Přehledně: Rusko je hrozba! Finové a Švédi mají oficiální pozvání, shodl se summit NATO

Na čem se shodl summit NATO

• Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly pro východní křídlo bloku.
• Hodlají stupňovat obrannou pomoc Ukrajině.
• Rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do NATO.
• Rusko označili za přímou hrozbu pro bezpečnost států NATO.

Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.

„Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů,“ uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.

„Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle,“ píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních „bojových skupin“ v regionech, jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou.

Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě „rychle dostupných posil“, což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce, jejichž rozsah má narůst na 300.000 vojáků. Komuniké také zmiňuje „vylepšení“ společných vojenských cvičení.

Putin pokládá Evropu za svůj majetek, chce pohlcovat jedno město za druhým, varoval NATO Zelenskyj

Podpora pro Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude třeba“

„Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě,“ řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Zdůraznil, že „Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba“.

Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. „Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny,“ uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.

Summit NATO také mluví o dojednání „posíleného balíčku“ obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. „Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru,“ uvádí prohlášení.

Summit NATO: Fiala si s lídry užíval u krále. Turecko podpoří členství Švédska a Finska

Palivo a zdravotnické potřeby pro Ukrajinu

Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. „Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný,“ citovala generálního tajemníka BBC.

Kyjev výsledky summitu přivítal. „NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.

K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

6:44

Dnes

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.

Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“. Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.

22:57

24. 4. 2024

Vážení čtenáři, 

pro dnešek končíme zpravodajství z rusko-ukrajinského konfliktu. Aktuální informace v online reportáži vám přineseme opět zítra. 

22:27

24. 4. 2024

Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se odmlčí. Přejeme dobrou noc, na shledanou zítra.

Zobrazit celý online