Ukrajina je zklamaná: Kvůli ruské turbíně Kanadě vyčítají přizpůsobení se sankcím
Ukrajinská ministerstva energetiky a zahraničí dnes vyjádřila hluboké zklamání z rozhodnutí Kanady vrátit do Německa ruskou turbínu, jejíž opravu v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy a která je určena pro plynovod Nord Stream 1. V prohlášení zveřejněném na internetových stránkách ministerstva energetiky Ukrajina vyzvala kanadskou vládu, aby své rozhodnutí změnila.
Vrácení turbíny se podle Ukrajiny rovná přizpůsobení sankcí uvalených na Moskvu „rozmarům Ruska“, napsala agentura Reuters. Siemens ale krátce nato vydal prohlášení, podle něhož je rozhodnutí kanadské vlády nezbytným krokem k tomu, aby se turbína mohla vrátit provozovateli plynovodu a potrubí začalo fungovat v původním režimu. Cílem podle Siemensu je dostat zařízení na určené místo co nejdříve.
„Politické rozhodnutí o exportu je nezbytným a důležitým prvním krokem pro doručení turbíny. Naši experti teď soustavně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Mimo jiné k tomu patří právně závazné procedury o kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je turbínu co nejdříve dopravit na místo jejího provozu,“ dodal podle agentury Reuters německý podnik.
Bez turbíny nebude vytápění
Kanada v sobotu oznámila, že přizná výjimku ze sankcí, aby mohla vrátit do Německa opravenou ruskou turbínu. Povolení bude omezené a odvolatelné. Dodala, že bez dodávek zemního plynu by německá ekonomika měla vážné problémy a Němcům by hrozilo, že s blížící se zimou nebudou moci vytápět své domovy.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v červnu omezila dodávky plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1 asi na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to právě technickými problémy v důsledku průtahů při vrácení turbíny ze servisu v Kanadě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Podle Gazpromu jsou ale na vině západní sankce, což potvrdil i Siemens a pak i kanadská vláda.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující. „Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident. Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště. Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest. Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá. Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
Turbína jako předmět sporu
Západní státy uvalily na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu tvrdé sankce. Jejich cílem je co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku, Moskva ale dál získává peníze z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. V pondělí začíná pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1 a Německo se obává, že Moskva bude i pak vývoz plynu do EU tímto potrubím omezovat.
Turbína se stala předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev už v minulosti vyzval Ottawu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení by porušilo sankce uvalené na Moskvu. Německo, které je silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, naopak požadovalo vrácení turbíny.
Agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje už dříve uvedla, že turbína má být nejprve odeslána do Německa. To ji následně dodá Gazpromu, nad kterým má kontrolu ruský stát. Kreml v pátek uvedl, že když se turbína z Kanady vrítí, dodávky plynu do Evropy zvýší.
