Další záhadná smrt ruského boháče (†47) a jeho ženy (†50): Zohavená těla našla jejich dcera (20)!

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.

„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.

Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.

Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.

„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.

Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.

Nynější státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Británii doprovází série demonstrací v Londýně a Windsoru. V britské metropoli se podle informací CNN shromáždili protestující s transparenty namířenými proti americkému republikánskému prezidentovi, mnohé se také vztahují k rusko-ukrajinskému konfliktu nebo pokračující izraelské válce v Gaze. Někteří demonstranti přišli převlečeni za ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Policie dnes očekává shromáždění asi pěti desítek nejrůznějších demonstrujících skupin, uvedla zástupkyně komisaře Louise Puddefootová, která tento týden řídí operace policejních složek v britské metropoli.

Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.

Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.

„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.

Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.

Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.

„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu.

Polsko vyzvalo členské státy EU, aby do konce roku 2026 přestaly dovážet ruská fosilní paliva. Uvedl to dnes ministr energetiky Milosz Motyka. Varšava je připravena jim v tomto úsilí pomoci, stojí v dopise, který ministr adresoval svým unijním protějškům, informuje agentura Reuters. Ruský plyn a ropa stále proudí do Maďarska a na Slovensko.

Rusko brzy vyvine rivala americké satelitní internetové služby Starlink, řekl dnes šéf ruského kosmického programu Roskosmos Dmitrij Bakanov. Země se podle něj snaží opustit zastaralé myšlení a zvrátit dominanci společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska, která Starlink provozuje. Informuje o tom agentura Reuters. Službu Starlink hojně využívá na bojišti ukrajinská armáda, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.

Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.

„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.

Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.

Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.

Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.

„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.

Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.

„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.

Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.

Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.

Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.

Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.

Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.

Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.

Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.

Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí. 

Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.

Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento. Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.

Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100 000 vojáků s 10 000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky.

Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50 000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů. Cvičení se podle Putina zúčastnily také vojenské kontingenty dalších šesti zemí.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.

Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.

„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.

Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.

Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.

Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.

Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.

Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.

„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.

Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je zásadní také větší soběstačnost evropských zemí v zajištění ověřených technologií.

„Jednou lekcí bezpochyby je, že státy NATO musí daleko silnějším způsobem investovat do prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany,“ uvedl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zmínil, že je také nutné prohloubit spolupráci s Ukrajinou, která se denně vypořádává se stovkami dronů, které sestřeluje.

Obrazem: Následky ruského dronového útoku na Ukrajinu

Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.

„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.

Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.

Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.

Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti. 

Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně letěly nad neutrálními vodami Barentsova moře severně od Skandinávie asi čtyři hodiny v doprovodu stíhaček MiG-31. „Během cvičné bojové mise posádky zkoušely taktické odpadly střel s plochou dráhou letu na kritické cíle imaginárního nepřítele,“ uvedlo ministerstvo.

Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

USA a Rusko letos absolvovaly dvě kola rozhovorů v Istanbulu, která se zaměřila především na diplomacii a fungování velvyslanectví - první v únoru a druhé v dubnu. Obě strany tehdy uvedly, že nastal pokrok v řešení sporných otázek.

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se poté v srpnu setkali na Aljašce. Toto jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

„'Noční lovci' z Česka zahájili svou službu v rámci Eastern Sentry,“ tweetuje Wiesław Kukuła, šéf generálního štábu polské armády, a sdílí video příletu tří českých „śmigłowcow“, tedy vrtulníků.

Označení noční lovec náleží protitankovému stroji Mil Mi-28N, Armáda ČR však vyslala vrtulníky Mi-171Š.

Kanadský premiér Mark Carney dnes uvedl, že o víkendu hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Rusku, na Ukrajině a Číně, píše agentura Reuters. O amerických clech na některé kanadské zboží se Carney podle ní naopak v projevu v kanadském parlamentu nezmínil.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.

Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.

Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.

Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč). 

„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.

„Stíhačky Typhoon britského královského letectva se připojí ke spojencům zejména z Dánska, Francie a Německa, aby posílily obranu a podpořily odstrašující sílu NATO podél jeho východní hranice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany poté, co minulý týden vnikly nad Polsko ruské drony. Tyto letouny zahájí své mise nad Polskem v nejbližších dnech.

