Rusko dál utahuje plynové kohouty: Dodávky do západní Evropy se znovu snížily
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na dnešních 41,4 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agenura Reuters. Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranivku Ukrajina zamítla, uvedl Gazprom.
Ruský gigant Gazprom v posledních dnech výrazně snížil dodávky plynu zejména do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, což způsobilo prudký nárůst cen.
Šéf Spolkové agentury pro sítě (BNetzA) Klaus Müller dnes podle agentury DPA ruské omezování dodávek plynu do Německa a Evropy označil za jasnou strategii. „Má nás to zneklidnit a zvýšit ceny,“ řekl s tím, že německá vláda mimo jiné zařizuje další dodávky zkapalněného plynu. BNetzA v dnešní zprávě konstatuje, že situace zůstává napjatá, dodávky plynu do Německa jsou však podle ní stabilní. Gazprom už dříve omezil průtok plynu potrubím Nord Stream 1 na 40 procent jeho maximální kapacity.
Gazprom uvádí, že omezení dodávek si vyžádaly technické důvody, a sice zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Podle Gazpromu situaci komplikují sankce, které na Rusko uvalily západní země, protože zařízení se opravuje v Kanadě. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka jsou ale za kroky Gazpromu politické důvody. Rusko čelí západním sankcím za invazi na Ukrajinu, která začala 24. února.
Potrubím Jamal-Evropa už Gazprom plyn západním směrem nevyváží, dodávky zastavil, když Rusko zavedlo odvetné sankce týkající se společnosti EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit plynu přes stanici Sochranivka.
Gazprom dnes podle Reuters rovněž oznámil, že od 21. do 28. června pozastaví přepravu plynu oběma větvemi plynovodu Turkstream, jímž zásobuje Turecko respektive jižní a jihovýchodní Evropu. Důvodem jsou podle ruské firmy plánované údržby na plynovodu, s čímž dopředu souhlasily všechny strany.
Generální tajemník světové organizace António Guterres ve svém projevu v OSN zmínil konflikt v Súdánu a válku na Ukrajině, řekl ale, že rozsah ničení a umírání v Gaze je větší než v jakémkoliv konfliktu, který pamatuje.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
