Další záhadná smrt ruského boháče (†47) a jeho ženy (†50): Zohavená těla našla jejich dcera (20)!

Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.

Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.

Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.

„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.

Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.

Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.

„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.

Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.

„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.

„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.

Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.

Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.

Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.

Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.

Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.

Kauzou namalování ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči se nakonec bude muset soud zabývat v rámci veřejného hlavního líčení. Státní zástupce totiž uspěl se stížností proti soudnímu usnesení, které trestní případ postoupilo do přestupkového řízení. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Obžalobu na členy spolku Kaputin kvůli poškození cizí věci projedná soud 6. srpna.

„Městský soud v Praze zrušil z procesních důvodů usnesení zdejšího soudu ze dne 17. února 2025, kterým zdejší soud rozhodl o postoupení věci k projednání Úřadu městské části Praha 6, a uložil zdejšímu soudu ve věci nařídit hlavní líčení,“ sdělila mluvčí. Obvodní soud dospěl letos v únoru k závěru, že namalování vlajky nebylo trestným činem.

Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.

„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.

Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.

Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.

„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů. 

Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.

Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.

Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.

Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.

Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.

Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.

„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.

Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.

Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.

V Záporoží ruská armáda během noci zasáhla blíže neurčený podnik. Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informoval o tom, že v blíže neurčeném průmyslovém podniku po ruském útoku vypukl požár. Na místě pracují záchranáři, nikomu se zřejmě nic nestalo. V noci také úřady v tomto regionu na jihovýchodě Ukrajiny, přes který prochází frontová linie, varovaly před aktivitou ruského letectva a před hrozbou útoku leteckými bombami KAB.

Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 125 ze 138 dronů vyslaných ruskými silami, uvedlo v pondělí ráno letectvo. V noci na pondělí byla hlavním cílem ruských útoků dle představitelů letectva Doněcká oblast na východě země, jejíž velkou část už Rusko kontroluje.

Kyjev a okolní oblast se v noci na pondělí staly terčem dalšího ruského útoku, po kterém úřady hlásí zraněné a sčítají materiální škody. V Kyjevě utrpěl zranění 21letý muž, který v těžkém stavu skončil v nemocnici, informoval šéf zdejší vojenské správy Tymur Tkačenko. Ruský útočný dron se podle něj zřítil do obytné zástavby ve čtvrti ležící u Dněpru.

Jinde jsou poškozené obchodní pavilony. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později informoval ještě o jedné zraněné ženě. V Obuchivu ležícím v Kyjevské oblasti jižně od Kyjeva má po ruském dronovém útoku 60letý muž řezné rány na rukou a v obličeji. Poškozený je také jeden soukromý dům a hospodářská stavení, uvedl velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že jednal se zástupci vlády, tajné služby a armády o posílení ukrajinské infrastruktury před ruskými útoky. 

„Navzdory všem Putinovým slibům Spojeným státům a dalším světovým aktérům, kteří usilují o mír, Rusko nadále útočí na civilní energetická zařízení na Ukrajině. Tento teror je stále zákeřnější. Nic nenasvědčuje tomu, že by se někdo v Moskvě chystal ukončit válku nebo brát diplomacii vážně,“ napsal Zelenskyj.

I had a meeting with the military, the Security Service of Ukraine, and government officials on protecting our infrastructure from Russian strikes.

Despite all of Putin’s promises to the United States and others in the world who seek peace, Russia continues to strike civilian… pic.twitter.com/EqPM1bs8dk

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 15, 2025

Ukrajinské bezpilotní letouny podle ruských představitelů zabily jednoho člověka a 13 dalších zranily u Jelabugy v ruském Tatarstánu, která je asi 1220 kilometrů severovýchodně od Charkova. Podle Kyjeva se ve městě nachází automobilka, kde se vyrábí bezpilotní letouny, napsal Reuters.

Ruské ostřelování na začátku týdne mimo jiné poškodilo i budovu společnosti Boeing v Kyjevě. Navzdory útokům ale nedošlo k „porušení provozu“ a nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn, uvedly dnes zdroje agentury Reuters.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dnes uvedl, že Rusko od počátku invaze odhadem ztratilo 1 003 860 vojáků, z nichž 1170 bylo jen za poslední den, 10 937 tanků, 22 804 obrněných bojových vozidel, 52 017 aut, 29 190 dělostřeleckých systémů nebo 40 709 bezpilotních letounů.

