Rusko využilo dalšího zajatého britského vojáka (35) k propagandě: Hrozí mu trestem smrti!

Dobré ráno, vážení čtenáři, 
při pokračujících mírových rozhovorech zůstává unijní podpora Ukrajiny neochvějná, uvedli po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci EU a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.

„Cílem je silná Ukrajina, jak na bitevním poli, tak u jednacího stolu,“ uvedli ve shodném prohlášení na síti X oba zástupci EU. Znovu zdůraznili důležitost nezávislosti napadené země a dlouhodobých bezpečnostních záruk, které byly podle von der Leyenové a Costy hlavním tématem rozhovorů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V Kursku na západě Ruska demonstrovali uprchlíci z pohraničních okresů tohoto regionu, sousedícího s Ukrajinou. Asi dvě stovky lidí požadovaly od úřadů, aby nadále vyplácely každý měsíc 65.000 rublů (asi 17.700 Kč) uprchlíkům, kteří přišli o bydlení v důsledku loňského vpádu ukrajinských vojsk, informoval dnes server Mediazona.

Čtyři lidé, včetně dvou dětí, byli zraněni při ostřelování Kramatorska, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Všichni ranění, včetně osmiletého chlapce a šestileté dívky, utrpěli lehká zranění, dodal.

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Dnes to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zprostředkovat zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo.

„Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer,“ řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží Spojené státy. Poznamenal, že nové návrhy toho, jak válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.

Polští policisté při rutinní silniční kontrole v centru Varšavy zadrželi tři ukrajinské občany, kteří cestovali po Evropě se sofistikovaným hackerským vybavením a počítačovými programy pro páchání zločinů, včetně poškození dat důležitých pro obranu státu. Informovala o tom dnes polská média.

Hlavním problémem k dokončení mírové dohody je nalezení shody mezi Evropany, Spojenými státy a Ukrajinou, která se brání ruské invazi. Podle agentury AFP to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dnes v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Elysejský palác následně podle AFP o setkání sdělil, že umožnilo pokračovat ve společné práci na americkém mírovém plánu.

Nejméně 15 lidí utrpělo zranění při ruském útoku na města Záporoží a Vilňansk na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na sociální síti dříve varoval před bombardováním ruskými řízenými leteckými bombami a před útokem ruských raket.

Vilňansk letí asi dvě desítky kilometrů severovýchodně od Záporoží, které je správním centrem Záporožské oblasti.

„Do městské nemocnice byli převezeni lidé se zraněními způsobenými střepinami a výbuchy a se zlomeninami. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu, šest ve středně těžkém. Je jim poskytována veškerá potřebná pomoc,“ napsal Fedorov.

Britský ministerský předseda Keir Starmer dnes odpoledne přivítal v Londýně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k jednání o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Informovaly o tom tiskové agentury a server stanice BBC. Setkání se uskuteční poté, co minulý týden na Floridě skončilo další kolo americko-ukrajinských rozhovorů o plánu na ukončení konfliktu.

Všichni tři státníci přijeli do sídla britských premiérů v Downing Street 10 v rozmezí několika minut. Starmer před schůzkou v krátkém vystoupení před novináři řekl, že o záležitostech Ukrajiny musí rozhodovat Ukrajina sama. Zelenskyj zdůraznil význam jednoty Evropy, Ukrajiny a Spojených států při vyjednávání o ukončení války. Merz řekl, že je „skeptický ohledně některých detailů, které vidíme v dokumentech přicházejících ze strany USA, ale musíme o tom mluvit. A proto jsme tady“.

Agentura AP dnes zveřejnila výběr fotografií, které její reportéři pořídili letos na Ukrajině bránící se už čtvrtým rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi. Snímky ukazují národ sužovaný nekončícím násilím, ale odhodlaný přežít, napsala AP. Fotografie podle jejího komentáře dokumentují turbulentní rok, který provází smrt na frontové linii, diplomatická nejistota a ruské neúprosné ničení ukrajinské infrastruktury.

