Při ruském útoku Julija málem přišla o nohy, chce se rychle uzdravit, aby mohla zpátky na frontu
Když Rusko napadlo její vlast, desátnice Julija Rymarenková neváhala a šla Ukrajinu bránit, třiatřicetiletá Ukrajina a matka od rodiny věděla, že může být při výkonu služby signalisty zraněna, nebo dokonce zabita. Jeden z černých scénářů se naplnil, Rusové ostřelovali auto, ve kterém cestovala. Julija přežila, i když málem přišla o nohy, nyní se zotavuje a chce se vrátit do boje.
Svůj příběh sdílela s reportéry listu Daily Mail, Julija vypověděla, že její auto zasáhla protitanková střela. „Nohy mám rozdrcené, ale dělám vše proto, abych byla fit a mohla zpátky do boje,“ komentovala svůj stav. Zranění utržila 2. června, když se vracela z fronty. Po zásahu vozu, ve kterém cestovala jako spolucestující, si byla jistá, že přišla o nohy.
„Morálně jsem na to byla připravená. Jsme ve válce a tohle se může stát,“ vypověděla s tím, že se připravovala na to, že by mohla přijít o končetiny. „Jedna noha mi úplně visela a všude byla spousta krve,“ vylíčila chvíle po útoku, kolega ji vytáhl ven z vozu, nohu zaškrtil a podal první léky. „Nohy jsem nejdřív necítila, pak začaly pálit,“ Julija má štěstí, že je naživu a že má stále obě nohy. „Přinejlepším mi rekonvalescence zabere 4 až 6 měsíců,“ přiznala žena, která je hospitalizovaná ve městě Dnipro.
Dcera by ji při léčbě rozptylovala
„Potom se budu moct vrátit ke své jednotce, ale doufám, že v té době bude už válka vyhraná,“ dodala. Juliju čeká rehabilitace ve Lvově. „Moje šestiletá dcera Kira zůstane tady ve Dnipru s babičkou, protože já se chci uzdravit co nejdřív a ona by mě rozptylovala,“ vysvětlila tisku Julija. Připustila také, že situace na frontě je velmi těžká, přála by si, aby Západ víc pomáhal Ukrajině.
Uvedla také, že Rusko má stále početní převahu – má více vojáků a techniky. „Jim ale na lidech vůbec nezáleží, vojáci jsou pro ně jen potrava pro děla. Ženou je na nás, až jim nikdo nezbude, ale je jich tam hodně,“ Ukrajinci oproti tomu brání vlast a záleží jim na každém vojákovi. Julija slouží 5 let a absolvovala 4 mise na Donbasu, dobře viděla horory, kterých se Rusové dopouští na civilistech.
„Dobří Rusové neexistují, nejsou to lidé, jsou to zvířata. Nedostali rozkazy mučit nebo rabovat, dělají to z vlastní iniciativy. Pojďme si to říct, i zvířata jsou lepší než oni,“ prohlásila Julija.
Drazí čtenáři, vážíme si, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil změny na některých důležitých armádních postech. Týkají se také Mychajla Drapatého, který se v neděli vzdal postu velitele ukrajinských pozemních sil v souvislosti s ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Zelenskyj oznámil, že Drapatyj bude nově velet společným silám ukrajinských ozbrojených sil, aby se „mohl na 100 procent zabývat frontou“. Drapatyj řekl, že zůstává „na přední linii tam, kde má být, tam, kde toho nejvíce dokáže“.
Kdo se stane novým velitelem ukrajinských pozemních vojsk, Zelenskyj dnes neřekl. Do čela sil bezpilotních systémů, tedy dronových vojsk, Zelenskyj jmenoval Roberta Brovdiho, rodáka z Užhorodu s přezdívkou Maďar. Tento někdejší úspěšný podnikatel je zakladatelem dronové jednotky Maďarovi ptáci, jejíž vybavení pořídil ze sbírky, kterou sám vyhlásil. Jde o oblíbenou postavu uživatelů sociálních sítí sledujících vývoj ruské války proti Ukrajině.
Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran.
Ruští představitelé předali ukrajinské delegaci memorandum s podmínkami pro ukončení války. Dokument podle ruských tiskových agentur požaduje uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
