Další záhadná smrt ruského boháče (†47) a jeho ženy (†50): Zohavená těla našla jejich dcera (20)!

Evropané jsou připraveni zajistit Ukrajině bezpečnostní záruky v den, kdy bude podepsána mírová dohoda. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v Paříži přijal prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Ten dorazil do Elysejského paláce před čtvrtečním summitem takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu, jež se již čtvrtým rokem brání ruské agresi. Zelenskyj řekl, že zatím neviděl žádné známky ruské ochoty ukončit válku, napsala agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil jednání s Trumpem o posílení sankcí proti Rusku.

USA jsou připravené navýšit počet amerických vojáků v Polsku, řekl Trump.

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

„Velké díky Austrálii za milé přijetí,“ tweetuje Julija Navalná, jež po zabití svého muže Alexeje Navalného pokračuje v jeho poslání. „Jsem vděčná že tomu rozumíte: Rusko není Putin. A že jste připraveni vést otevřený dialog s jeho oponenty,“ poděkovala jmenovitě premiérovi Albanesemu a ministryni zahraničí Wongové.

„Máme pevný základ v podobě bilaterálních dohod zejména s Dánskem, a sdílíme názor, že budoucí bezpečnost Ukrajiny vyžaduje ustanovení typu článku 5,“ řekl v severské zemi Volodymyr Zelenskyj s odkazem na pátý článek smlouvy Severoatlantické alianci (NATO), který považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.

Návštěvu Dánska zahájil Zelenskyj setkáním s jeho premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko je mezi lídry v podpoře Ukrajiny, uvedl Zelenskyj na sociální síti X a poděkoval za neochvějnou podporu i dánským obyvatelům.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dodávky systémů protivzdušné obrany jsou pro Ukrajinu před zimou absolutně strategické, protože Rusko své letecké údery zaměřuje na energetickou infrastrukturu.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána, a vyzval jej, ať přijede do Moskvy, že se s ním sejde. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.

Po své návštěvě Číny Putin prohlásil, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky, tvrdí ruský lídr.

Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.

Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.

Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.

Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.

V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.

„Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení.

Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země.

Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to dnes běloruská média poté, co šéf slovenské vlády v Pekingu pohovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu.

„Premiér Slovenska požádal o stanovení termínu návštěvy Běloruska, aby projednal možné varianty spolupráce,“ napsal telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Ta rozhovor s Ficem zatím jen zmínila ve výčtu neformálních setkání prezidenta s řadou přítomných lídrů.

Připojené fotografie zachycují Fica v rozhovoru s běloruským vůdcem na oslavách konce druhé světové války v Pekingu.

Ruská vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti, tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě.

Fiala bude ve čtvrtek v Praze jednat se šéfem NATO Ruttem o obranné spolupráci a Ukrajině. Online se oba zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.

„Putin demonstruje svou beztrestnost. A to rozhodně vyžaduje reakci světa. Jen kvůli nedostatečnému tlaku, především na válečnou ekonomiku, Rusko pokračuje v této agresi,“ napsal Volodymyr Zelenskyj na telegramu s tím, že právě o mezinárodním tlaku na Rusko bude dnes jednat v Kodani na summitu se severskými a pobaltskými zeměmi.

Po více než dvou hodinách dnes v Pekingu skončila dvoustranná schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Putin pozval Kima na návštěvu Ruska, napsala agentura Reuters.

Oba vůdci spolu podle agentury hovořili zhruba 2,5 hodiny. Kim už na začátku setkání řekl, že je ochoten pomoci, jak jen bude moci. Putin mu naopak poděkoval za vyslání Severokorejců do Ruska, kde se v Kurské oblasti zapojili do bojů proti ukrajinským silám.

Ve městě Znamjanka, které je významným železničním uzlem v Kirovohradské oblasti, ruský dronový útok zranil pět lidí, uvedl šéf tamní vojenské správy Andrij Rajkovyč. Poškozeno bylo podle něj 28 obytných domů, přičemž jeden byl zcela zničen.

Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že při ruském útoku na železniční infrastrukturu byli zraněni čtyři drážní pracovníci. Řada vlaků musela být odkloněna na objízdné trasy a spoje nabírají mnohahodinová zpoždění.

