Ukrajinka Taťána (70) odmítla Rusům vydat pas: Zlomili jí páteř a zbili tak, že ohluchla
Dobrovolnice Taťána Antonyuková (70) chtěla utéct z Rusy ovládaného Chersonu. Na kontrolním stanovišti ruským vojákům ale odmítla vydat ukrajinský pas. Došlo na brutální bití ze strany okupantů. Žena dopadla strašlivě, ve lvovské nemocnici jí museli operovat zlomenou páteř. Po úspěšné operaci už se alespoň dokáže postavit na nohy.
Až do května Taťána jasně odmítala okupovaný Cherson opustit. Přesvědčil ji až jeden z ukrajinských vojáků, který se bál o její bezpečnost. Společně se sousedy se tak stařenka vydala ven z města, když narazila na zátaras. Tam ji ruští vojáci okradli o všechny cennosti a chystali se jí sebrat i pas.
Toho se hrdá Ukrajinka odmítla vzdát. To se okupantům nelíbilo a nevinnou babičku zmlátili takovým způsobem, že jí zlomili páteř. Alespoň tak o otřesném případu informovali lékaři ze Lvova na svém facebooku. Jen zázrakem se jí podařilo ze spárů trýznitelů utéct.
Evakuačním vlakem dojela v těžkém stavu do Lvova, kde byla hospitalizována. Vyšetření potvrdilo zlomeninu páteře. Žena částečně ztratila sluch a bez vnější pomoci se nemohla pohybovat. Aby mohla Taťána vůbec začít chodit, museli jí lékaři voperovat speciální implantát. Její stav se pomalu zlepšuje a sama s odhodláním tvrdí, že už v nemocnici dlouho nepobude.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