„Taktika, střelnice, zákopy a využití bezpilotních letounů při řízení operací na bojišti – tak vypadala společná cvičení vojáků 16. dolnoslezské brigády územní obrany a jejich českých protějšků,“ tweetují teritoriální síly polské armády. 16. dolnoslezská brigáda si vyměňuje zkušenosti a znalosti s Velitelstvím teritoriálních sil Armády ČR. „Společně toho dokážeme víc!“ dodává tweet polsky i česky.

Ruský vojenský soud poslal na 20 let do vězení bývalého ukrajinského šampiona v boxu Andrije Prichoďka, který byl zajat jako příslušník ukrajinské speciální jednotky Kraken a obviněn ze střelby na dodávku s ruskými vojáky, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant.

Prichoďko se podle obžaloby v květnu 2023 zúčastnil výpadu do Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby zde - opět podle obžaloby - páchal teroristické útoky. V červnu ukrajinští vojáci ostřelovali z granátometu dodávku s ruskými vojáky, kteří však z léčky vyvázli, uvedl list. Obžalovaný se podle něj k vině přiznal.

Speciální jednotka Kraken spadá pod ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR. Ruské úřady ji označily za teroristickou organizaci.

Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda. Posílí tam obranu východního křídla NATO.

Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.

Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.

Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.

Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.

Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že "tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc".

Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že "nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety".

Ukrajinská armáda osvobodila obec Pankivka a její okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na sbor Azov, jenž je částí ukrajinské Národní gardy. Pankivka se nachází asi 15 kilometrů vzdušnou čarou východně od obce Dobropillja a přibližně dvacet kilometrů severovýchodně od města Pokrovsk. Moskva toto vyjádření nekomentovala, ruské ministerstvo obrany dnes naopak oznámilo dobytí vsi Olhivske v ukrajinské Záporožské oblasti.

„V důsledku koordinovaných akcí jednotek ukrajinských ozbrojených sil a ukrajinské národní gardy, byla od nepřítele vyčištěna obec Pankivka a přilehlá území,“ uvedl Azov na facebooku a dodal, že invazní armáda na tomto frontovém úseku nadále navyšuje množství vojáků. Ukrajinské ozbrojené síly se snaží zastavit postup nepřítele a zabránit tomu, aby Rusové prolomili obranu, uvedl.

V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří dnes sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Informuje o tom agentura Reuters, podle které běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá.

Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily společné cvičení Západ 2025, které se koná v obou zemích. Manévry se odehrávají v době, kdy napětí mezi Ruskem a NATO zesílilo poté, co v noci na středu do polského vzdušného prostoru proniklo kolem 20 dronů, které podle Varšavy byly ruské.

Reuters píše, že přítomnost Američanů na vojenském cvičení běloruský rezort obrany prezentoval jako překvapení. „Kdo by si pomyslel, jak začne ráno dalšího dne cvičení Západ-2025,“ uvedl v prohlášení a podotkl, že tam jsou také zástupci dalších dvou zemí NATO, Maďarska a Turecka. Na svém telegramovém kanálu zveřejnil fotografie vojenských pozorovatelů, kteří jsou rovněž ze Srbska, Íránu nebo Číny.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).

Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.

Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.

Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.

Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.

„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.

Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu.

Podle současných informací ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.

V Dněpropetrovské oblasti je po ruském dronovém útoku poničená dopravní firma v pavlohradském okrese na východ od Dnipra, informoval na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Okolí Nikopolu zasáhlo ruské dělostřelectvo, zranění utrpěla jedna žena a musela být převezena do nemocnice.

Satelitní internetová služba Starlink amerického podnikatele Elona Muska dnes zaznamenala výpadek služeb. Problém pocítily tisíce uživatelů včetně ukrajinské armády, pro většinu z nich už je ale služba opět dostupná. Firma o problému informovala na svém webu, zprávu pak ale odstranila. S odkazem na data sledovacího webu Downdetector.com o tom píše agentura Reuters.

Počet amerických uživatelů, kteří nahlásili problémy, klesl podle Downdetectoru v 7:15 SELČ pod 1000 z vrcholu, kdy je pociťovalo více než 43 000 uživatelů. Firma sleduje výpadky shromažďováním hlášení z více zdrojů.

„Starlink spadl na celé frontě,“ oznámil kolem 07:00 místního času (06:00) velitel ukrajinských dronových vojsk Robert Brovdi zvaný Maďar. Asi po hodině uvedl, že spojení se postupně obnovuje.

