Bývalý ruský důstojník bojuje za Ukrajinu: Na osudu rodné země mu už nezáleží
Kdysi sloužil u bezpečnostní služby Ruské federace. V roce 2014 se ale rozhodl změnit strany a odjel na Ukrajinu, aby tam bojoval proti režimu Putina. Od té doby Ilja Bogdanov žije na Ukrajině. Jediné, po čem touží, je mír v jeho novém domově. Nezáleží mu prý na tom, zdali jeho rodná země zmizí ze světových map.
Ilja Bogdanov pracoval v minulosti pro Rusko. Byl příslušníkem Federální služby bezpečnosti, což je zpravodajská služba Ruské federace. Jedná se o nástupnickou agenturu KGB. Na straně Ruska také bojoval proti čečenským rebelům. Zúčastnil se prý honu na jediného čečenského bojovníka, který se ukrýval v horské vesnici.
„Vypálili jsme čtyři sta minometných střel na vesnici,“ řekl pro Radio Free Europe. „Po třech letech jsem pochopil, že to byl jen uměle vykonstruovaný konflikt. Potom se odehrály historické události na Majdanu. Splnil jsem slib, který jsem si dal ve čtrnácti, což bylo být součástí revoluce. Každý si myslel, že se to stane v Rusku, ale stalo se to na Ukrajině,“ dodal. Na Ukrajině prý chtěl dosáhnout změny ve své zemi. Bojoval tam proti režimu Putina.
V roce 2016 nakonec odešel od armády a otevřel si restauraci v Kyjevě. Stal se z něj občan Ukrajiny a žil poklidným životem - až do února letošního roku, kdy Rusko zahájilo invazi. „Chtěl jsem spíš změnit Rusko než podpořit Ukrajinu. O osm let později bojuji za Ukrajinu v téhle válce. Nestarám se o to, jestli Rusko přežije jako země na mapě.“
V den, kdy nastala válka, okamžitě zkontaktoval svého bývalého velitele. Bojoval i u Irpině, kde utrpěl zranění ramene. Dostali se do přestřelky, při níž zemřel jeho spolubojovník. O rameno téměř přišel, ale přesto se vrátil do války. „Hodně jsem přemýšlel o válce, když mě zranili. Skončil jsem s romantizováním války a snění o hrdinství. Zjistil jsem, že v boji mohu být užitečný. Je to moje povinnost. Chci mír na Ukrajině,“ uzavřel.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
