Říkejme mu náš vládce! Kreml chce pro Vladimira Putina nový titul
Ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal na konci února válku na Ukrajině, která si již vyžádala tisíce lidských životů. I přes to všechno kremelští poslanci vyzvali ruský lid k tomu, aby byl Putin označován nově jako vládce země, nikoliv její prezident. To je prý západní a moderní označení titulu, které Rusko neschvaluje a raději by tradiční výraz pravitel (rusky vládce, pozn. redakce).
Spojenci Kremlu vyzvali ruský lid, aby přestali nazývat Vladimira Putinaruským prezidentem a místo toho ho začali oslovovat jako „vládce“ národa. Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR) v minulých dnech navrhla, že se titul pravitel pro Putina hodí mnohem více než současný a platný titul prezident.
V Rusku je to prý nové slovo
„Pojem 'prezident' byl poprvé použit na konci 18. století ve Spojených státech a mnohem později se rozšířil do celého světa. V naší zemi je to podle historických měřítek obecně nové slovo,“ cituje americký deník The Telegraph ruská média, která o změně Putinova titulu informovala. Titul vládce má v Rusku hlubokou historii. Titul prezident se začal až na konci Sovětského svazu, kdy byl Michail Gorbačov krátce nazýván prezidentem SSSR.
Strana má silné vazby na Kreml
Liberálně-demokratická strana Ruska, která změnu navrhuje, má sice v 450místném ruském parlamentu 22 křesel, ale má velmi silné vazby na Kreml. Ten stranu dle britského deníku Metro často využívá k tomu, aby zjišťovala veřejnou podporu mezi obyvateli pro své radikálnější myšlenky. V dubnu zemřel předseda a zakladatel strany Vladimir Žirinovskij, který byl s Putinem velmi dobrým přítelem.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