Vojenský soud v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Doněcku odsoudil k trestům odnětí svobody v rozmezí od 1,5 roku až 12 let čtyři ruské vojáky za vraždu čtyřiašedesátiletého Američana Rusella Bentleyho, který bojoval na straně Moskvy proti Ukrajině. Informovala o tom dnes BBC na svém ruskojazyčném webu a ruské agentury.

Prezident a premiéři sedmi zemí EU v dopise naléhají na Evropskou unii, aby urychleně dosáhla dohody o reparační půjčce pro Kyjev zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v unii. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a šéfce Evropské komise podepsali litevský prezident a premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Polska a Švédska.

Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov ráno uvedl, že ukrajinské hlavě státu dnes poskytne kompletní informace o jednání s Američany a všechny příslušné dokumenty.

Umerov, který na Ukrajině působí jako předseda ukrajinské bezpečnostní rady, jednal podle ruskojazyčné verze BBC společně s náčelníkem generálního štábu Jurijem Hnatovem s americkými zástupci na Floridě tři dny, podle Reuters to byly dva dny. Ve svém dnešním příspěvku na platformě Telegram Umerov Američanům vyjádřil vděk za konstruktivní práci. „Primárním úkolem ukrajinského týmu bylo získat od americké strany úplné informace o jejich rozhovoru v Moskvě a všechny aktuální návrhy, aby bylo možné je detailně probrat s prezidentem Ukrajiny,“ uvedl.

Ruské ministerstvo obrany dnes v pravidelném hlášení hovoří o 67 zlikvidovaných bezpilotních letounech. Nad Brjanskou oblastí to bylo 24 dronů, nad Saratovskou oblastí 12, nad Rostovskou 11 a nad Volgogradskou devět, v dalších sedmi oblastech šlo o jeden či nejvýše dva drony. Ruské ministerstvo obrany ve svých ranních přehledech neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o zneškodněných dronech. Rezort obrany nehlásí ani škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.

V severoukrajinském Černihivu ruský dron explodoval vedle obytného domu. Tlaková vlna podle vedoucího městské vojenské správy Dmytra Bryžynského vyrazila výplně oken a dveří, poškodila automobily. Hořelo na plynovém potrubí. Podle ukrajinských záchranářů jsou zraněni tři lidé, jeden z nich skončil v nemocnici.

Nejméně sedm lidí zranil útok ruských dronů, který dnes v noci zasáhl obytný dům v ukrajinské Sumské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov. 

Bezpilotní letouny podle Hryhorova zaútočily na výškový bytový dům ve městě Ochtyrka. Sedm lidí bylo převezeno do nemocnice, dva z nich zůstali v péči lékařů i po ošetření. Lidem z poničeného domu bylo nabídnuto náhradní ubytování, doplnil Hryhorov.

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něho plán ani nečetl.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Obrazem: Námořní dron Magura V7 ukrajinské vojenské rozvědky vybavený raketami země–vzduch letí na nezveřejněném místě na Ukrajině v sobotu 6. prosince 2025.

 Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se tento týden dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy EU.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad Kurskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno 11 dronů.

Podle ruské armády bylo v neděli mezi 13:00 a 18:00 moskevského času zneškodněno sedm dronů nad Kurskou oblastí a čtyři nad Bělgorodskou oblastí.

V obci Borisovka v Belgorodské oblasti byl podle guvernéra regionu Vjačeslava Gladkova v důsledku útoku ukrajinského dronu na komerční objekt zraněn místní obyvatel.

„Muž byl s poraněním způsobeným výbuchem miny a střepinami převezen do Borisovské centrální okresní nemocnice. Po poskytnutí lékařské pomoci záchranná služba převáží postiženého do Belgorodské městské nemocnice č. 2. Detonace poškodila stříšku budovy a auto,“ napsal na Telegramu.

