Ruské ministerstvo uvedlo, že tlumočilo silný protest velvyslankyni Deborah Bronnertové kvůli „neomaleným výrokům britského vedení vůči Rusku, jeho lídrům a oficiálním představitelům úřadů i vůči ruskému lidu“.
Bonnertové bylo předáno memorandum konstatující, že „urážlivá rétorika představitelů úřadů Spojeného království je nepřijatelná“, uvedlo dále ministerstvo. „Ve slušné společnosti je zvykem se za taková vyjádření omluvit,“ zdůraznila ruská diplomacie.
Rusko údajně ministryni sdělilo, že protestuje proti britským prohlášením obsahujícím „záměrně nepravdivé informace, zejména o údajných ruských 'hrozbách použití jaderných zbraní'“. Podle agentury Reuters není jasné, jaké konkrétní výroky má Moskva na mysli. Británie silně podporuje Ukrajinu v její válce s Ruskem a poskytuje jí zbraně. Londýn je proto častým terčem kritiky ze strany Kremlu.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Zobrazit celý online