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta.

Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.

Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.

Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.

V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Do Kananaskis, kde se summit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.

Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.

Podívejte se na snímky z dnešního ruského útok na Záporoží.

Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konflikt mezi blízkovýchodními zeměmi vypukl v noci na pátek a pokračuje i dnes. Ukrajina se více než tři roky brání ruské vojenské invazi.

„Rádi bychom, aby se pomoc Ukrajině kvůli tomu nesnižovala. Eskalace na Blízkém východě povede ke zvýšení pomoci Izraeli, možná i na úkor Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.

Rusko a Ukrajině si dnes vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/6EsWA5rTOL

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 14, 2025

Evropské země se mohou učit a inspirovat z ukrajinské schopnosti adaptovat svou infrastrukturu při krizových situacích. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum v panelu věnovaném budování odolnosti to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Důležitá je podle něj lokální úroveň připravenosti čelit krizím a také spolupráce mezi civilními bezpečnostními složkami a armádou.

Rusko dnes předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajinci převzetí těl svých vojáků potvrdili, uvedla agentura Reuters.

Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Rusko ukrajinské straně tento týden ve středu předalo těla 1212 padlých Ukrajinců a výměnou získalo 27 zabitých ruských bojovníků.

Ukrajinské ministerstvo obrany ukázalo, jak ukrajinský dron dokázal odhalit ukryté ruské obrněné vozidlo.

A russian Taifun armored vehicle was hiding in the hangar, but a Ukrainian drone won this 'hide-and-seek' game.

📹: 225th Assault Regiment pic.twitter.com/tp4YUAtcru

— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 14, 2025

Ukrajinské drony v noci zasáhly dva průmyslové závody v Rusku. Mělo jít o výrobce dusíkatých hnojiv ve Stavropolském kraji a závod na výrobu palivových katalyzátorů v Samarské oblasti.

Odhad ruských ztrát k dnešnímu dni. Čísla není možné nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 14, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/4tzFRmfUYT

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 14, 2025

Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.

Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Místo Ruska ve vesmíru zaujala Čína. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.

Rusko tvrdí, že jeho síly dobyly tři ukrajinské vesnice, jednu v Sumské oblasti, kde nedávno začalo ofenzivu, a dvě na východě v Doněcké oblasti. S odvoláním na každodenní hlášení ruského ministerstva obrany o tom dnes informovaly zahraniční agentury Reuters a AFP.

Ministři vnitra pobaltských zemí dnes podepsali memorandum o posílení spolupráce v civilní obraně, které počítá s vypracováním společných plánů hromadné přeshraniční evakuace. Oznámilo to litevské ministerstvo vnitra. Polský server Onet dohodu spojil s obavami, aby podzimní rusko-běloruské vojenské cvičení nepřerostlo v invazi ruských vojsk do Estonska, Litvy a Lotyšska, které se až s pádem komunismu vymanily z nadvlády Moskvy a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se cítí ohroženy východním sousedem.

Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka dnes v Praze převzal ukrajinský Řád za zásluhy druhého stupně. Na sociální síti X to uvedla české armáda. Ocenění, které mu už v září 2023 udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, mu dnes v Praze předal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Českou a ukrajinskou armádu spojuje společný cíl zastavit agresi, bránit svobodu a chránit Evropu před ruskou hrozbou, uvedla armáda. Řehka vyznamenání považuje za ocenění přístupu celého Česka a především české armády.

Díky ukrajinskému odporu dnes nečelí válce i další evropské státy. I proto 🇺🇦 podporujeme – vojensky, politicky i lidsky. Dnes si Ukrajina toto partnerství připomíná i symbolicky – generál Řehka převzal z rukou ukrajinského ministra zahraničí @andrii_sybiha nejvyšší státní… pic.twitter.com/nnnGXJwk7t

— Armáda ČR (@ArmadaCR) June 13, 2025

Britské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20, který nad Baltským mořem pronikl asi dva kilometry hluboko do polského vzdušného prostoru. Rusové po zásahu spojeneckých letadel, které vzlétly z polské základny, polský vzdušný prostor opět opustili, uvedlo dnes velitelství polského letectva, jehož vyjádření citovala média.