Rusko v noci provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo přes 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo.

KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. „Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.

Severokorejský vůdce svými slovy odkazoval na dohodu o strategickém partnerství, kterou s Putinem podepsali v loňském roce. Zavázali se v ní k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.

„Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.

Americký prezident Donald Trump se nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska. „Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse na otázku. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko,“ je přesvědčen Trump.

Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.

Vláda dnes projedná nákup tanků Leopard 2A8, schválení kabinetem je nezbytné pro podpis smlouvy. Česko chce v první fázi pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s přizpůsobením tanků potřebám české armády vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

Ministři také rozhodnou o pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v příštích pěti letech. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její dnešní večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

„Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku,“ řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. „A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost,“ dodal Merz.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhlasovém pořadu Scotta Jenningse a učinil několik prohlášení týkajících se války na Ukrajině. „Jsem velmi zklamaný prezidentem Putinem, to můžu říct, a my uděláme nějaké věci, abychom lidem pomohli žít,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Americký prezident tuto myšlenku blíže nerozvedl.

Během léta Trump opakovaně prohlásil, že je „zklamán“ Vladimirem Putinem, a odkazoval na jeho neochotu dělat ústupky, aby zastavil válku. Putin dokonce v srpnu reagoval, že zklamání „pramení z přehnaných očekávání“. To bylo před setkáním obou prezidentů na Aljašce 15. srpna, kde Trump Putina vřele přivítal a změnil svůj vlastní veřejný postoj.

Kosťantynivka, Ukrajina: Maria Hodus (90) a Mychajlo Maistruk (67) během evakuace ze svých domů, 2. září 2025.

V několika okresech Kyjevské oblasti byly znovu vyhlášeny sirény pro nálety. Během dne na oblast již zaútočily desítky dronů. Kyjevská oblastní vojenská správa a také monitorovací kanály varují před novým útokem ruských dronů na Kyjevskou oblast.

V okresech Bučanský, Fastovský, Brovarský a Vyšgorodský byl vyhlášen stav pohotovosti kvůli náletu.

V úterý ráno již ruské vojenské síly zaútočily na Kyjev a region desítkami dronů a nad ukrajinskou metropolí operovaly systémy protivzdušné obrany.

Evropské země, které jsou spojenci Ukrajiny, připravily své návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení konfliktu a očekávají podporu od Spojených států, píše agentura AFP s odvoláním na Elysejský palác.

„Jsme připraveni,“ cituje agentura prohlášení zástupce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nyní i Evropané doufají, že obdrží „americkou podporu k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ dodal zástupce Elysejského paláce.

Ve čtvrtek 4. září se má v Paříži konat schůzka „koalice ochotných“, jejíž účastníci plánují projednat návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, uvedl dříve německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že se jí zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jak s odkazem na své zdroje informovala média, koalice evropských spojenců Ukrajiny by v případě příměří mohla diskutovat o vyslání mírových sil na Ukrajinu. Moskva již dříve uvedla, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nepřijatelnou.

Erdogan prohlásil, že Putin a Zelenskyj nejsou připraveni na osobní setkání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tak učinil 1. září po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně, píše The Kyiv Independent.

Ukrajinští vojáci osvobodili vesnici Udačne ležící v Doněcké oblasti nedaleko strategicky důležitého města Pokrovsk. Na sociálních sítích to dnes ohlásil ukrajinský generální štáb. Více v článku výše.

V důsledku ostřelování Nové Tavolžanky ukrajinskou armádou v pohraničním Šebekinském okrese Belgorodské oblasti byli zraněni tři lidé, informoval na svém telegramovém kanálu guvernér regionu Vjačeslav Gladkov .

Dodal, že manželský pár zraněný při ostřelování byl hospitalizován, další osoba, která utrpěla zranění při výbuchu miny a také střepinové poranění stehna, bude pokračovat v léčbě ambulantně.

Od 8:00 do 16:00 místního času sestřelila ukrajinská armáda 48 z 53 ruských dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly ve své denní zprávě.

Většina sestřelených dronů podle zprávy zaútočila na Kyjev a Kyjevskou oblast.

