ONLINE: Útok Rusů na Čerkaskou oblast, Ukrajinci hlásí zraněné a poškozena je klíčová infrastruktura

USA se podle ruské rozvědky snaží vměšovat do ruských prezidentských voleb v nadcházejícím víkendu a chtějí zaútočit na elektronický systém pro dálkové hlasování.

Protivník za poslední den ztratil 1160 mužů, 17 tanků, 51 obrněných vozidel, jednu ponorku ad., tvrdí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranní bilanci. Statistiky nelze nezávisle ověřit.

Rusové už dříve útočili na ukrajinskou energetiku, jedna elektrárna si to ale nenechala líbit... „Takovou protivzdušnou obranu svět neviděl!“ tweetuje kanál Nexta. „V Mykolajivské oblasti sundal větrník svým ostřím nepřátelský dron Šáhid. Ukrajinští ženisté, kteří na místo dorazili, demontovali z lopatky větrníku uvízlou výbušninu, později byla odpálena nedaleko.“

Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 8 tanků, 24 obrněných vozidel, 59 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Turecku setká se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Diskutovat budou o válce na Ukrajině i přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře, uvedla dnes kancelář tureckého prezidenta.

„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijede 8. března 2024 na oficiální návštěvu Turecka. Návštěva bude zahrnovat podrobnou diskuzi o průběhu války mezi Ukrajinou a Ruskem, o nedávné situaci kolem komunikace o pokračování dohody o obilném koridoru a o úsilí o trvalý mír v regionu,“ píše se v komuniké. Zelenskyj a Erdogan budou podle něj hovořit i o bilaterálních vztazích.

Státy Evropské unie by se měly vyhnout jednostranným opatřením, která by mohla zvyšovat ceny plynu pro budoucí spotřebitele. Na jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela. Právě proto chce dnes se svými kolegy z dalších členských států jednat o zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Ministři ale budou řešit i aktuální situaci ohledně bezpečnosti dodávek a rovněž přípravy na příští zimní období.

Závislost Evropy na ruském plynu byla podle Síkely po dlouhou dobu nástrojem, kterým se ruský prezident Vladimir Putin snažil kontrolovat i vydírat členské státy EU. „Po ruské agresi se Evropa spojila, zkoordinovala své kroky a podařilo se nám tuto zbraň Putinovi odejmout. Musíme ale zůstat pozorní a mít na paměti, že plyn je stále možné použít jako zbraň proti nám,“ dodal český ministr s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.

„Na Mezinárodní den žen Rusko doporučuje svým ženám, aby otěhotněly, nejlépe v 18 letech,“ tweetuje Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra. „Darujte nové těhotenství 8. března!“ navrhl podle něj Vitalij Milonov, ruský poslanec.

K české iniciativě nákupu munice pro Ukrajinu se připojuje i Lucembursko. „Bude to součást našeho celkového úsilí o poskytnutí tolik potřebných schopností Ukrajině v jejím boji proti ruskému agresorovi,“ ohlásilo tamní ministerstvo obrany na X.

Společné jednání vlád je podle premiéra Petra Fialy (ODS) mimořádným a nadstandardním formátem. Skutečnost, že se neuskuteční konzultace českého a slovenského kabinetu, neznamená, že se nebudou konat dvojstranná jednání a debaty o spolupráci v konkrétních oblastech, řekl ministerský předseda při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz Tomáše Kohoutka (ANO). Se Slovenskem, ale také s Maďarskem, má Česko podle Fialy společné zájmy například v energetice, migraci, zemědělství a dopravě.

Česká vláda se odlišuje od slovenské a od maďarské vlády v pohledu na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, podle Fialy jde o důležité téma. „Neprojeví se to ve zhoršení vztahů mezi našimi zeměmi,“ uvedl. V současnosti ale jde podle něho o to, zda bude střední Evropa součástí Západu, nebo prostorem, který bude váhat a bude vystavený ruskému tlaku. „Já chci, aby střední Evropa byla součástí Západu, a reaguji na svoje kolegy z jiných zemí, kteří mají jiný názor,“ zdůraznil.

Indie potvrdila úmrtí svého občana na Ukrajině, který bojoval v řadách ruských ozbrojených sil. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle ní se jedná o druhého indického občana, který padl na Ukrajině v ruských službách. Nasazení Indů podle agentury vypovídá o snaze Moskvy rekrutovat do své války proti Ukrajině mladé lidi i z velmi vzdálených částí světa.

„Drony zaútočily již na třetí velkou ocelárnu v Rusku. V Čerepovci způsobil útok dronu výbuch v hutním závodě Severstal,“ sdílí video na X kanál Nexta. „Již dříve byly napadeny hutní závody v Lipecké a Kurské oblasti.“

Rusko dnes podniklo raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, informují ukrajinská média. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu řekl, že jeden člověk zemřel a podle regionální správy je poničená civilní infrastruktura. Další člověk zemřel při minometném útoku v Černihivské oblasti. Dva zranění jsou hlášení také z Kosťantynivky v Doněcké oblasti.

