Až 77 tisíc uprchlíků si v ČR našlo práci. „Důkaz, že nepřichází zneužívat systém,“ vzkázal Rakušan
Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci k mezinárodnímu dni uprchlíků, který připadá na 20. června. Podle odhadu úřadů nyní pobývá v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet běženců nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.
„Je to číslo, které svědčí o tom, jací lidé sem přicházejí. Svědčí to o tom, že ti lidé nepřicházejí zneužívat nějaký sociální systém, ale ti lidé sem přicházejí žít a zahájit tady etapu nějakého svého životního příběhu, a všichni doufají, nebo drtivá většina z nich, že ta etapa skončí. Že v jejich zemi skončí válka,“ řekl Rakušan k počtu uprchlíků, kteří si našli práci.
Ministerstvo vnitra podle něj 69 neziskovým organizacím a Jihomoravskému kraji v dotacích zaměřených na uprchlíky s vízy dočasné ochrany vyplatilo 100 milionů korun, dalších 41 milionů korun získaly obce.
„Nicméně bychom neměli polevovat v úsilí zajistit každému uprchlíkovi z Ukrajiny řádné a důstojné přijetí a umožnit mu získat v České republice příhodné místo k životu,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na příchozí z Ukrajiny nelze podle zmocněnkyně vždy uplatňovat stejná pravidla jako na české občany, protože doma často o všechno přišli, neznají život a jazyk v ČR a nemají zde zázemí. Vymezila se proti rozlišování mezi uprchlíky na základě jejich rasy či jiných znaků. Některé skupiny uprchlíků sice podle ní představují pro české úřady výraznější výzvu, je však nutné hledat řešení.
„Sama se snažím přispívat k řešení situace romských uprchlíků v Praze a Brně a věřím, že ve společném nasazení a spoluprací i tyto otázky úspěšně vyřešíme,“ dodala.
Podle Rakušana nyní začíná fungovat evropský jednotný informační systém, ve kterém bude možné hledat, zda uprchlík, který se zaregistroval v jednom ze států EU, reálně nežije v jiné zemi. K přehledu o tom, kde se uprchlíci nacházejí, podle ministra pomohou i zápisy dětí do škol.
Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze. Vedení města rozhodlo kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám o uzavření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100.000 uprchlíků. Uzavřeno bylo minulý čtvrtek. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se v pátek s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Relokační mechanismy bude podle Rakušana ještě tento týden řešit strategická skupina. Způsoby, jak motivovat uprchlíky, aby se ubytovali v jiném kraji než v Praze, chce ministr vnitra představit příští týden.
Česko se s uprchlickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině vyrovnalo víceméně dobře, uvedla Šimáčková Laurenčíková. „Česká společnost přistoupila k řešení uprchlické krize aktivně a solidárně, často s velkou obětavostí a vůlí pomoci,“ shrnula.
Rakušan také upozornil, že za poslední tři roky, tedy ještě předtím, než Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, přišlo do Česka legálně přes 100.000 cizinců. Celkový počet cizinců v Česku už podle něj překonal milion.