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafineriích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků na ruské podniky pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.

„Nejefektivnější sankce jsou ty, které působí nejrychleji,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle něho svými útoky významně omezila ruský ropný průmysl. „Ruská válka je funkcí ropy, zemního plynu a dalších energetických surovin,“ řekl také ukrajinský prezident a poděkoval ukrajinským vojákům, kteří se podílejí na útocích na objekty ruského ropného průmyslu.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Rumunské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance, informovala agentura AFP. V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva. 

„Takové opakované incidenty přispívají k eskalaci a zesilování hrozeb pro regionální bezpečnost,“ sdělilo rumunské ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci Vladimiru Lipajevovi. Ruskou stranu také vyzvalo k přijetí opatření, aby se zabránilo opakování takového porušení suverenity Rumunska.

Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na to, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo.

Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.

Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.

Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.

Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.

„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině, a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.

Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.

Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.

„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů. 

Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.

Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.

Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.

„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.

V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.

Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Summit Trumpa a Putina k Ukrajině nemá po měsíci žádné výsledky. Po aljašské schůzce Trump sice několikrát kritizoval Putina, ale k žádnému konkrétnímu kroku nesáhl. S Putinem hovořil i telefonicky. „Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím,“ odpověděl podle agentury AFP Trump novinářům v Oválné pracovně na otázku, jak telefonát s Putinem probíhal. Ke schůzce Putina a Zelenského uvedl, že jestliže se nesetkají, bude to mít důsledky. Neupřesnil však jaké důsledky. Na otázku novinářů, proč Putin jeví mizivou ochotu se Zelenským osobně setkat, Trump podle AFP odpověděl: „Protože ho nemá rád“.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident také varoval Evropu: „Ruské drony dokážou uletět mnohem větší vzdálenosti. Vyzývám naše partnery, aby přestali hledat výmluvy, proč neuvalit sankce,“  sdělil Zelenskyj a zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině je Putinova válka. A ruská válka proti Polsku je také Putinova válka.

Jeden z ukrajinských dronů dnes údajně zasáhl jednu z největších ruských rafinérií, která je u města Ufa na jihozápadě země. Podle ruských úřadů dron způsobil požár a menší škody.

Rafinérie, která patří společnosti Bašněft, leží v Baškortské autonomní republice u města Ufa, které je vzdálené asi 1400 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle místních úřadů rafinerii zasáhl jeden dron a druhý, který na ni mířil, byl sestřelen. V rafinérii vypukl požár, který způsobil menší škody a nikoho nezranil.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes podle agentury Reuters řekl, že zůstává nejasné, zda Rusko drony na polské území poslalo úmyslně. Vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru ale Rubio také označil za nepřijatelné.

Operace letectva na východě Polska kvůli hrozbě ruských dronů skončily, uvedl Tusk. Stíhačky vzlétly i v Rumunsku, kde dron narušil vzdušný prostor. „Děkujeme všem, kteří se na operaci podíleli, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Zůstáváme ostražití,“ dodal polský premiér.

Dnes také rumunské ministerstvo obrany oznámilo, že vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16 a varovalo občany u města Tulcea na jihovýchodě země u ukrajinské hranice, aby se ukryli. Důvodem byl dron, který narušil vzdušný prostor země během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranic. Stíhačky sledovaly dron, který ale neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele.

Tři lidé dnes zemřeli a dalších šest bylo zraněno při ruském bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval o tom šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská armáda opět vyslala na Ukrajinu na dvě stovky dronů, také ukrajinská letectvo ruské území ostřelovalo desítkami bezpilotních letounů. V rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska dnes vypukl požár, jehož příčinou byl podle místního guvernéra dronový útok.

„V důsledku dnešního ostřelování Kosťantynivka byli zabiti nejméně tři lidé a šest dalších bylo zraněno. Od samého rána je město pod nepřátelskou palbou,“ napsal na síti Telegram Filaškin. „Ještě jednou vyzývám všechny civilisty: dávejte na sebe pozor! Evakuujte se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny,“ dodal.

Polsko zahájilo preventivní letecké operace svých a spojeneckých vzdušných sil na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu. Oznámil to na sociální síti X polský premiér Donald Tusk. Dodal, že důvodem je hrozba, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic.

Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, varovala před územními ústupky Rusku ze strany Ukrajiny. Dodala, že Evropa musí v boji proti Moskvě úzce spolupracovat s Washingtonem.

„Rusové chtějí, abychom diskutovali o tom, čeho se Ukrajina musí vzdát pro mír, přičemž zcela ignorují skutečnost, že Kreml sám dosud neudělal žádné ústupky. Tato diskuse o možných územních ústupcích je pastí, do které nesmíme spadnout,“ prohlásila

Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social.

Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jeho silám ukrajinské drony podařilo zničit nad územím šesti oblastí a poloostrova Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. V Belgorodu, který leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, utrpěla podle zdejších úřadů v důsledku výbuchu dronu otřes mozku a četná střepinová poranění dvacetiletá žena.

Ruské úřady uvedly, že nejvíce ukrajinských dronů za poslední den směřovalo proti příhraniční Belgorodské oblasti, kde jich bylo 272. V důsledku útoků podle nich zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.

Ukrajinská protivzdušná obrana od pátečního večera do dnešního rána zničila 137 ze 164 vyslaných ruských dronů, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase uvedla, že ruská armáda v noci na dnešek zneškodnila 42 ukrajinských dronů.

Armáda země, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, také informovala o 27 zásazích bezpilotních letounů a jedné balistické rakety na celkem devíti místech. O škodách či zraněných se ukrajinské letectvo nezmínilo.

Litva je připravena okamžitě uzavřít hranice s Běloruskem, pokud dojde k provokaci, prohlásil ministr. „Pokud se něco stane – objeví se dron, dojde k provokaci nebo podezřelému pohybu vojsk – můžeme to udělat,“ řekl litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovic.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Spojené státy stojí při svém spojenci z NATO a budou bránit každou píď aliančního území, řekla dnes členům Rady bezpečnosti americká zástupkyně při OSN Dorothy Sheaová. O mimořádné zasedání rady požádalo Polsko poté, co jeho vzdušný prostor v noci na středu narušily ruské drony. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na jednání odmítl tvrzení, že Rusko cílilo na Polsko. Ruské drony, které ten den ruská armáda použila pro útok na ukrajinské cíle, podle něj neměly takový dolet, aby mohly dosáhnout polského území.

Sheaová připomněla, že Rusko v poslední době navzdory tvrzením o tom, že si přeje mír, zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajinu. „Takové akce, nyní s narušením vzdušného prostoru amerického spojence - ať už to byl záměr či ne - ukazují obrovské pohrdání dobře myšlenými americkými snahami tento konflikt ukončit,“ prohlásila americká diplomatka. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.

Spojené státy se dnes připojily ke společnému prohlášení západních států, které vyjadřuje obavy z průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru a které obviňuje Moskvu z porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Toto prohlášení před dnešním mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN přečetl státní tajemník polského ministerstva zahraničí Marcin Bosacki, napsala agentura Reuters.

Dokument rovněž vyzývá Rusko, aby zastavilo útočnou válku proti Ukrajině a zdrželo se dalších provokací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na údaje vrchního velitele ukrajinských vojsk prohlásil, že ruská ofenzíva na Sumy byla zmařena.

„Vrchní velitel Syrsky informoval o situaci na frontě, na klíčových směrech. V Sumské oblasti jsou výsledky: k dnešnímu dni můžeme konstatovat, že ruská útočná operace na Sumy byla našimi silami zcela narušena. Boje v pohraniční oblasti Sumské oblasti pokračují, ale ruské uskupení na sumském směru v důsledku utrpěných ztrát ztratilo své útočné schopnosti,“ napsal Zelenskyj v pátek na Telegram kanálu.

Americké ministerstvo financí vyzvalo skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropskou unii k uvalení výrazných cel na zboží z Číny a z Indie. Cla mají tyto země přimět k zastavení nákupů ruské ropy, informovala dnes agentura Reuters. Prodej ropy do Číny a do Indie podle ministerstva zajišťuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi prostředky k financování války na Ukrajině.

„Čínské a indické nákupy ropy financují Putinovu válečnou mašinerii a prodlužují nesmyslné zabíjení ukrajinského lidu,“ napsalo americké ministerstvo ve sdělení zaslaném agentuře Reuters. „Tento týden jsme dali spojencům z EU najevo, že pokud mají skutečný zájem o ukončení války, musejí se k nám připojit a uvalit významná cla, která budou zrušena v den, kdy válka skončí,“ uvedlo rovněž ministerstvo. Dodalo, že do tohoto úsilí se musejí zapojit i partneři ze skupiny G7.