Od léta budou moci Ukrajinci v Česku získat informace potřebné k bydlení, k práci i k návratu do vlasti v novém informačním středisku, potvrdil po jednání v Lucemburku český ministr vnitra Vít Rakušan. Na jeho vzniknu se dohodly česká a ukrajinská strana. Ministr zdůraznil, že půjde jen o poradní místo, které nebude nijak nahrazovat činnost českých úřadů a jen u nich budou moci lidé z Ukrajiny podávat nejrůznější žádosti.

Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).

Rusko uskutečnilo testy laserových zbraní, které by se podle představ ruské armády mohly v budoucnu podílet na obraně země proti bezpilotním letounům. Tyto systémy se brzy mohou stát součástí univerzální sítě protivzdušné obrany, napsal dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na sdělení vlády. Testy na neupřesněném polygonu zorganizovaly zbrojovky, ministerstvo obchodu a průmyslu a zúčastnily se jich podniky ze státních korporací Rostech a Rosatom.

Ukrajina převzala od Ruska těla svých 1200 občanů, včetně vojáků, Oznámil to dnes příslušný ukrajinský koordinační štáb. Repatriace těl se uskutečnila v rámci dohod dosažených v rámci posledního kola přímých rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu. Kriminalisté a experti se nyní pokusí pozůstatky identifikovat.

Rusové značně poškodili infrastrukturu na Ukrajině, v budoucnu tak napadená země bude potřebovat pomoc s její obnovou. Na dnešním setkání s vybranými českými firmami a neziskovými organizacemi působícími na Ukrajině to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Teď ale podle něj Ukrajina, která se více než tři roky brání ruské agresi, potřebuje hlavně firmy z obranného průmyslu.

„Můj názor je, že všechny dveře Ukrajiny jsou pro české firmy otevřené, potřebujeme vás. Rusové značně poškodili naši infrastrukturu,“ uvedl Sybiha. „Ale samozřejmě prioritou je nyní obranný průmysl. Byl by to obrovský přínos pro naši bezpečnost,“ doplnil.

Prezident Petr Pavel se v posledních dvou dnech na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze sešel s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem nebo se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Pavel dále hovořil s Philipem M. Breedlovem, bývalým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, nebo se zástupci Slovenska. „Věřím, že mezinárodní bezpečnostní konference Globsec je skvělou platformou pro výměnu názorů, kterou v dnešní době potřebujeme pro udržení demokracie, bezpečnosti a prosperity,“ uvedl prezident.

Unijní ministři vnitra se dnes shodli na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Evropská komise navrhla mechanismus prodloužit do 4. března 2027. Rozhodnutí bude oficiálně přijato v nadcházejících týdnech, uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.

Česko na dnešním jednání v Lucemburku zastupuje ministr vnitra Vít Rakušan. Ministři budou rovněž debatovat o tom, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.

Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.

Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.

Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.

„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.

Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.

V Praze dnes pokračuje mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, vystoupí na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) či jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. V panelech se představí například srbský prezident Aleksandar Vučić nebo eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Akci hostí Praha do soboty. Ve čtvrtek ji zahájil prezident Petr Pavel, on-line se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Třídenní konference se podle pořadatelů účastní přes 2000 lidí zhruba z 90 zemí. Mezi hlavní témata patří podpora Ukrajiny, posilování Evropy, ekonomická či energetická bezpečnost, ochrana infrastruktury i nové technologie.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ukrajinská armáda vytlačuje ruské vojáky ze Sumské oblasti na severovýchodě země, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu na sociálních sítích. Podle ukrajinských blogerů však ruská vojska v tomto regionu pokračují v postupu, upozornila agentura DPA. O ruském postupu informovala i agentura Reuters, která se rovněž odvolává na mapy bojiště z ukrajinských zdrojů.

