Až 77 tisíc uprchlíků si v ČR našlo práci. „Důkaz, že nepřichází zneužívat systém,“ vzkázal Rakušan
Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci k mezinárodnímu dni uprchlíků, který připadá na 20. června. Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet běženců nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.
„Je to číslo, které svědčí o tom, jací lidé sem přicházejí. Svědčí to o tom, že ti lidé nepřicházejí zneužívat nějaký sociální systém, ale ti lidé sem přicházejí žít a zahájit tady etapu nějakého svého životního příběhu, a všichni doufají, nebo drtivá většina z nich, že ta etapa skončí. Že v jejich zemi skončí válka,“ řekl Rakušan k počtu uprchlíků, kteří si našli práci.
Ministerstvo vnitra podle něj 69 neziskovým organizacím a Jihomoravskému kraji v dotacích zaměřených na uprchlíky s vízy dočasné ochrany vyplatilo 100 milionů korun, dalších 41 milionů korun získaly obce.
„Nicméně bychom neměli polevovat v úsilí zajistit každému uprchlíkovi z Ukrajiny řádné a důstojné přijetí a umožnit mu získat v České republice příhodné místo k životu,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na příchozí z Ukrajiny nelze podle zmocněnkyně vždy uplatňovat stejná pravidla jako na české občany, protože doma často o všechno přišli, neznají život a jazyk v ČR a nemají zde zázemí. Vymezila se proti rozlišování mezi uprchlíky na základě jejich rasy či jiných znaků. Některé skupiny uprchlíků sice podle ní představují pro české úřady výraznější výzvu, je však nutné hledat řešení.
„Sama se snažím přispívat k řešení situace romských uprchlíků v Praze a Brně a věřím, že ve společném nasazení a spoluprací i tyto otázky úspěšně vyřešíme,“ dodala.
Podle Rakušana nyní začíná fungovat evropský jednotný informační systém, ve kterém bude možné hledat, zda uprchlík, který se zaregistroval v jednom ze států EU, reálně nežije v jiné zemi. K přehledu o tom, kde se uprchlíci nacházejí, podle ministra pomohou i zápisy dětí do škol.
Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze. Vedení města rozhodlo kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám o uzavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100.000 uprchlíků. Uzavřeno bylo minulý čtvrtek. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v pátek s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Relokační mechanismy bude podle Rakušana ještě tento týden řešit strategická skupina. Způsoby, jak motivovat uprchlíky, aby se ubytovali v jiném kraji než v Praze, chce ministr vnitra představit příští týden.
Česko se s uprchlickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině vyrovnalo víceméně dobře, uvedla Šimáčková Laurenčíková. „Česká společnost přistoupila k řešení uprchlické krize aktivně a solidárně, často s velkou obětavostí a vůlí pomoci,“ shrnula.
Rakušan také upozornil, že za poslední tři roky, tedy ještě předtím, než Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, přišlo do Česka legálně přes 100.000 cizinců. Celkový počet cizinců v Česku už podle něj překonal milion.
