Bývalý ruský důstojník bojuje za Ukrajinu: Na osudu rodné země mu už nezáleží
Kdysi sloužil u bezpečnostní služby Ruské federace. V roce 2014 se ale rozhodl změnit strany a odjel na Ukrajinu, aby tam bojoval proti režimu Putina. Od té doby Ilja Bogdanov žije na Ukrajině. Jediné, po čem touží, je mír v jeho novém domově. Nezáleží mu prý na tom, zdali jeho rodná země zmizí ze světových map.
Ilja Bogdanov pracoval v minulosti pro Rusko. Byl příslušníkem Federální služby bezpečnosti, což je zpravodajská služba Ruské federace. Jedná se o nástupnickou agenturu KGB. Na straně Ruska také bojoval proti čečenským rebelům. Zúčastnil se prý honu na jediného čečenského bojovníka, který se ukrýval v horské vesnici.
„Vypálili jsme čtyři sta minometných střel na vesnici,“ řekl pro Radio Free Europe. „Po třech letech jsem pochopil, že to byl jen uměle vykonstruovaný konflikt. Potom se odehrály historické události na Majdanu. Splnil jsem slib, který jsem si dal ve čtrnácti, což bylo být součástí revoluce. Každý si myslel, že se to stane v Rusku, ale stalo se to na Ukrajině,“ dodal. Na Ukrajině prý chtěl dosáhnout změny ve své zemi. Bojoval tam proti režimu Putina.
V roce 2016 nakonec odešel od armády a otevřel si restauraci v Kyjevě. Stal se z něj občan Ukrajiny a žil poklidným životem - až do února letošního roku, kdy Rusko zahájilo invazi. „Chtěl jsem spíš změnit Rusko než podpořit Ukrajinu. O osm let později bojuji za Ukrajinu v téhle válce. Nestarám se o to, jestli Rusko přežije jako země na mapě.“
V den, kdy nastala válka, okamžitě zkontaktoval svého bývalého velitele. Bojoval i u Irpině, kde utrpěl zranění ramene. Dostali se do přestřelky, při níž zemřel jeho spolubojovník. O rameno téměř přišel, ale přesto se vrátil do války. „Hodně jsem přemýšlel o válce, když mě zranili. Skončil jsem s romantizováním války a snění o hrdinství. Zjistil jsem, že v boji mohu být užitečný. Je to moje povinnost. Chci mír na Ukrajině,“ uzavřel.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
