Ukrajina je zklamaná: Kvůli ruské turbíně Kanadě vyčítají přizpůsobení se sankcím
Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.
Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu „rozmarům Ruska“, napsala agentura Reuters. Siemens ale krátce nato vydal prohlášení, podle něhož je rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve.
„Politické rozhodnutí o exportu je nezbytným a důležitým prvním krokem pro doručení turbíny. Naši experti teď soustavně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Mimo jiné k tomu patří právně závazné procedury o kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je turbínu co nejdříve dopravit na místo jejího provozu,“ dodal podle agentury Reuters německý podnik.
Bez turbíny nebude vytápění
Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v červnu omezila dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1 asi na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to právě technickými problémy v důsledku průtahů při vrácení turbíny ze servisu v Kanadě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Podle Gazpromu jsou ale na vině západní sankce, což potvrdil i Siemens a pak i kanadská vláda.
V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu čelící ruské invazi. Konference se bude konat před pondělní návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil dnes úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala, sdělil ČTK vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek. „Pan premiér se videokonference zítra (v neděli) zúčastní,“ potvrdil Tomek. Co bude Fiala na schůzce prosazovat, nekomentoval. Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keirem Starmerem. Videokonference začne podle agentury AFP v 15:00 SELČ a cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině. Obrazem: Cvičení ruské armády na okupovaných územích Ukrajiny Dva lidé přišli o život při útoku ukrajinského bezpilotního letounu v Kurské oblasti na západě Ruska, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Alexandr Chinštejn. Dron podle něj zaútočil na automobil, ve kterém zahynul 52letý muž a jeho 13letý syn. Gubernátor současně varoval obyvatele oblasti před návratem do pohraničí, „protože to může skončit tragédií“. Před rokem do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky, které jednu chvíli ovládaly stovky kilometrů čtverečních ruského území s desítkami obcí, včetně okresního města Sudža. Šlo o největší vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Moskva po devíti měsících ohlásila, že za pomoci severokorejských vojáků vyhnala ukrajinské síly ze svého území, Kyjev to popřel.
Turbína jako předmět sporu
Západní státy uvalily na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu tvrdé sankce. Jejich cílem je co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku, Moskva ale dál získává peníze z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. V pondělí začíná pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1 a Německo se obává, že Moskva bude i pak vývoz plynu do EU tímto potrubím omezovat.
Turbína se stala předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev už v minulosti vyzval Ottawu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení by porušilo sankce uvalené na Moskvu. Německo, které je silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, naopak požadovalo vrácení turbíny.
Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje už dříve uvedla, že turbína má být nejprve odeslána do Německa. To ji následně dodá Gazpromu, nad kterým má kontrolu ruský stát. Kreml v pátek uvedl, že když se turbína z Kanady vrítí, dodávky plynu do Evropy zvýší.