Ruský útok dronem 2. září byl neobvyklý, jak dříve poznamenala ukrajinská služba BBC: došlo k němu za denního světla, kdy bylo v ulicích Kyjeva mnoho lidí. Poplach před náletem byl vyhlášen ráno a stav „všechno v pořádku“ byl vydán až ve 13:00 místního času.

Podle náčelníka vojenské správy města Kyjeva Timura Tkačenka dopadl úlomek jednoho ze sestřelených dronů na území mateřské školy uzavřené z důvodu opravy, nikdo nebyl zraněn, a úlomky dalšího dronu dopadly do zelené plochy. Úřady nehlásily žádné další škody.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.

„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .

List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.

Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.

Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.

„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.

„Místo toho, aby se Robert Fico setkával s našimi partnery, lídry Evropské unie, tak jezdí do Číny klanět se různým pofiderním diktátorům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu opozičního Hnutí Slovensko Michal Šipoš. Tvrdil, že schůzka Fica s Vladimirem Putinem, kterou vysílaly televize, vypadala jako setkání sluhy se svým pánem.

„Setkání Roberta Fica s Vladimirem Putinem se dá popsat jedním slovem - ostuda. Fico seděl u Putina jako žáček, který referuje svému pánovi,“ uvedla bývalá vicepremiérka Veronika Remišová.

„Není třeba chodit kolem horké kaše, ale je třeba věci pojmenovat pravým jménem. Realita je taková, že Robert Fico se rozhodl vydat Slovensko ruským zájmům,“ řekl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Kyjev: Obyvatelé přečkávají další ruský útok v krytu ve stanici metra.

Slovenský premiér na schůzce s ruským prezidentem zdůraznil, že jeho země má zájem o spolupráci s Ruskem, a to i v oblasti energetiky a dodávek ruské ropy a plynu. „Chci vám poděkovat za bezpečné a pravidelné dodávky plynu, které dostáváme plynovodem TurkStream,“ řekl Fico Putinovi.

Na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským chce Fico důrazně protestovat proti ukrajinským útokům na ruskou ropnou infrastrukturu.

Fico se na schůzce s Putinem vyslovil také pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí. Připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským prezidentem všeobecně terčem kritiky, dodal nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.

Vladimir Putin na schůzce s Robertem Ficem prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, které by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost Ruska. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti Ruska i Ukrajiny. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.

Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 Putin zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko bylo s ohledem na vlastní bezpečnost nuceno reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.

Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války jsou podle prezidenta Petra Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. V Evropě bychom těmto událostem měli věnovat pozornost, dodal.

Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.

„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ řekl Pavel novinářům. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje.“ 

Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.

V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.

„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.

Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.

Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.

Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.

Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.

Kvůli ukrajinským dronům musely úřady v Rostovské oblasti evakuovat více než 300 lidí. Gubernátor oblasti Jurij Sljusar na síti Telegram uvedl, že v jednom z bytů byla objevena nevybuchlá dronová munice, a museli tak být evakuováni všichni obyvatelé budovy.

Podle Sljusara útok poškodil několik obytných domů a rozhořely se kvůli němu na místě malé požáry. Úder také lehce zranil tři lidi včetně dítěte, doplnil. Zraněné hlásila po ukrajinském útoku také Belgorodská oblast.

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Pekingu sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli ruské agresi na Ukrajině. Krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy.

Putin dnes nazval čínského prezidenta drahým přítelem a poděkoval mu za přijetí. Čína podporuje Rusko v jeho válečném tažení tím, že odebírá ruské suroviny, které jsou kvůli západním sankcím v dalších částech světa obtížně prodejné.

„Naše blízká komunikace odráží strategickou povahu vztahů Ruska a Číny, které jsou na bezprecedentně vysoké úrovni,“ uvedl podle Reuters Putin na videu zveřejněném krátce před schůzkou Kremlem. Ke schůzce se přidal i mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a Putin ocenil rovněž vztahy s jeho zemí.