V reakci na vniknutí ruských vojenských dronů do polského vzdušného prostoru zahajuje NATO rozsáhlou operaci Eastern Sentry.

Oznámil to generální tajemník aliance Mark Rutte na společné tiskové konferenci s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkevichem.

Operace se zúčastní ozbrojené síly z Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a dalších zemí.Alianční síly budou věnovat zvláštní pozornost bezpilotním letounům, operace však bude probíhat nejen ve vzduchu, ale i na zemi.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance vřele. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl myšlenku územních ústupků Rusku jako způsobu ukončení války a označil ji za pouhou pauzu, která by dříve či později vedla k novým útokům, uvedl server BBC.

„Dát Putinovi tu či onu ukrajinskou zemi, aby zastavil válku – to se nestane. To není řešení. To je pauza. Jako po roce 2008 a Gruzie, jako po roce 2014 a Krym a Doněck,“ řekl Zelenskyj na výročním setkání Jaltské evropské strategie (ANO), které pořádá Nadace Viktora Pinčuka.

Zelenskyj trvá na tom, že je nutné dosáhnout nikoli dočasného klidu, ale garantovaného konce války, zaručené bezpečnosti pro Ukrajinu a odpovědnosti za Rusko.

V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.

„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.

Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.

Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.

Zdroje agentuře Reuters sdělily, že při útoku ukrajinského dronu na ropný terminál v Primorsku ve Finském zálivu byly poškozeny dva tankery, nikoli jeden, jak informoval guvernér regionu Alexandr Drozděnko.

Podle agentury Reuters jsou oba tankery, Kusto a Cai Yun, registrovány na Seychelách. Oba jsou považovány za součást tzv. stínové flotily Ruska a nacházejí se pod sankcemi Spojeného království, EU a některých jednotlivých zemí, uvádí oficiální ukrajinský portál War Sanctions. Drozdenko také hlásil poškození čerpací stanice terminálu.

V důsledku toho byla poprvé v historii tohoto největšího ruského terminálu u Baltského moře pozastavena nakládka, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. 

Kyjev zintenzivnil útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu, zatímco prosazuje rozhovory o ukončení války na Ukrajině a snaží se Rusko připravit o jeho hlavní zdroj příjmů – prodej ropy – omezením exportních příležitostí, informuje agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump v odpovědi na otázku novinářů na stanici Fox News prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

„Moje trpělivost s Putinem dochází, a to rychle,“ řekl Trump.

Dříve na sociálních sítích uvedl, že proniknutí dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru NATO nad polským územím 10. září „mohl být omyl“.

„Ne, nebyla to chyba,“ odpověděl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Rusko popírá, že by se narušil polský vzdušný prostor, a obvinění označuje za neopodstatněná.

EU prodloužila osobní sankce vůči Rusku o dalších 6 měsíců.

Evropská unie by se mohla zbavit dovozu ruského plynu a ropy rychleji, uvedl dnes podle agentury Reuters v Bruselu americký ministr energetiky Chris Wright. Pomohlo by to podle něj ukončit válku na Ukrajině. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027. S návrhem ale nesouhlasí zejména Slovensko a Maďarsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síťi X zveřejnil příspěvek, ve kterém vyjádřil vděčnost ukrajinským vojákům za jejich nasazení u příležitosti Dne sil elektronického boje.

Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Formálně musí krok schválit ještě Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.

„Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají. Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také,“ nechal se slyšet náčelník generálního štábu Karel Řehka na síti X.

Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají.
Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také. @ArmadaCR @SztabGenWP https://t.co/xeo42pwi8m

— Karel Řehka (@karel_rehka) September 12, 2025

Polsko během noci kompletně uzavřelo své hranice s Běloruskem. Dokonce na hranici natáhlo ostnatý drát. 

Poland completely closes border with Belarus

Polish border guards have set up barbed wire, deployed shields, and halted all crossings.

Today marks the start of the Russia-Belarus “Zapad-2025” drills, which, according to Lithuanian intelligence, will involve up to 30,000 troops. pic.twitter.com/WybaSCSP3E

— Visegrád 24 (@visegrad24) September 12, 2025