Bývalý ruský důstojník bojuje za Ukrajinu: Na osudu rodné země mu už nezáleží
Kdysi sloužil u bezpečnostní služby Ruské federace. V roce 2014 se ale rozhodl změnit strany a odjel na Ukrajinu, aby tam bojoval proti režimu Putina. Od té doby Ilja Bogdanov žije na Ukrajině. Jediné, po čem touží, je mír v jeho novém domově. Nezáleží mu prý na tom, zdali jeho rodná země zmizí ze světových map.
Ilja Bogdanov pracoval v minulosti pro Rusko. Byl příslušníkem Federální služby bezpečnosti, což je zpravodajská služba Ruské federace. Jedná se o nástupnickou agenturu KGB. Na straně Ruska také bojoval proti čečenským rebelům. Zúčastnil se prý honu na jediného čečenského bojovníka, který se ukrýval v horské vesnici.
„Vypálili jsme čtyři sta minometných střel na vesnici,“ řekl pro Radio Free Europe. „Po třech letech jsem pochopil, že to byl jen uměle vykonstruovaný konflikt. Potom se odehrály historické události na Majdanu. Splnil jsem slib, který jsem si dal ve čtrnácti, což bylo být součástí revoluce. Každý si myslel, že se to stane v Rusku, ale stalo se to na Ukrajině,“ dodal. Na Ukrajině prý chtěl dosáhnout změny ve své zemi. Bojoval tam proti režimu Putina.
V roce 2016 nakonec odešel od armády a otevřel si restauraci v Kyjevě. Stal se z něj občan Ukrajiny a žil poklidným životem - až do února letošního roku, kdy Rusko zahájilo invazi. „Chtěl jsem spíš změnit Rusko než podpořit Ukrajinu. O osm let později bojuji za Ukrajinu v téhle válce. Nestarám se o to, jestli Rusko přežije jako země na mapě.“
V den, kdy nastala válka, okamžitě zkontaktoval svého bývalého velitele. Bojoval i u Irpině, kde utrpěl zranění ramene. Dostali se do přestřelky, při níž zemřel jeho spolubojovník. O rameno téměř přišel, ale přesto se vrátil do války. „Hodně jsem přemýšlel o válce, když mě zranili. Skončil jsem s romantizováním války a snění o hrdinství. Zjistil jsem, že v boji mohu být užitečný. Je to moje povinnost. Chci mír na Ukrajině,“ uzavřel.
Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
