Energetická krize pokračuje: Německá společnost prosí o pomoc. Nenecháme je padnout, slíbil ministr
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na potíže Uniperu prohlásil, že Německo nenechá klíčové společnosti padnout.
Šéf Uniperu Klaus-Dieter Maubach uvedl, že i přes problémy s dodávkami plynu a vysokými cenami je společnost finančně v pořádku. „Nehrozí nám platební neschopnost,“ řekl Maubach na tiskové konferenci v Düsseldorfu.
Uniper také oznámil, že hlavní akcionář, kterým je finská společnost Fortum, s německou vládou jedná o možnostech restrukturalizace tak, aby vznikla ve vlastnictví Německa společnost zajišťující bezpečnost dodávek.
„Z politického hlediska je jedna věc jasná – nedopustíme, aby klíčové společnosti zkrachovaly a aby to následně způsobilo turbulence na světovém energetickém trhu,“ řekl dnes Habeck. Uvedl, že spolková vláda na stabilizačních opatřeních pracuje a že se všemi účastníky úzce jedná. „O konkrétní formě podpory se bude nyní jednat a poté se rozhodne,“ doplnil.
Dopady může pocítit i Česká republika
Německá média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Dopady by mohla pocítit i Česká republika, jejíž obchodní firmy přes Německo nakupují plyn.
Pomoc Uniperu či jiným významným energetickým firmám nevyloučil ani kancléř Olaf Scholz. Ten nedávno poukázal na to, že na stole jsou i nástroje, které se za pandemie covidu-19 použily na záchranu velkých společností, jako jsou aerolinky Lufthansa. Berlín tehdy národnímu leteckému dopravci poskytl záchranný balík za devět miliard eur (223 miliard Kč).
Uniper se v červnu stal první německou energetickou společností, která začala bít na poplach kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám. Uvedla zároveň, že jedná o případné vládní záchraně. Německo nyní schválilo úpravu zákona, která by vládě umožnila zachránit energetické společnosti, které se dostanou do finančních potíží kvůli prudkému růstu cen energií.
Německo je na Rusku závislé
Německo je na plynu z Ruska odkázané, závislost se ale snaží rychle snížit. Ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu snížila tok plynu v produktovodu Nord Stream 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Na tento plynovod se nyní soustředí pozornost kvůli pravidelné roční údržbě, která začíná v pondělí. Panují obavy, že Rusko by odstávku mohlo využít k zastavení dodávek plynu do Německa.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Německá vláda již v červnu vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti nové opatření zatím mít nebude, s úpravou cen se zatím nepočítá. Vláda se ale ještě více zaměřila na plnění zásobníků. Habeck také opakovaně vyzývá veřejnost i podniky, aby co nejvíce šetřily energií.
Případné omezení dodávek plynu by tvrdě dolehlo na německý průmysl, který je na ruský plyn odkázán. Ratingová agentura Moody's uvedla, že jen chemický koncern BASF ve svém zařízení v Ludwigshafenu využívá čtyři procenta celoněmecké spotřeby plynu. Na této energetické surovině jsou závislé i koncerny Volkswagen či Siemens.
Německo se ve snaze snížit spotřebu plynu rozhodlo opět více využívat uhlí k výrobě elektrické energie. Ve čtvrtek a dnes pak postupně Spolkový sněm a Spolková rada schválily zapojení dalších uhelných elektráren, které dosud Německo drželo v pohotovosti jako rezervu. Německo chce zároveň urychlit budování obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 chce země takto vyrábět 80 procent své energetické potřeby. Nyní je to zhruba 50 procent.