„Vyslechl jsem hlášení hlavního velitele (generála Oleksandra) Syrského, především ohledně situace u Pokrovska (na východě Ukrajiny), v Kurské oblasti (na západě Ruska) a pohraničí Sumské oblasti. Naše jednotky v Sumské oblasti pomalu vytlačují okupanty. Děkuji každému našemu vojáku,“ řekl Zelenskyj, aniž by zmínil konkrétní podrobnosti.

V Rusku vznikají vojska bezpilotních systémů jako oddělená složka ozbrojených sil, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě o státním zbrojním programu. Síly bezpilotních systémů vznikly na Ukrajině už loni v únoru, poznamenal server BBC News.

"Víme, jak pracuje nepřítel, ale vůbec si nemyslím, že máme v něčem zpoždění. Naopak se mi zdá, že jsme shromáždili dobré zkušenosti, abychom vytvořili takový druh vojsk," řekl Putin. 

Černihiv: Zatímco se na Ukrajinu vrátila další část válečných zajatců, shromáždily se ve městě rodiny s fotkami nezvěstných vojáků. 

 Novou zvláštní vyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU se pravděpodobně stane bývalá eurokomisařka Ylva Johanssonová, informoval server Politico s odvoláním na své zdroje. Johanssonová obsadí nově vytvořenou pozici, ve které bude pomáhat dohlížet na dlouhodobou strategii Evropské komise pro ukrajinské uprchlíky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraj vrcholné schůzky setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj by chtěl Trumpa přesvědčit, aby uvalil nové sankce proti Rusku. Tento krok se však šéf Bílého domu dosud zdráhá udělat, napsala agentura AFP.

Zelenskyj na tiskové konferenci podle agentury Reuters také uvedl, že na nadcházejícím summitu skupiny G7 plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.

Pro Bosnu a Hercegovinu je vstup do Evropské unie klíčový a stal se realističtějším po ruské agresi proti Ukrajině, kdy Unie pochopila důležitost rozšíření o země západního Balkánu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl bosenský ministr zahraničí Elmedin Konakovič.

Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie vojáků, kteří se dnes v rámci výměny zajatců vrátili domů.

Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video vojáků, kteří se v rámci výměny zajatců vrátili dnes na Ukrajinu.

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/FHfNiZQh1D

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 12, 2025

Členské státy EU musí urychlit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. Znamená to mimo jiné posílení obranného průmyslu sedmadvacítky a navýšení financování obranných aktivit. Ve zvacím dopise na červnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit také globální ekonomický vývoj a situaci na Ukrajině a na Blízkém východě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraji summitu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj to podle agentury Reuters oznámil na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem.

Uvedl také, že na nadcházejícím summitu skupiny plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.

Ukrajinský generální štáb dnes na facebooku zveřejnil svou statistiku, podle níž ztráty ruské armády v její invazi na Ukrajinu překonaly počet jednoho milionu lidí. Britské ministerstvo obrany na síti X také informuje o takto vysokých ruských ztrátách. Moskva se k tvrzení nevyjádřila, vlastní ztráty obvykle nesděluje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že tato statistika poskytuje mylnou představu o skutečných ztrátách.

„Nejde ani tak o to, že válčící strany mají tendenci nadhodnocovat ztráty nepřítele pro propagandistické účely,“ píše BBC a upozorňuje na vyjádření Andrije Kovaleva z ukrajinského generálního štábu, podle něhož statistika velení ukrajinských ozbrojených sil zahrnuje jak nevratné, tak dočasné ztráty.

Obrazem: Ruští vojáci se vracejí z ukrajinského zajetí

Dvouletý chlapec přišel o život při útoku ukrajinského dronu na ruskou Belgorodskou oblast, napsal dnes na sociální síti Vjačeslav Gladkov, gubernátor tohoto ruského regionu, sousedícího s Ukrajinou. Kromě chlapce byli při náletu zraněni další dva lidé ve vsi Borisovka, uvedl dříve.

Podle gubernátora se babička s vnukem procházela okolo domu, na který zaútočil dron. Chlapce, který utrpěl zranění hlavy, a ženu se zraněnou rukou převezli po ošetření do nemocnic, kde hoch později zraněním podlehl. Třetí zraněný, muž z domu, sám vyhledal lékaře.