„Informace o dalších následcích se upřesňují. Na místě pracují záchranné složky,“ dodal Gladkov.

Obrazem: Na těchto fotografiích, které poskytla tisková služba 65. mechanizované brigády Ukrajiny, voják testuje pozemní drony v Záporožské oblasti na Ukrajině v sobotu 6. prosince 2025.

Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.

„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.

Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska.

Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení.

„Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.

„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.

„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.

Nejméně šest lidí ve věku od 38 po 69 let utrpělo zranění poté, co ruská letecká bomba včera večer zasáhla Slovjansk na východě Ukrajiny, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Jeden člověk podle úřadů utrpěl zranění při výbuchu v ruském městě Belgorod, na který podle médií spadla letecká puma vypuštěná z ruského letounu.

V Belgorodu byl zraněn civilista a ve městě a okolí pokračují výpadky proudu „v důsledku dopadu blíže neupřesněné munice“, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov s tím, že škody se odstraňují.

Poblíž rozvodny dopadla ruská letecká bomba - a právě proto před výbuchem nebyl ve městě vyhlášen letecký poplach a nezazněla varování před náletem dronů, uvedl belgorodský zpravodajský kanál Pepel a dodal, že před výbuchem obyvatelé města slyšeli hukot letounu letícího směrem k hranici s Ukrajinou. „Exploze byla tak silná, že na střechy domů pršely střepiny, hlína a kameny,“ napsal.

Delegace maďarských podnikatelů se v příštích dnech vydá do Ruska, aby jednala o hospodářské spolupráci, uvedl při včerejším setkání se svými příznivci maďarský premiér Viktor Orbán. Připravovaná mise je podle Orbána součástí strategie příprav na svět, který nastane po ukončení války Ruska proti Ukrajině a po zrušení západních sankcí proti Rusku, napsala agentura AFP.

„Musíme předvídat, protože pokud nám Bůh pomůže a válka skončí, aniž bychom do ní byli zataženi, a pokud se americkému prezidentovi (Donaldu Trumpovi) podaří znovu zapojit Rusko do globální ekonomiky, ocitneme se ve zcela jiném ekonomickém prostoru,“ prohlásil Orbán na mítinku ve sportovní hale ve městě Kecskemét v centrální části Maďarska. Na akci přišla asi tisícovka lidí.

Orbán je vzácným typem evropského politika, který má blízko jak k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, tak k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, poznamenala AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruská prokuratura požádala soud, aby potrestal vězením od 1,5 roku po 15 let čtyři ruské vojáky obžalované ze zavraždění Američana, který bojoval na straně Ruska proti Ukrajině. Informovala o tom s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj ruská státní agentura TASS, jejíž zprávu převzala další média. Soud se koná za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií.

Russel Bentley loni v dubnu zmizel na okupované východní Ukrajině. Vyšetřovatelé posléze dospěli k závěru, že jej obžalovaní ruští vojáci v Doněcku unesli a umučili k smrti. Následně vyhodili do povětří auto s Američanovou mrtvolou a pozůstatky se pokusili ukrýt, aby zakryli stopy zločinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že měl „dlouhý a smysluplný rozhovor“ s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří se s ruským prezidentem setkali začátkem tohoto týdne. Rozhovoru se zúčastnili také tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrej Gnatov, kteří se v posledních dnech setkali s Whitkoffem a Kushnerem v Miami.

„Zaměřili jsme se na mnoho aspektů a rychle jsme prodiskutovali klíčové otázky, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit hrozbu třetí ruské invaze, stejně jako hrozbu, že Rusko nesplní své sliby, jak se to v minulosti mnohokrát stalo. Ukrajina je odhodlána i nadále poctivě spolupracovat s americkou stranou na skutečném nastolení míru,“ napsal Zelenskyj a přidal slova vděčnosti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Ukrajinský prezident jasně uvedl, že Gnatov a Umerov se vracejí do Kyjeva: „Očekávám Rustema Umerova a generála Gnatova s ​​podrobnou zprávou. Nemůžeme o všem diskutovat po telefonu, takže musíme s týmy detailně propracovat nápady a návrhy.“

Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem. „Rusko se samo uzavírá do eskalace a neusiluje o mír. Důrazně odsuzuji masivní údery, které byly včera v noci namířeny proti Ukrajině, zejména proti její energetické a železniční infrastruktuře. Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho donutili zvolit si mír,“ píše na síti X. 