Ukrajinské ozbrojené složky předvedly vylepšenou verzi námořního dronu Sea Baby, kterým úspěšně útočily mj. proti Černomořské flotile na Krymu. „Jedná se o dron s novými, výrazně vylepšenými plavebními vlastnostmi a schopnostmi, který bude určitě schopen dopravit více než tunový náklad na vzdálenost více než 1100 kilometrů,“ uvedl brigádní generál z ukrajinské vojenské kontrarozvědky, který vedl konstrukční tým, jenž nový dron vytvořil.

Ukrajina v posledních týdnech vyváží značné objemy elektřiny do východní Evropy, což podporuje její příjmy v době, kdy se ukrajinská ekonomika potýká s následky ruské vojenské invaze. Informuje o tom agentura Reuters. Dnes by se podle ukrajinského ministerstva energetiky měl vývoz elektřiny z Ukrajiny díky relativně teplému počasí vyšplhat na nejvyšší úroveň od začátku roku.

Ukrajina začala vyvážet elektřinu krátce před tím, než se v únoru 2022 stala terčem ruské vojenské invaze. V jejím důsledku pak vývoz dočasně pozastavila kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu a obsazení ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Loni v dubnu nicméně ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil obnovení vývozu přebytečné elektřiny do evropských zemí.

V neděli činil export elektřiny z Ukrajiny do východní Evropy 12 200 megawatthodin (MWh). Dnes by měl podle ministerstva energetiky vývoz do Polska, Maďarska, Rumunska, Moldavska a na Slovensko dosáhnout až 13 264 MWh.

Blízcí se ve vesnici Rauchivka rozloučili s rodinou Kravecových, kterou v sobotu zabil íránský dron v ruských službách. Při zničení 18 bytů v Oděse zabil dvanáct lidí včetně vojáků Oleha a Teťány Kravecových a tři z jejích dětí - Jelizavetu, Zlatu a Serhije.

Soud v metropoli autonomního Čečenska odsoudil ke 3,5 roku odnětí svobody Rusa obviněného ze spálení koránu. Nikita Žuravel se sice podle úřadů dopustil svého činu ve Volgogradu, souzen byl však v muslimském Čečensku, kde jej ve vězení zbil syn místního vládce Ramzana Kadyrova.

Dvacetiletý Žuravel byl uznán z urážky věřících a výtržnosti spáchané kvůli náboženské nenávisti. Před soudem přiznal vinu v prvním bodu, ale odmítl v druhém, uvedl portál Mediazona.

Žuravela zadrželi loni v květnu. Podle vyšetřovatelů na pokyn ukrajinské tajné služby SBU spálil korán u mešity ve Volgogradu a následně videonahrávku předal pracovníkovi SBU. Vyšetřování případu bylo na osobní žádost šéfa ruské kriminální ústředny Alexandra Bastrykina předáno do Čečenska, kam byl obviněný přepraven

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě. 

Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.

Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude dnes představena ve Vídni. Informuje o tom agentura APA.

Řada zadržovaných podle trojice autorek, mezi nimiž je i Češka Veronika Bílková, čelila mučení nebo jiným formám krutého zacházení, někteří byli drženi v těžkých podmínkách a izolováni od okolního světa. Většina dotčených civilistů nebyla ani informována o tom, proč byla vlastně zadržena, ani neměla možnost poukázat na nezákonnost svého postavení.

Moskevský soud uložil pokutu 50.000 rublů (asi 12.750 korun) televizní moderátorce a herečce Anastasiji Ivlejevové, která loni zorganizovala provokativní večírek s tématem nahoty. Pokuta ovšem podle agentury AP souvisí s příspěvky na instagramu, ve kterých Ivlejevová první dny ruské invaze na Ukrajinu vyzývala k míru.

Ivlejevová se proslavila v Rusku, které se stále víc obrací ke konzervativním hodnotám, a zároveň se stala stala terčem veřejného rozhořčení, když loni v prosinci uspořádala večírek a hosty vyzvala, aby přišli „téměř nazí“. Za své chování, vnímané úřady jako skandální, se pak účastníci akce omlouvali, někteří byli zadrženi či dostali pokutu.

Dnešní slyšení se ovšem netýkalo skandálního večírku, nýbrž porušení zákona zakazujícího diskreditaci ruské armády, který Rusko zavedlo krátce po svém vpádu na Ukrajinu. Dva příspěvky vyzývající k míru a vyjednávání Ivlejevová umístila na sociální síť Instagram několik dní před zavedením zákona, podotýká AP. Jeden z příspěvků zobrazoval nápis „Ne válce“ na černém pozadí, na druhém byl znak holubice. Herečka v něm vyzývala úřady, aby „dosáhly takových kompromisů, které by zastavily zabíjení lidí“.

Představitel Ruskem ustanovené správy v okupované ukrajinské Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij) dnes uvedl, že dva lidé zahynuli při útoku ukrajinského dronu. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl civilní vozidlo, ve kterém zemřeli muž a žena, rodiče čtyř dětí.

Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.

„Spojené státy jsou do tohoto konfliktu přímo zapojeny. Zásadně to nezmění výsledek speciální vojenské operace, svého cíle dosáhneme, ale samotné Ukrajině to způsobí další problémy,“ uvedl podle agentury TASS Peskov.

„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. 

Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.

Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.

FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.

Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. 

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.

„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.