Energetická krize pokračuje: Německá společnost prosí o pomoc. Nenecháme je padnout, slíbil ministr
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na potíže Uniperu prohlásil, že Německo nenechá klíčové společnosti padnout.
Šéf Uniperu Klaus-Dieter Maubach uvedl, že i přes problémy s dodávkami plynu a vysokými cenami je společnost finančně v pořádku. „Nehrozí nám platební neschopnost,“ řekl Maubach na tiskové konferenci v Düsseldorfu.
Uniper také oznámil, že hlavní akcionář, kterým je finská společnost Fortum, s německou vládou jedná o možnostech restrukturalizace tak, aby vznikla ve vlastnictví Německa společnost zajišťující bezpečnost dodávek.
„Z politického hlediska je jedna věc jasná – nedopustíme, aby klíčové společnosti zkrachovaly a aby to následně způsobilo turbulence na světovém energetickém trhu,“ řekl dnes Habeck. Uvedl, že spolková vláda na stabilizačních opatřeních pracuje a že se všemi účastníky úzce jedná. „O konkrétní formě podpory se bude nyní jednat a poté se rozhodne,“ doplnil.
Dopady může pocítit i Česká republika
Německá média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Dopady by mohla pocítit i Česká republika, jejíž obchodní firmy přes Německo nakupují plyn.
Pomoc Uniperu či jiným významným energetickým firmám nevyloučil ani kancléř Olaf Scholz. Ten nedávno poukázal na to, že na stole jsou i nástroje, které se za pandemie covidu-19 použily na záchranu velkých společností, jako jsou aerolinky Lufthansa. Berlín tehdy národnímu leteckému dopravci poskytl záchranný balík za devět miliard eur (223 miliard Kč).
Uniper se v červnu stal první německou energetickou společností, která začala bít na poplach kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám. Uvedla zároveň, že jedná o případné vládní záchraně. Německo nyní schválilo úpravu zákona, která by vládě umožnila zachránit energetické společnosti, které se dostanou do finančních potíží kvůli prudkému růstu cen energií.
Německo je na Rusku závislé
Německo je na plynu z Ruska odkázané, závislost se ale snaží rychle snížit. Ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu snížila tok plynu v produktovodu Nord Stream 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Na tento plynovod se nyní soustředí pozornost kvůli pravidelné roční údržbě, která začíná v pondělí. Panují obavy, že Rusko by odstávku mohlo využít k zastavení dodávek plynu do Německa.
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.
Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.
Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.
Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
Německá vláda již v červnu vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti nové opatření zatím mít nebude, s úpravou cen se zatím nepočítá. Vláda se ale ještě více zaměřila na plnění zásobníků. Habeck také opakovaně vyzývá veřejnost i podniky, aby co nejvíce šetřily energií.
Případné omezení dodávek plynu by tvrdě dolehlo na německý průmysl, který je na ruský plyn odkázán. Ratingová agentura Moody's uvedla, že jen chemický koncern BASF ve svém zařízení v Ludwigshafenu využívá čtyři procenta celoněmecké spotřeby plynu. Na této energetické surovině jsou závislé i koncerny Volkswagen či Siemens.
Německo se ve snaze snížit spotřebu plynu rozhodlo opět více využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Ve čtvrtek a dnes pak postupně Spolkový sněm a Spolková rada schválily zapojení dalších uhelných elektráren, které dosud Německo drželo v pohotovosti jako rezervu. Německo chce zároveň urychlit budování obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 chce země takto vyrábět 80 procent své energetické potřeby. Nyní je to zhruba 50 procent.