„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou podporu. To je samotný účel úsilí, které jsme vynaložili v rámci Koalice ochotných. V tomto úsilí budeme s Američany pokračovat, abychom Ukrajině poskytli bezpečnostní záruky, bez nichž nebude možný žádný pevný a trvalý mír. V sázce na Ukrajině je totiž také bezpečnost celé Evropy,“ dodal.

Obrazem: Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům vůbec druhé vojenské modlitební snídaně v historii Ukrajiny.

Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v nejspíše pondělí navštíví Londýn. Pondělní schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, které vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.

Ukrajinské síly v noci zasáhly jednu z největších ruských rafinérii, a to v Rjazani, ležící asi 200 km od Moskvy, uvedl ukrajinský generální štáb.

Ministryně Černochová potvrdila ČT preventivní aktivaci české vrtulníkové jednotky pro ochranu východní hranice Polska. Nezasahovala, hrozba nebyla.

Ukrajinské síly při nočním ruském útoku zničily 30 střel a 585 dronů, uvedla armáda. Kvůli útoku se v Polsku rozezněly sirény a startovaly stíhačky.

Podle ruského vojenského deníku zachytily a zničily služby v průběhu noci systémy protivzdušné obrany 116 ukrajinských dronů, píše server BBC.

Téměř čtvrtina z nich byla sestřelena nad Rjazaňskou oblastí, dalších 27 nad Voroněžskou oblastí. Nad Brjanskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno po 23 a 21 dronů.

Ruské útoky zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech a způsobily výpadky, uvedlo tamní ministerstvo energetiky.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ uvádí prohlášení americké diplomacie.

Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.

Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.

Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.

Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.

„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.

Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.

Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.

Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.

Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.

Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.

Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Žáci a studenti na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestují.

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl při návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel dříve informoval, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Je potřeba pokračovat ve válečném úsilí a zvýšit tlak zejména na ruskou ekonomiku,“ řekl Macron. „Nesmíme podléhat žádnému zdání o rozdělení mezi Evropany a Američany. Potřebujeme Spojené státy, abychom měli mír. Spojené státy potřebují nás, aby byl tento mír pevný a trvalý,“ doplnil francouzský prezident v poslední den své oficiální návštěvy v Číně.

Dvanáctiletý chlapec přišel o život a další tři lidé utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodu Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.

Kvůli ruských útokům na ukrajinskou energetiku se bez elektřiny ocitli odběratelé ve Vinnycké, Dněpropetrovské, Doněcké a Oděské oblasti, informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Na opravě způsobených škod se pracuje, ujistilo.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem by se mohla uskutečnit v nejbližší budoucnosti. Rusko-americká jednání o urovnání konfliktu na Ukrajině pokročila, Moskva je dál připravena spolupracovat s nynějším týmem amerických vyjednavačů. Uvedl to dnes podle tiskových agentur poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Rusko čeká na reakci Spojených států po úterním jednání v Kremlu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který je zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Ušakova nyní nejsou v plánu ani další jednání s Witkoffem ani telefonát mezi Trumpem a Putinem. Jednání se týkala možnosti zastavit boje na Ukrajině.

„Nyní čekáme na reakci našich amerických kolegů na jednání, která jsme měli v úterý,“ řekl Ušakov ruským médiím.

Svět by se měl vrátit k míru, řekl dnes indický premiér Naréndra Módí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na úvod společného jednání v Dillí. Putin indickému premiérovi poděkoval za pozornost, kterou Indie věnuje mírovému úsilí na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Ruský prezident přijel do Indie ve čtvrtek na dvoudenní státní návštěvu, která je první po čtyřech letech.

Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce velvyslanectví Ukrajiny i Ruska kvůli nedávným útokům bezposádkových plavidel na tankery v Černém moři. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar už dříve uvedl, že Ankara vyzvala Moskvu i Kyjev, aby neútočily na energetickou infrastrukturu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Drony se objevily poblíž irského pobřeží v době, kdy měl kolem prolétnout ukrajinský prezidentský speciál. Letadlo s prezidentem však přiletělo dříve, než bylo plánováno, a drony proto nepředstavovaly bezprostřední nebezpečí.

Není známo, odkud drony pocházely. Jejich dolet a čas ve vzduchu naznačují, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedly zdroje irského média. Podle úřadů šlo spíše o pokus narušit letový provoz než o možný útok na prezidentské letadlo.

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.

Rusko posílá odvlečené ukrajinské děti do převýchovných táborů v Severní Koreji, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který Moskvu obvinil z toho, že pokračuje v systematickém porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle ukrajinského Regionálního střediska pro lidská práva (RCHR) bylo zaznamenáno 165 táborů, ve kterých jsou ukrajinské děti rusifikovány a militarizovány, dodal veřejný ochránce práv. Tábory jsou podle něj na Rusy okupovaných ukrajinských územích, v Rusku, Bělorusku a KLDR. Moskva se nevyjádřila.

„Nucené přesídlování dětí, jejich rusifikace a militarizace jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl na platformě Telegram Lubinec. „Rusku nezáleží na osudech ukrajinských dětí. Pro zemi-agresora jsou pouze zdrojem pro budoucí války proti západnímu světu,“ napsal dále ukrajinský činitel s výzvou, že je nutné nalézt všechny odvlečené děti a vrátit je domů: „Ukrajinské děti nemohou být zbraní v rukou agresora.“

Severoatlantická aliance kvůli aktuálním hrozbám převede obranné plánování pro Dánsko, Švédsko a Finsko z operačního velitelství v nizozemském Brunssumu do amerického Norfolku. Dnes to podle agentury DPA oznámil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. DPA poznamenala, že pod Norfolk již nyní spadají Atlantik, Arktida, Grónsko, Island, Norsko a Británie.

„Vzhledem k celosvětové koordinaci našich protivníků je nezbytné co nejvíce posílit euroatlantický prostor a upevnit naši přítomnost na severu,“ řekl Grynkewich na strategickém velitelství NATO v belgickém městě Mons. Poznamenal, že Norfolk je strategickým mostem mezi Severní Amerikou a Evropou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě prezidenta Kyperské republiky Níkosa Christodúlídésa. Podívejte se na nové snímky.

Zájem o koupi zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil projevil rovněž maďarský petrochemický koncern MOL. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. MOL se tak připojil k rostoucí skupině zájemců o tato aktiva, do níž patří také například americké ropné společnosti Exxon Mobil a Chevron, píše Reuters. Společnost MOL již v roce 2014 převzala síť čerpacích stanic, kterou firma Lukoil provozovala v České republice.

Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na společnost Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.

Šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.oznámil, že ruská armáda v Chersonu ostřelovala porodnici. „Ruští teroristé pokračují v brutálním boji proti dětem - dokonce i těm, které se teprve mají narodit,“ napsal na svém účtu na telegramu. Dodal, že nikomu z novorozenců, pacientek a zdravotníků se nic nestalo. Budova má ale vyražené okenní tabule, v přízemí se provalila obvodová zeď a škody jsou i uvnitř nemocnice.

Ukrajina chce opravdový mír s Ruskem, nikoliv appeasement, řekl dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na zasedání šéfů diplomacií zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Podle agentury Reuters dodal, že Evropa v minulosti zažila mnoho špatných dohod, které vedly k dalším katastrofám. Na schůzce jsou i zástupci Ruska.

