Až 77 tisíc uprchlíků si v ČR našlo práci. „Důkaz, že nepřichází zneužívat systém,“ vzkázal Rakušan
Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci k mezinárodnímu dni uprchlíků, který připadá na 20. června. Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet běženců nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.
„Je to číslo, které svědčí o tom, jací lidé sem přicházejí. Svědčí to o tom, že ti lidé nepřicházejí zneužívat nějaký sociální systém, ale ti lidé sem přicházejí žít a zahájit tady etapu nějakého svého životního příběhu, a všichni doufají, nebo drtivá většina z nich, že ta etapa skončí. Že v jejich zemi skončí válka,“ řekl Rakušan k počtu uprchlíků, kteří si našli práci.
Ministerstvo vnitra podle něj 69 neziskovým organizacím a Jihomoravskému kraji v dotacích zaměřených na uprchlíky s vízy dočasné ochrany vyplatilo 100 milionů korun, dalších 41 milionů korun získaly obce.
„Nicméně bychom neměli polevovat v úsilí zajistit každému uprchlíkovi z Ukrajiny řádné a důstojné přijetí a umožnit mu získat v České republice příhodné místo k životu,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na příchozí z Ukrajiny nelze podle zmocněnkyně vždy uplatňovat stejná pravidla jako na české občany, protože doma často o všechno přišli, neznají život a jazyk v ČR a nemají zde zázemí. Vymezila se proti rozlišování mezi uprchlíky na základě jejich rasy či jiných znaků. Některé skupiny uprchlíků sice podle ní představují pro české úřady výraznější výzvu, je však nutné hledat řešení.
„Sama se snažím přispívat k řešení situace romských uprchlíků v Praze a Brně a věřím, že ve společném nasazení a spoluprací i tyto otázky úspěšně vyřešíme,“ dodala.
Podle Rakušana nyní začíná fungovat evropský jednotný informační systém, ve kterém bude možné hledat, zda uprchlík, který se zaregistroval v jednom ze států EU, reálně nežije v jiné zemi. K přehledu o tom, kde se uprchlíci nacházejí, podle ministra pomohou i zápisy dětí do škol.
Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze. Vedení města rozhodlo kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám o uzavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100.000 uprchlíků. Uzavřeno bylo minulý čtvrtek. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v pátek s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
Relokační mechanismy bude podle Rakušana ještě tento týden řešit strategická skupina. Způsoby, jak motivovat uprchlíky, aby se ubytovali v jiném kraji než v Praze, chce ministr vnitra představit příští týden.
Česko se s uprchlickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině vyrovnalo víceméně dobře, uvedla Šimáčková Laurenčíková. „Česká společnost přistoupila k řešení uprchlické krize aktivně a solidárně, často s velkou obětavostí a vůlí pomoci,“ shrnula.
Rakušan také upozornil, že za poslední tři roky, tedy ještě předtím, než Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, přišlo do Česka legálně přes 100.000 cizinců. Celkový počet cizinců v Česku už podle něj překonal milion.