Příjmy státu od uprchlíků z Ukrajiny převyšují výdaje na pomoc. Přínos měsíčně činí přes miliardu Kč, řekli vládní zmocněnci Kopečný a Laurenčíková.

V Praze do několika týdnů vznikne návratové centrum pro uprchlíky z Ukrajiny. V takzvaném unity hubu by měli získat potřebné informace k bydlení, práci i dalším potřebným záležitostem k cestě zpět do vlasti. ČTK to dnes na konferenci o ekonomickém přínosu uprchlíků pro Česko řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní a podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného přínos uprchlíků představuje každý měsíc přes miliardu korun. Kopečný podotkl, že Ukrajině pro její rekonstrukci chybí asi čtyři miliony lidí, kteří by se měli z Evropy vrátit. Podnikatelé se obávají ztráty pracovních sil.

Slovenský prezident Peter Pellegrini plánuje v létě absolvovat výcvik dobrovolných armádních záloh. Tímto způsobem hodlá inspirovat mladé lidi ve věci obrany země. Pellegrini to uvedl v prohlášení své kanceláře k podpisu zákona, jehož cílem je kromě jiného zvyšovat kapacity slovenských ozbrojených sil a kterým země také zřídí četnický sbor.

Podle hlavy slovenského státu je obrana vlasti věcí cti každého občana. „Celá desetiletí jsme žili v přesvědčení, že mírové časy potrvají už navždy, ale válka za našimi východními hranicemi nás vrátila do kruté reality,“ uvedl Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské vojenské invazi.

Evropská investiční banka (EIB) rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných schopností Evropy, obranných průmyslových kapacit či výzkumu a vývoje. V projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekla prezidentka banky Nadia Calviňová. Skupina EIB podle ní hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, kde zahajuje nový projekt zhruba každé dva týdny.

„Od mého nástupu do čela EIB v lednu 2024 mi bylo jasné, že musíme zvýšit naši finanční podporu obranných schopností Evropy,“ uvedla Calviňová. EIB se soustřeďuje na podporu vojenské mobility a infrastruktury a kritické infrastruktury, dodala. Zmínila v té souvislosti například spolupráci s litevskou vládou na financování kasáren poblíž běloruských hranic, ve kterých budou působit brigády bundeswehru.

Nejvíce podfinancovanou a nejméně pochopenou částí rekonstrukce Ukrajiny je duševní zdraví, řekl dnes na bezpečnostní konferenci Globsec vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O lidech, kteří se budou po konci války vracet na pracovní trh, se podle něj přemýšlí jako o schopných okamžitého návratu do práce, většina ale bude potřebovat psychologickou pomoc.

Ukrajinský náměstek ministra financí Oleksandr Kava v panelu zaměřeném na rekonstrukci Ukrajiny řekl, že za jeden z hlavních úkolů vlády považuje přivést zpět do země ukrajinské občany. Zhruba osm milionů Ukrajinců podle něj žije a pracuje v zemích Evropské unie nebo na okupovaných územích. Pomoci by podle něj měly programy, které budou lidi k návratu motivovat, například výhodnější půjčky podporující zakládaní malých podniků. 

Spolupředseda německé sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil dnes odmítl výzvu k obratu v politice německé vlády vůči Rusku. Výslovně se tak distancoval od požadavku skupiny vlivných spolustraníků, kteří se postavili proti zbrojení a žádají přímé rozhovory s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Skupina si za to vysloužila ostrou kritiku.

„Nepotřebujeme žádný obrat, co se týče naší podpory Ukrajiny,“ řekl dnes Klingbeil, který je jedním z hlavních architektů současné koaliční vlády SPD a konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Ve vládě Klingbeil zastává funkci vicekancléře a ministra financí. Podle něj se Německo nemusí rozhodovat mezi vlastní obranyschopností a podporou Ukrajiny na jedné straně a diplomatickými snahami o ukončení války na straně druhé. „Není to 'buď, anebo', ale dvě strany jedné mince,“ dodal.

