Přehledně: Rusko je hrozba! Finové a Švédi mají oficiální pozvání, shodl se summit NATO
Summit NATO pokračoval ve středu druhým dnem a lídři členských zemí, mezi kterými nechybí ani český premiér Petr Fiala (ODS), přijali prohlášení, ve kterém souhlasili s řadou věcí. Na této vrcholné schůzce v Madridu přitom přijímají nový „strategický koncept“ aliance v době pokračující války vedené na Ukrajině Ruskem, které označují za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance.
Na čem se shodl summit NATO
- Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly pro východní křídlo bloku.
- Hodlají stupňovat obrannou pomoc Ukrajině.
- Rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do NATO.
- Rusko označili za přímou hrozbu pro bezpečnost států NATO.
Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.
„Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů,“ uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.
„Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle,“ píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních „bojových skupin“ v regionech, jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou.
Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě „rychle dostupných posil“, což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce, jejichž rozsah má narůst na 300.000 vojáků. Komuniké také zmiňuje „vylepšení“ společných vojenských cvičení.
Podpora pro Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude třeba“
„Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě,“ řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Zdůraznil, že „Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba“.
Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. „Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny,“ uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.
Summit NATO také mluví o dojednání „posíleného balíčku“ obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. „Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru,“ uvádí prohlášení.
Palivo a zdravotnické potřeby pro Ukrajinu
Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. „Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný,“ citovala generálního tajemníka BBC.
Kyjev výsledky summitu přivítal. „NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.
K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu. Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek. Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo. Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody. K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