Při ruském útoku na město Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynul jeden člověk. Úderu čelilo v noci i město Sumy, úřady hlásí zraněné a rozsáhlý požár.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Před rokem, 3. září 2024, zabilo ruské vojsko v ukrajinském městě Poltava 59 lidí a přes 300 dalších zranili. Jednalo se o nejtragičtější loňský vzdušný útok na Ukrajinu. A dalších 15 lidí, včetně dvou dětí, nepřežilo ruský tok ve stejném městě letos 1. února.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.

Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.

Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.

Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.

Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.

Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.

Slovenský premiér Robert Fico řekl, že se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Zelenským. Potvrdil, že při návštěvě Číny se setká i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.

Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.

Kyjev 28. srpna zažil jeden z nejničivějších útoků s využitím dronů a raket, při kterém zahynulo 25 lidí, včetně několika dětí. Z velké části šlo o obyvatele jednoho bytového domu.

OBRAZEM: Hodina ve sklepě městské budovy během prvního školního dne v Bobryku v Sumské oblasti na Ukrajině v pondělí 1. září 2025. Škola v Bobryku se kvůli neustálým alarmům musela přestěhovat do sklepa.

Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.

„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.

Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.

Česká humanitární organizace Koridor UA vyhlásila sbírku na podporu rehabilitačního centra Mriya na jihu Ukrajiny, které pomáhá dětem s fyzickými i psychickými následky ruské invaze, která začala v únoru 2022. Poptávka po pomoci centra převyšuje jeho možnosti, a každý měsíc tak zůstávají desítky až stovky dětí bez potřebné terapie kvůli tomu, že chybí peníze a kapacity, uvedli zástupci organizace ke spuštění sbírky na platformě Darujme.cz. Přes ni mohou zájemci na fungování centra, které bylo založeno v roce 2023 v Mykolajivu, přispívat.

Centrum poskytuje dětem podle Koridoru UA až sedm druhů terapií včetně hipoterapie a canisterapie, při kterých využívá zvířata evakuovaná z válečných oblastí.

OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, jeho manželka Pcheng Lijüan a další na fotografiích ze slavnostního přivítání hlav států summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu v neděli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sejde v Paříži s evropskými lídry, informují dnes agentura AFP a List Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Hlavním tématem jednání budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ, že by se podařilo uzavřít příměří s Ruskem, které proti sousední zemi už přes tři a půl roku vede útočnou válku.

„Plánujeme takovou schůzku,“ řekl zdroj agentuře AFP a dodal, že se zatím nepředpokládá, že by se jí účastnil americký prezident Donald Trump.

Ukrajina tvrdí, že na okupovaném Krymu zničila dva ruské vrtulníky Mi-8 a zasáhla remorkér, sdílí záběry. Drony zasáhly ruskou vojenskou leteckou základnu v Hvardijskom nedaleko Simferopolu a zničily vrtulníky v odhadované hodnotě 20–30 milionů dolarů, uvádí Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že při ruských útocích na Ukrajině za poslední den zemřeli 4 lidé a 27 jich bylo zraněno.

Podle prohlášení armády Ukrajina zničila ruský radar S-300 na okupovaném Krymu. Radary slouží jako „oči“ systému protivzdušné obrany – bez nich jsou protiletadlové jednotky fakticky slepé a neschopné operace.

Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen přistát s pomocí papírových map, uvedly Financial Times.

„GPS v celé oblasti se vypnulo,“ uvedl jeden ze zdrojů. Pilot hodinu kroužil nad letištěm, poté se rozhodl přistát ručně s použitím map. „Jednalo se o nepopíratelné narušení (signálu GPS),“ dodal.

Turecko je pro Rusko spolehlivým a osvědčeným partnerem, přičemž energetická spolupráce mezi oběma zeměmi je strategická. Na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to dnes tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin, píše agentura Reuters.

Putin také ocenil turecké úsilí o řešení konfliktu na Ukrajině. „Zvláštní role“ Turecka coby prostředníka podle něj bude i nadále žádaná.

Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“

Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.

Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.

Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.

Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.

Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.

„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.

„Putin a Modi dorazili do Putinovy ​​rezidence v Číně, do hotelu Ritz-Carlton, a déle než půl hodiny nevystoupili z auta,“ napsal telegramový kanál „Poslouchali jste Majak“.

Později uvedl , že Putin a Modi strávili v Aurusu téměř hodinu sami, poté se vydali na jednání s delegacemi.