„Stále si pamatujeme jména těch, kdo v Mnichově zradili budoucí generace. To už by se nikdy nemělo stát. Principy musejí být nedotknutelné a potřebujeme opravdový mír, ne appeasement,“ řekl Sybiha. V září 1938 zástupci nacistického Německa, Francie, Británie a Itálie podepsali dohodu o tom, že Československo Německu postoupí části svého území. Mnichovská dohoda je považována za příklad neschopnosti postavit se agresivnímu státu.

Indie a Rusko chtějí navýšit vzájemné obchodní transakce, uvedli podle agentury Reuters zástupci obou zemí. Ruského prezidenta, který je v Indii na dvoudenní státní návštěvě, přivítal dnes odpoledne SEČ podle agentur přímo na letišti indický premiér Naréndra Módí. Pro šéfa Kremlu je cesta důležitou událostí, protože tak de facto končí mezinárodní izolace Ruska, píše server The Guardian.

Putina dnes soukromě povečeří s Módím. Zítra ho čeká slavnostní uvítání, návštěva každoročního indicko-ruského summitu a má se také zúčastnit otevření nového indického kanálu ruské státní televize RT. V pátek bude hostem na banketu, který pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová, píše server The Hindu.

Británie a Norsko dnes podepsaly novou dohodu o obranné spolupráci, která počítá s vytvořením společné námořní hlídky. Podle britského ministerstva obrany má flotila obou zemí sledovat pohyb ruských ponorek a chránit infrastrukturu v severním Atlantiku. V Británii je v současné době na návštěvě norský premiér Jonas Gahr Störe a ministr obrany Tore Sandvik, informovala agentura AFP.

„Dohoda posouvá naše vztahy na ještě vyšší úroveň,“ uvedl britský premiér Keir Starmer, který svůj protějšek přijal ve svém sídle v Downing Street. Störe partnerství označil za velmi důležité. „Máme velmi podobný pohled na bezpečnostní výzvy, které před námi stojí, a chceme jim předcházet,“ doplnil šéf norské vlády. Po podpisu dohody zamířili oba státníci na britskou vojenskou základnu Lossiemouth na severu Skotska.

Německý kancléř Friedrich Merz se v pátek setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a belgickým premiérem Bartem De Wever. Oznámil to dnes mluvčí vlády. Podle německých médií bude tématem jednání zřejmě otázka ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, které chce komise využít na pomoc Ukrajině. Německo návrh podporuje, Belgie se staví proti.

Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.

Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.

Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.

FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.

Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.

„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.

Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Oleh Kiper. Při útoku ukrajinských dronů byla lehce zraněna žena ve Voroněžské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl tamní gubernbátor Alexandr Gusev. Obě země se během noci vzájemně napadly desítkami dronů. V nemocnici v Chersonu podlehla dříve utrpěným zraněním šestiletá dívka, informoval šéf regionu na jihovýchodě Ukrajiny.

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině dvě rakety Iskander-M a 138 dronů, z nichž se podařilo 114 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy raketami a 24 drony na 14 místech.

Rezoluce, kterou přijalo většinou hlasů Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN), vyzývá Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému navrácení ukrajinských dětí. Informovala o tom dnes média.

„Valné shromáždění požaduje, aby Ruská federace zajistila okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny. Dále vyzývá Ruskou federaci, aby neprodleně zastavila jakékoliv další praktiky násilného přemístění, deportace, odloučení od rodin...,“ zaznělo na středeční schůzce Valného shromáždění, jehož rezoluce jsou právně nezávazné.

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters.

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff a poradce Jared Kushner jednali v úterý v Moskvě s Putinem téměř pět hodin. Dnes se mají na Floridě setkat s hlavním vyjednavačem za Ukrajinu Rustemem Umerovem k dalším rozhovorům o případné mírové dohodě s Ruskem.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v Pekingu s veškerou pompou přivítal svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona, informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Francouzský lídr, který ve středu zahájil svou čtvrtou státní návštěvu Číny, se během své třídenní cesty snaží korigovat nerovnováhu mezi druhou největší ekonomikou světa a Evropou a také přimět Peking, aby využil svých vazeb na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Spolupráce s Čínou je klíčová při úsilí o mír nejen na Ukrajině, řekl Macron při jednání se Siem.

