Až 77 tisíc uprchlíků si v ČR našlo práci. „Důkaz, že nepřichází zneužívat systém,“ vzkázal Rakušan
Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci k mezinárodnímu dni uprchlíků, který připadá na 20. června. Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet běženců nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.
„Je to číslo, které svědčí o tom, jací lidé sem přicházejí. Svědčí to o tom, že ti lidé nepřicházejí zneužívat nějaký sociální systém, ale ti lidé sem přicházejí žít a zahájit tady etapu nějakého svého životního příběhu, a všichni doufají, nebo drtivá většina z nich, že ta etapa skončí. Že v jejich zemi skončí válka,“ řekl Rakušan k počtu uprchlíků, kteří si našli práci.
Ministerstvo vnitra podle něj 69 neziskovým organizacím a Jihomoravskému kraji v dotacích zaměřených na uprchlíky s vízy dočasné ochrany vyplatilo 100 milionů korun, dalších 41 milionů korun získaly obce.
„Nicméně bychom neměli polevovat v úsilí zajistit každému uprchlíkovi z Ukrajiny řádné a důstojné přijetí a umožnit mu získat v České republice příhodné místo k životu,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na příchozí z Ukrajiny nelze podle zmocněnkyně vždy uplatňovat stejná pravidla jako na české občany, protože doma často o všechno přišli, neznají život a jazyk v ČR a nemají zde zázemí. Vymezila se proti rozlišování mezi uprchlíky na základě jejich rasy či jiných znaků. Některé skupiny uprchlíků sice podle ní představují pro české úřady výraznější výzvu, je však nutné hledat řešení.
„Sama se snažím přispívat k řešení situace romských uprchlíků v Praze a Brně a věřím, že ve společném nasazení a spoluprací i tyto otázky úspěšně vyřešíme,“ dodala.
Podle Rakušana nyní začíná fungovat evropský jednotný informační systém, ve kterém bude možné hledat, zda uprchlík, který se zaregistroval v jednom ze států EU, reálně nežije v jiné zemi. K přehledu o tom, kde se uprchlíci nacházejí, podle ministra pomohou i zápisy dětí do škol.
Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze. Vedení města rozhodlo kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám o uzavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100.000 uprchlíků. Uzavřeno bylo minulý čtvrtek. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v pátek s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Relokační mechanismy bude podle Rakušana ještě tento týden řešit strategická skupina. Způsoby, jak motivovat uprchlíky, aby se ubytovali v jiném kraji než v Praze, chce ministr vnitra představit příští týden.
Česko se s uprchlickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině vyrovnalo víceméně dobře, uvedla Šimáčková Laurenčíková. „Česká společnost přistoupila k řešení uprchlické krize aktivně a solidárně, často s velkou obětavostí a vůlí pomoci,“ shrnula.
Rakušan také upozornil, že za poslední tři roky, tedy ještě předtím, než Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, přišlo do Česka legálně přes 100.000 cizinců. Celkový počet cizinců v Česku už podle něj překonal milion.