Na Ukrajinu se vrátila další skupina válečných zajatců, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se podle něj o těžce zraněné nebo nemocné. Jejich počet neupřesnil. O další výměně informuje také ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě. Ani ona počet vojáků nezmiňuje. Jedná se podle ní o pokračování výměny zajatců dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.

Česko vyškolilo 18 ukrajinských pilotů. V tuzemsku absolvovali téměř dvouletý výcvik, který byl dnes slavnostně ukončen na ministerstvu zahraničí. Piloti získali evropské pilotní licence odpovídající standardům EU. Program je součástí aktivit státu, které mají přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení války.

Výcvik byl zahájen předloni a původně se ho účastnilo 20 ukrajinských pilotů. Výcvik nakonec dokončilo 18 z nich. Celkový rozpočet projektu činil 22 milionů korun. Na české straně se do výcvikového programu zapojilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které připravilo výcvikové materiály podle evropských standardů a vytvořilo rozdílovou analýzu ukrajinských osnov. Praktická část pak pokračovala v letecké škole F-AIR na letištích v Karlových Varech a Benešově.

Pražská policie navrhla obžalovat čtyřicetiletého muže, který měl při květnovém shromáždění komunistů k osvobození Prahy a Československa Rudou armádou na sobě oblečení s písmenem Z. To je symbolem ruské invaze na Ukrajinu a jeho nošení na veřejnosti je trestné. S ohledem na to kriminalisté muže viní z popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidy, za které hrozí od šesti měsíců do tří let vězení. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Ruský přístup k mírovým rozhovorům s Ukrajinou ničemu nepomáhá, uvedl během dnešní návštěvy Itálie generální tajemník NATO Mark Rutte. Během návštěvy Říma bude šéf Severoatlantické aliance jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a zúčastní se rovněž setkání s ministry zahraničí Itálie, Británie, Francie, Německa, Polska a Španělska.

„Rusové poslali už dvakrát na jednání do Istanbulu tohoto historika, snaží se začít s historií před 1000 lety a pak víceméně vysvětlují, že za to může Ukrajina. Myslím, že to ničemu nepomáhá,“ uvedl Rutte s odkazem na hlavního ruského vyjednavače a poradce prezidenta Vladimira Medinského. „Ale alespoň se, krok za krokem, snažíme dosáhnout pokroku,“ dodal šéf NATO.

Evropská unie schválila zavedení nových cel na zbývající zemědělské produkty a některá hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dosud nevztahovala dodatečná cla. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy EU. Cílem je snížit závislost EU na těchto dovozech a rovněž snížit ruské příjmy z vývozu, a tím omezit schopnost Moskvy financovat agresi na Ukrajině. Nařízení dnes definitivně schválili unijní ministři spravedlnosti během svého jednání v Lucemburku.

„Mottem polského předsednictví je Bezpečnost, Evropo! a tato opatření zvyšují naši ekonomickou bezpečnost snižováním závislosti na Rusku,“ uvedl Michal Baranowski, náměstek polského ministra pro ekonomický rozvoj. „Dále snižuje příjmy Ruska z exportu, a tím i jeho schopnost financovat brutální válku. Tak má vypadat sjednocená Evropa,“ dodal.

Regionální úřady 12. června oznámily, že při ruských útocích na Ukrajině byli během uplynulého dne zabiti nejméně tři civilisté a 37 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského letectva ruské síly vypustily 63 bezpilotních letounů. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 28 dronů.

Evropa a Spojené státy musí podle Volodymyra Zelenského pochopit, že ve válce, kterou rozpoutalo Rusko proti civilizovanému světu, není jen Ukrajina. „Ale Ukrajina je v první linii, a pokud tato linie selže, Putin půjde dál,“ řekl ukrajinský prezident. Důležité je podle něj také striktní dodržování pravidel nejen od evropských zemí, ale také států globálního Jihu, Číny, Brazílie nebo Indie. Země by podle něj neměly udržovat s Ruskem ekonomické vztahy a měly by ho tlačit k příměří. „Takový tlak teď od těchto zemí nevidím,“ dodal.

Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Podle Fialy již nestačí dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což brzy pravděpodobně potvrdí summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa musí vedle růstu obranných rozpočtů posílit svou strategickou odolnost a nezávislost, ale i odolnost společnosti, řekl.

Současná bezpečnostní krize je lakmusovým papírkem pro evropskou politiku, míní Fiala. „Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl. Za pozitivum pokládá, že se díky tomu zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech ČR zahájila důležité projekty a iniciativy se zeměmi jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ řekl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.

Ukrajina je připravena zvýšit výrobu dronů, továrny mají už letos kapacitu na zvýšení produkce, chybí ale financování. Ve svém on-line projevu na bezpečnostní konferenci Globsec to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval státy, aby dronům věnovaly stejnou pozornost jako Ukrajina. Žádná země si nemůže dovolit zůstat pozadu v technologickém rozvoji, pokud jde o bezpečnost, uvedl s odkazem na nedávný ukrajinský dronový útok na ruské letouny.

Ukrajinská operace s krycím názvem Pavučina podle Zelenského zasáhla 41 ruských letadel. Ukrajina dříve uvedla, že útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva. Kyjev v rámci operace vypustil na různých místech v Rusku 117 bezpilotních letounů. „Ukazuje to, že se technologie války mění, před deseti lety by byl takový zásah nepředstavitelný,“ podotkl dnes Zelenskyj.

Americká role v evropské bezpečnosti se změnila, je nutné zvýšit své úsilí v navýšení evropských obranných kapacit a posílit obranný průmysl na kontinentu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Stejně důležité, jako posílit vlastní výdaje na obranu, je nenechat Ukrajinu padnout v boji proti ruské agresi, uvedl s odkazem na nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.

Prezident Petr Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času a realistické cíle na zajištění bezpečnosti kontinentu a zadržení stále agresivnějšího Ruska. Prezident to řekl v rozhovoru v televizi Bloomberg, který poskytl ve své kanceláři v Praze.

Dnešní ruský útok na Charkov podle starosty města Ihora Terechova útok mířil na obytné domy, školy a poničil i desítky aut a způsobil řadu požárů. Trosky jednoho dronu podle něho dopadly přímo na dětské hřiště.

Rusko dnes v noci podniklo další vzdušný útok na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění 12 lidí včetně čtyř dětí. Uvedl to na svém telegramovém kanálu starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Do Kyjeva ráno přijel německý ministr obrany Boris Pistorius, píše agentura DPA.

Nejméně čtyři lidé přišli o život a dalších šest desítek utrpělo zranění při ruských náletech Charkov na východě Ukrajiny během v noci na dnešek, uvedla média poté, co starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov oznámil, že v nemocnici podlehla zraněním manželka muže, který byl při náletu zabit.

Dříve na telegramu šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov informoval o třech mrtvých. Ukrajinské letectvo uvedlo, že zneškodnilo 49 z celkem 85 ruských dronů vyslaných během noci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 32 ukrajinských dronů v noci a jednoho dalšího bezpilotního letounu ráno.

Ukrajinská armáda také dnes uvedla, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu, v jehož prostorách začalo po zásahu hořet. Tato továrna patří podle ukrajinských ozbrojených sil ke klíčovým závodům, které se podílejí na vyzbrojování Ruska. Rusové tu vyrábějí střelný prach pro různé zbraně malé velikosti, pro dělostřelectvo i pro raketové systémy.

Gubernátor Tambovské oblasti Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž by specifikoval cíl útoku.

Snímky ze summitu jihovýchodní Evropy v ukrajinské Oděse. 

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se koná regionální summit jihovýchodní Evropy. Za 12 let, co je u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik navštívil Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.

Ukrajina dostane od Velké Británie 2,26 miliardy dolarů na nákup zbraní, uvedl premiér. Nové financování bude použito na nákup systémů protivzdušné obrany Rapid Ranger a lehkých víceúčelových raket Martlet, uvedl premiér Denys Šmyhal.

Soud v Estonsku vyměřil šestiletý trest vězení estonské novinářce ruského původu Světlaně Burcevové, kterou shledal vinnou z vlastizrady a porušení mezinárodních sankcí. Informovala o tom dnes estonská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice ERR. Stanovisko odsouzené zatím není k dispozici, podle agentury AFP má 30 dní na to, aby se proti verdiktu odvolala.

