S „krokodýlem“ Putinem nejde jednat, tvrdí britský premiér. Johnson chce Ukrajině poslat raketomety
Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny včetně poskytnutí útočných zbraní, jako jsou salvové raketomety MLRS. V rozhovoru s agenturou Bloomberg také uvedl, že ruské jednotky na ukrajinském Donbasu pomalu, ale jistě postupují.
„Obávám se, že Putin, za cenu velkých ztrát pro sebe i pro ruskou armádu, se dál prokousává Donbasem,“ řekl Johnson. „Pokračuje v pomalém, ale, obávám se, zřejmém postupu, tudíž je absolutně nezbytné, abychom pokračovali s vojenskou podporou Ukrajiny,“ řekl Johnson.
„Tomu chlápkovi se vůbec nedá věřit.“
Premiér v rozhovoru rovněž zopakoval přirovnání z předchozího týdne, kdy o Putinovi mluvil jako o krokodýlovi. „Jak můžete jednat s krokodýlem, když vám zrovna žere levou nohu?“ odpověděl Johnson na otázku o možnosti budoucího vyjednávání s ruským státníkem. „Tomu chlápkovi se vůbec nedá věřit,“ dodal na adresu šéfa Kremlu.
Ukrajina spojenecké státy dlouhodobě žádá o raketomety, Západ se ale obává, že v případě jejich poskytnutí se přiblíží přímé konfrontaci s Ruskem. V USA vyrobené zbraňové systémy MLRS mohou vystřelit salvu raket na vzdálenost stovek kilometrů. Kyjev žádá i o další americký systém, lehčí salvový raketomet HIMARS.
Zbraně jako MLRS by se nejspíš prokázaly jako vysoce účinné proti ruskému dělostřelectvu, ale zároveň by zvýšily riziko ostřelování ruského území, ať už omylem, nebo úmyslně, píše Bloomberg. O dodání dalších salvových raketometů, které na Ukrajinu mimo jiné poslalo i Česko, dnes žádal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Raketomety MLRS by Ukrajině „pomohly bránit se proti velmi brutálnímu ruskému dělostřelectvu, takže tím směrem by se měl svět ubírat,“ řekl Johnson.
Salvové raketomety se Kyjevu, bránícímu se od 24. února ruské invazi, chystá poskytnout administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Informoval o tom dnes server CNN s odvoláním na několik úředníků. Ukrajinou žádané zbraně by měly být součástí většího balíčku vojenské a bezpečnostní pomoci, který by Washington mohl oznámit už příští týden.
Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100.000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