Trump podle agentur řekl, že setkání zástupců USA s Putinem bylo docela dobré. Rusové podle něj chtějí ukončit válku, není ale jasné, co bude dále.

Zmocněnec amerického prezidenta Witkoff a Trumpův zeť Kushner se mají ve čtvrtek setkat v Miami s ukrajinským vyjednávačem Umerovem, uvedl zdroj AP.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc.

Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod.

O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací.

Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města.

V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili.

Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.

Ukrajinský zásah ropovodu Družba: „Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. „Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení,“ uvedl mezitím šéf maďarské vlády Orbán, který jednal s vedením společnosti MOL.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci i pomoci Ukrajině. „Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu,“ uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.

Ukrajinský parlament dnes schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro 60 procent všech výdajů. Uvedla to dnes premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celé vlády.

Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo 37 zákonodárců, dalších 24 se jich zdrželo hlasování a 27 nehlasovalo. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů.

Rusko zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to dnes ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří extremistické materiály a „LGBT propagandu“, píše agentura Reuters.

Roskomnadzor tvrdí, že platforma je plná „nevhodného obsahu, který může negativně ovlivnit duchovní a morální vývoj dětí“. Společnost Roblox se k postupu ruského úřadu zatím nevyjádřila, píše Reuters.

Platforma Roblox měla ve třetím čtvrtletí po celém světě více než 150 milionů aktivních uživatelů denně. Několik zemí, včetně Iráku a Turecka, již dříve Roblox zakázalo kvůli obavám ze zneužívání dětí prostřednictvím této platformy, upozorňuje Reuters.

Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.

Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.

Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.

„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.

Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.

Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.

„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.

O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub. 

Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.

Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.

Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.

Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.

Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.

Maďarsko přijme právní kroky kvůli plánu EU na ukončení dovozu plynu z Ruska, uvedl dnes jeho ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Šéf maďarské diplomacie zmínil, že přidat se má i Slovensko, premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím nerozhodl. Noční dohodu členských zemí sdružených v Radě EU a zástupců europarlamentu na podobě plánu musí obě instituce ještě formálně potvrdit.

Plánovaná schůzka v Bruselu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou delegací byla zrušena, důvod zrušení zatím nebyl zveřejněn. Píše o tom Kyiv Post. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj na svůj telegram napsal, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov informoval o přípravách na středeční setkání.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle tiskových agentur popřel, že by ruský prezident Vladimir Putin přímo zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva podle Putinova mluvčího předpokládá, že Američané – stejně jako Rusové – nezveřejní podrobnosti z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu.

Peskov dnes na otázku novinářů, zda Putin při schůzce s Američany odmítl americký plán, odpověděl, že taková formulace by byla nesprávná. „Věc spočívá v tom, že taková přímá výměna názorů se včera uskutečnila poprvé, a jak bylo včera řečeno, některé věci byly přijaty, jiné označeny za nepřijatelné, ale to je normální pracovní proces při hledání kompromisu,“ řekl mluvčí podle agentury Interfax.

Ukrajina v ruské Tambovské oblasti zasáhla ropovod Družba, uvedl podle médií zdroj z tajné služby HUR.  Podle Reuters jde letos o pátý útok na ropovod.

Ukrajinska pravda rovněž zveřejnila video, které má výbuch na ropovodu zobrazovat. Podle listu místní obyvatelé na sociálních sítích zveřejňovali vlastní snímky exploze a uváděli, že ji doprovázely jasné záblesky.

Ruské noční útoky si vyžádaly mrtvé a raněné, uvedly ukrajinské úřady. Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 111 dronů, z nichž 83 se podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 13 místech.