Evropská komise dnes informovala o realizaci migračního balíčku, který byl přijat před rokem, v červnu 2024. Podle unijní exekutivy bylo za uplynulý rok dosaženo významného pokroku na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států, nicméně je zapotřebí ještě další úsilí k řešení zbývajících výzev tak, aby byl pakt o migraci a azylu plně funkční v červnu 2026, uvedla EK ve svém prohlášení.

Evropská komise před rokem zveřejnila harmonogram, který má zajistit, že migrační balíček začne v jednotlivých členských státech EU platit podle plánu. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu stanovil milníky pro všech 27 států a ukázal jim cestu, jak celkem deset norem, který balíček tvoří, uvést do praxe.

Evropská komise již dříve potvrdila, že součástí balíčku je i výjimka pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. "Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků," uvedla loni v dubnu tehdejší eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Dvouměsíční domácí vězení dnes soud v Pskově uložil ruskému opozičnímu politikovi Lvu Šlosbergovi. Místopředseda mimoparlamentní liberální strany Jabloko byl obviněn mimo jiné z diskreditace armády, informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Šlosberg se podle obžaloby dopustil diskreditace ruského vojska svým vyjádřením v televizních debatách, kde se vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konflikt označil za „krvavé šachy“.

Jedenašedesátiletý Šlosberg byl dříve za kritiku války dvakrát pokutován. Úřady jej také označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“ a nyní jej trestně stíhají za vyhýbání se povinnostem, které jsou s tímto označením spojené.

Londýnský soud rozhodl ve prospěch společností pronajímajících letadla v miliardovém sporu s pojišťovnami o náhradu škody za letadla, která zůstala v Rusku po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Největší světový pronajímatel letadel, společnost AerCap se sídlem v Irsku a několik dalších firem, včetně americké společnosti Carlyle Aviation Partners, žalovalo desítky pojišťoven po celém světě v jednom z největších pojistných sporů, které se kdy v Londýně odehrály. Mezi žalovanými byly pojišťovny jako AIG, Lloyd's, Chubb či Swiss Re.

Londýnská žaloba se týkala téměř 150 letadel, jejichž celková hodnota dříve dosahovala až 4,7 miliardy dolarů (101,8 miliard korun), ačkoli některé dohody o narovnání uzavřené v době soudního procesu původní hodnotu snížily. Letadla zůstala v Rusku kvůli západním sankcím, které si vynutily ukončení pronájmu letadel poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Soudce dospěl k závěru, že pronajímatelé o letadla přišli 10. března 2022, kdy Rusko zákonem zakázalo vývoz letadel a leteckého vybavení. Podle soudce šlo o „akt ruské vlády“, což znamená, že pronajímatelé letadel mají nárok na pojistné plnění z pojištění válečných rizik. Zároveň uvedl, že pojistitelé nemohou odmítnout plnění s odvoláním na protiruské sankce EU nebo USA, protože tyto sankce nebrání tomu, aby pojišťovny vlastníky letadel odškodnily.

Poradce Kremlu Medinskij potvrdil předání 1212 těl padlých vojáků Ukrajině a oznámil, že Rusko získalo pozůstatky 27 vlastních bojovníků.

Polská kontrarozvědka ABW zatkla osmadvacetiletého muže z města Bydhošť na severu země pro podezření ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Muž byl obviněn ze „shromažďování a předávání informací o provozu kriticky důležitých obranných zařízení, které by mohly poškodit Polskou republiku“, napsal na X mluvčí ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. „Na základě rozhodnutí soudu stráví muž následující tři měsíce ve vazbě,“ dodal s tím, že v případě odsouzení mu hrozí osm let vězení až doživotí.

Podle vyjádření prokuratury, na které se odvolává agentura PAP, byl muž zadržen 4. června. Výzvědnou činnost v Polsku i zahraničí prováděl od února do března. Podezřelý má vysokoškolské vzdělání a podle vyšetřovatelů jednal z ideologických pohnutek a proruského přesvědčení.