Kremelští novináři dříve informovali, že ruský prezident a indický premiér jeli na bilaterální jednání v autě Vladimira Putina. Putin a Nárendra Módí se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v čínském městě Tchien-ťin.

Ruský prezident na summitu uvedl, že bude lídry ŠOS „podrobněji informovat“ o výsledcích jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se konala v srpnu na Aljašce.

Modi v pondělí na sociálních sítích uvedl: „S Putinem je vždycky potěšením se setkat.“

Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že odrazily útok více než 80 dronů. Ruské vojenské síly v úterý večer poslaly na Ukrajinu 86 dronů, z nichž 76 bylo sestřeleno nebo „potlačeno“, uvedlo podle BBC ukrajinské letectvo.

„Dopad 10 útočných bezpilotních letadel byl zaznamenán na šesti místech,“ uvádí se v prohlášení.

Den předtím letectvo hlásilo útok 142 dronů a v sobotu ráno masivní úder 537 dronů a 45 raket.

Dva lidé zemřeli při stávce v Záporožské oblasti, oznámily úřady. Ruská armáda zaútočila na vesnici Omelnik v Pologovském okrese Záporožské oblasti naváděnými pumami, oznámil náčelník regionální vojenské správy Ivan Fjodorov.

„Domy byly zničeny. V jednom z nich zemřel manželský pár – 64letý muž a žena,“ napsal na Telegramu.

Ruská armáda se k útoku nevyjádřila.

Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že včera v noci sestřelily systémy protivzdušné obrany 50 ukrajinských dronů. Podle agentury bylo od půlnoci do 5:00 moskevského času sestřeleno 12 dronů nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Saratovskou oblastí, po třech nad Samarskou a Orenburskou oblastí a také nad Republikou Tatarstán a dva nad Krasnodarským krajem.

Kromě toho bylo podle armády nad Černým mořem sestřeleno 16 dronů a nad Azovským mořem sedm.

Zelenskyj: Podezřelý z vraždy Andrije Parubije poskytl první svědectví. Podle ukrajinského prezidenta se provádějí nezbytné vyšetřovací úkony k zjištění všech okolností vraždy. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC.

„Celý tým policistů a státního zastupitelství nadále pracuje nepřetržitě,“ řekl ukrajinský prezident a poděkoval „všem, kteří se na této práci podíleli“. Ministr vnitra Igor Klimenko mezitím oznámil, že orgány činné v trestním řízení zatím mnoho podrobností nezveřejňují.

„Řeknu jen, že zločin byl pečlivě připraven: byl prostudován harmonogram pohybu zesnulého, byla naplánována trasa a byl promyšlen plán útěku,“ řekl.

Podle Klimenka byl podezřelý zadržen v Chmelnické oblasti a odhalení vraždy bylo pod osobní kontrolou prezidenta Ukrajiny.

Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce. „Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poděkoval policii za „rychlou a koordinovanou práci“.

Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že podezřelý byl zadržen v západní části země. „Nyní nelze sdílet mnoho detailů,“ uvedl ministr. Podle něj byl však útok „pečlivě naplánovaný“. „Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánovaná trasa a byl promyšlen únikový plán,“ uvedl dále ministr.

Ukrajinská média napsala, že Parubij se stal na ulici obětí střelce, který byl podle některých zdrojů oblečen jako kurýr roznáškové služby.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.

Putin, z jehož rozkazu v únoru 2022 ruské jednotky zahájily rozsáhlou invazi sousední země, podle agentury Reuters řekl, že Moskva za stále platné považuje principy Charty OSN včetně dodržování suverenity jiných států. Rusko také podle Putina vyznává princip, že žádný stát nemůže zajistit svou bezpečnost na úkor jiného státu. Putin v Číně zopakoval postoj Ruska, podle kterého je nutné řešit to, co Moskva pokládá za „příčiny konfliktu“. Ty Kreml vidí v přibližování Ukrajiny k Západu a v její snaze o vstup do Severoatlantické aliance.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.

Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.

"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.

