Přehledně: Rusko je hrozba! Finové a Švédi mají oficiální pozvání, shodl se summit NATO
Summit NATO pokračoval ve středu druhým dnem a lídři členských zemí, mezi kterými nechybí ani český premiér Petr Fiala (ODS), přijali prohlášení, ve kterém souhlasili s řadou věcí. Na této vrcholné schůzce v Madridu přitom přijímají nový „strategický koncept“ aliance v době pokračující války vedené na Ukrajině Ruskem, které označují za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance.
Na čem se shodl summit NATO
- Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly pro východní křídlo bloku.
- Hodlají stupňovat obrannou pomoc Ukrajině.
- Rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do NATO.
- Rusko označili za přímou hrozbu pro bezpečnost států NATO.
Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.
„Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů,“ uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.
„Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle,“ píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních „bojových skupin“ v regionech, jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou.
Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě „rychle dostupných posil“, což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce, jejichž rozsah má narůst na 300.000 vojáků. Komuniké také zmiňuje „vylepšení“ společných vojenských cvičení.
Podpora pro Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude třeba“
„Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě,“ řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Zdůraznil, že „Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba“.
Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. „Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny,“ uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.
Summit NATO také mluví o dojednání „posíleného balíčku“ obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. „Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru,“ uvádí prohlášení.
Palivo a zdravotnické potřeby pro Ukrajinu
Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. „Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný,“ citovala generálního tajemníka BBC.
Kyjev výsledky summitu přivítal. „NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.
K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
