Bývalý ruský důstojník bojuje za Ukrajinu: Na osudu rodné země mu už nezáleží
Kdysi sloužil u bezpečnostní služby Ruské federace. V roce 2014 se ale rozhodl změnit strany a odjel na Ukrajinu, aby tam bojoval proti režimu Putina. Od té doby Ilja Bogdanov žije na Ukrajině. Jediné, po čem touží, je mír v jeho novém domově. Nezáleží mu prý na tom, zdali jeho rodná země zmizí ze světových map.
Ilja Bogdanov pracoval v minulosti pro Rusko. Byl příslušníkem Federální služby bezpečnosti, což je zpravodajská služba Ruské federace. Jedná se o nástupnickou agenturu KGB. Na straně Ruska také bojoval proti čečenským rebelům. Zúčastnil se prý honu na jediného čečenského bojovníka, který se ukrýval v horské vesnici.
„Vypálili jsme čtyři sta minometných střel na vesnici,“ řekl pro Radio Free Europe. „Po třech letech jsem pochopil, že to byl jen uměle vykonstruovaný konflikt. Potom se odehrály historické události na Majdanu. Splnil jsem slib, který jsem si dal ve čtrnácti, což bylo být součástí revoluce. Každý si myslel, že se to stane v Rusku, ale stalo se to na Ukrajině,“ dodal. Na Ukrajině prý chtěl dosáhnout změny ve své zemi. Bojoval tam proti režimu Putina.
V roce 2016 nakonec odešel od armády a otevřel si restauraci v Kyjevě. Stal se z něj občan Ukrajiny a žil poklidným životem - až do února letošního roku, kdy Rusko zahájilo invazi. „Chtěl jsem spíš změnit Rusko než podpořit Ukrajinu. O osm let později bojuji za Ukrajinu v téhle válce. Nestarám se o to, jestli Rusko přežije jako země na mapě.“
V den, kdy nastala válka, okamžitě zkontaktoval svého bývalého velitele. Bojoval i u Irpině, kde utrpěl zranění ramene. Dostali se do přestřelky, při níž zemřel jeho spolubojovník. O rameno téměř přišel, ale přesto se vrátil do války. „Hodně jsem přemýšlel o válce, když mě zranili. Skončil jsem s romantizováním války a snění o hrdinství. Zjistil jsem, že v boji mohu být užitečný. Je to moje povinnost. Chci mír na Ukrajině,“ uzavřel.
Podle ruského vojenského deníku zachytily a zničily služby v průběhu noci systémy protivzdušné obrany 116 ukrajinských dronů, píše server BBC.
Téměř čtvrtina z nich byla sestřelena nad Rjazaňskou oblastí, dalších 27 nad Voroněžskou oblastí. Nad Brjanskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno po 23 a 21 dronů.
Ruské útoky zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech a způsobily výpadky, uvedlo tamní ministerstvo energetiky.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.
„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ uvádí prohlášení americké diplomacie.
