil, že ukrajinský soudní systém je v tristním stavu, hovořil také o mučení.
Ukrajina tvrdí, že Frančetti souhlasil po příjezdu do Sevastopolu s tím, že se zúčastní činnosti ozbrojeného útvaru Sebeobrana Krymu, který ukrajinské zákony nepovolily a který byl mimo jiné zaměřený na potlačení odporu proukrajinsky naladěného obyvatelstva v dané oblasti. Muž údajně vytvořil zpravodajskou skupinu Severní vítr a vybral do ní 11 členů, kterým denně udílel pokyny. Informace, které získali v terénu, předával podle Ukrajiny velení ruského námořnictva.
Zadržení
Česká policie Rusa zadržela loni v září, a to na základě mezinárodního zatykače vydaného Ukrajinou. Od té doby je muž ve vazbě, protože podle českého soudu panují obavy z toho, že by mohl utéct.
Před zadržením se Frančetti střídavě zdržoval v Rusku a v Česku, kde má dceru a od roku 2000 také trvalý pobyt. Podle vlastních slov se v ČR živil jako trenér fitness a taekwonda na volné noze. Jedním z důvodů, proč odmítá vydání, je i jeho zdravotní stav. Muž tvrdí, že trpí revmatem a že by mu Ukrajina nezajistila odpovídající léčbu. V případě vydání mu za účast na činnosti ozbrojeného útvaru neustanoveného zákonem hrozí dva až osm let vězení.
Vyostřené vztahy
Vztahy Ruska a Ukrajiny jsou nadále vyostřené - Rusko popírá, že by se na Ukrajinu chystalo vtrhnout, u jejích hranic však shromáždilo vojenskou techniku a vojáky. Páteční soudní jednání sledovala zástupkyně ruské ambasády. Ruské ministerstvo zahraničí loni pohrozilo „důsledky“, pokud Česko Frančettiho vydá. Ruská vláda o několik měsíců dříve označila Česko za nikoli přátelskou zemi. Stalo se tak po zhoršení vztahů obou zemí v souvislosti s kauzou výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
Pokud vrchní soud potvrdí, že vydání je přípustné, bude muset ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyčkat s rozhodnutím ohledně extradice na to, jak dopadne Frančettiho azylové řízení. Rusovu žádost o azyl v Česku teprve posuzuje vnitro, v případě neúspěchu se muž může obrátit ještě na správní soudy.
V jiné sledované extradiční kauze vydal někdejší ministr Robert Pelikán (ANO) ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl. Přestože Nikulin nakonec azyl nezískal, Ústavní soud konstatoval, že ministr porušil Rusova práva. Muž se nyní po českém státu domáhá odškodného ve výši 1,25 milionu korun, dalších 250.000 Kč mu předtím ministerstvo vyplatilo dobrovolně.
Blesk Podcast: Vytáhne Rusko tajnou zbraň na Ukrajinu? Obě armády porovnal analytik Lukáš Visingr Jiří Marek, Lukáš Červený
