Rusko dál utahuje plynové kohouty: Dodávky do západní Evropy se znovu snížily
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na dnešních 41,4 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agenura Reuters. Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranivku Ukrajina zamítla, uvedl Gazprom.
Ruský gigant Gazprom v posledních dnech výrazně snížil dodávky plynu zejména do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, což způsobilo prudký nárůst cen.
Šéf Spolkové agentury pro sítě (BNetzA) Klaus Müller dnes podle agentury DPA ruské omezování dodávek plynu do Německa a Evropy označil za jasnou strategii. „Má nás to zneklidnit a zvýšit ceny,“ řekl s tím, že německá vláda mimo jiné zařizuje další dodávky zkapalněného plynu. BNetzA v dnešní zprávě konstatuje, že situace zůstává napjatá, dodávky plynu do Německa jsou však podle ní stabilní. Gazprom už dříve omezil průtok plynu potrubím Nord Stream 1 na 40 procent jeho maximální kapacity.
Gazprom uvádí, že omezení dodávek si vyžádaly technické důvody, a sice zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Podle Gazpromu situaci komplikují sankce, které na Rusko uvalily západní země, protože zařízení se opravuje v Kanadě. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka jsou ale za kroky Gazpromu politické důvody. Rusko čelí západním sankcím za invazi na Ukrajinu, která začala 24. února.
Potrubím Jamal-Evropa už Gazprom plyn západním směrem nevyváží, dodávky zastavil, když Rusko zavedlo odvetné sankce týkající se společnosti EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit plynu přes stanici Sochranivka.
Gazprom dnes podle Reuters rovněž oznámil, že od 21. do 28. června pozastaví přepravu plynu oběma větvemi plynovodu Turkstream, jímž zásobuje Turecko respektive jižní a jihovýchodní Evropu. Důvodem jsou podle ruské firmy plánované údržby na plynovodu, s čímž dopředu souhlasily všechny strany.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