Papež Lev XiV. se dnes na sociálních sítích znovu vyjádřil na podporu válkou zmítané Ukrajiny. "Důrazně opakuji svou naléhavou výzvu k okamžitému příměří a vážnému závazku k dialogu. Nyní je čas, aby se ti, kdo jsou za to odpovědní, zřekli logiky zbraní a vydali se cestou vyjednávání a míru s podporou mezinárodního společenství," uvedl v příspěvku. Za ten mu po chvíli poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

The war in Ukraine continues to sow death and destruction. I renew my closeness to the Ukrainian people and to all the injured families. I ask everyone not to give in to indifference, but to draw close to them through prayer and concrete gestures of charity.

— Pope Leo XIV (@Pontifex) August 31, 2025

Evropa má přesný plán na možné nasazení vojáků na Ukrajině v rámci bezpečnostních záruk, jež budou mít podporu USA, řekla von der Leyenová listu FT.

Civilní loď byla poškozena po nárazu do neidentifikovaného výbušného zařízení v Černém moři poblíž Odesy.

Slovenský premiér Robert Fico se příští týden v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.

Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje. Kopečný to dnes uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v této souvislosti uvedl, že je třeba zamezit obcházení protiruských sankcí přes třetí země, což je ambicí chystaného nového sankčního balíčku EU.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. 

Podle ukrajinského letectva Rusko v noci na dnešek nad území Ukrajiny vyslalo 142 útočných dronů a jejich atrap, protivzdušná obrana jich 126 zneškodnila. Bezpilotní letouny zasáhly deset míst, na dalších šesti místech se zřítily trosky sestřelených dronů.

Rusko podle agentury TASS informovalo o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů, z toho 11 protivzdušná obrana zneškodnila nad Volgogradskou oblastí.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 31. srpnu, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.

"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl Trehubov.

Dobropillja leží v Pokrovském okrese, v současnosti patrně nejohroženějším sektoru frontové linie. Rusko v tomto regionu podle ukrajinské armády soustřeďuje více než 110.000 vojáků.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že 11 ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad územím Volgogradské oblasti, osm nad Rostovskou oblastí a zbylé nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí. O zraněných či škodách se nezmiňuje.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž je přes 29.000 odběratelů bez elektřiny, píše agentura Ukrinform. Rusko zase podle agentury TASS informuje o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů.

"Nejvíce postiženo bylo město Černomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Zatím jsou informace o jednom zraněném

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Ukrajinští vojáci podle válečných blogerů obklíčili velké množství Rusů u obce Dobropillja, u které se už řadu týdnů vedou ostré boje.

"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.

Policie dál pátrá po vrahovi bývalého šéfa parlmentu Andrije Parubije. Střelbu na známého politika zachytily ve Lvově kamery. Podle dostupných informací byl vrah převlečený za kurýra, na Parubuje vypálil nejméně sedmkrát.

Tohle jsou následky ruského útoku na Záporoží. Rusové cílili na civilní infrastrukturu. Útok si vyžádal jednoho mrtvého, mezi zraněnými jsou chlapci ve věku devíti a deseti let a 16letá dívka. Poškozené jsou čtyři panelové domy a přes 40 rodinných domků. Místní elektrárenská společnost informovala, že poničené je jedno z jejích zařízení a jedna ze čtvrtí v Záporoží je kvůli tomu bez dodávek elektřiny. Podle Fedorova se výpadek dotkl 25 000 lidí.

Američtí představitelé obviňují Evropu z prodlužování ruské války na Ukrajině.

Hlavy států a delegace z více než dvou desítek asijských a blízkovýchodních zemí se v neděli sejdou v čínském přístavním městě Tchien-ťin, aby zahájily výroční dvoudenní summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Toto regionální bezpečnostní uskupení založily Čína a Rusko spolu se čtyřmi středoasijskými zeměmi v roce 2001, později se k němu připojily Írán, Pákistán, Indie a Bělorusko.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Polské úřady vyhostily 15 ukrajinských občanů poté, co byli zadrženi za trestné činy, jako je držení drog, řízení pod vlivem alkoholu, krádež a nelegální překračování hranic.

Noční ruský útok na Záporoží.

 Ve Lvově na západě Ukrajiny byl dnes zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pátrání po pachateli podle něho pokračuje. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce.

Bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije zastřelili na ulici ve Lvově.

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu.