Elena (†68) z Mariupolu hledala pomoc: Šlápla na minu a manželovi zemřela v náručí
Tragický osud svých rodičů popsala na sociální síti Facebook Oksana Glusčenková. Její máma Elena (†68) s manželem hledala humanitární pomoc. Zničehonic ale Elena šlápla na minu a o pár minut později zemřela. Tatínek ostatky své milované ženy odvezl domů na kolečku.
Elena Vasiljevnová bydlela se svým manželem v přístavním městě Mariupol. Třicet let pracovala jako učitelka a s manželem vychovala tři děti. Poslední dny svého života doslova bojovala o přežití. Přístavní město Mariupol se dostalo pod palbu ruských vojsk a dny, kdy probíhaly těžké boje, trávila Elena s manželem zavřená ve sklepě. Podle slov její dcery Oksany, která se o tragický rodinný příběh podělila na Facebooku, seděla ve sklepě s Biblí v rukou a modlila se. 30. března na jejich dvorek dopadla fosforová bomba. Den po explozi se rozhodli vyhledat humanitární pomoc.
„Máma a táta šli podél pobřeží pro humanitární pomoc a snažili se najít místo, kde by nás mohli kontaktovat,“ napsala Oksana s tím, že táta šel za její maminkou, když došlo k tragédii. „Máma šlápla na minu. Tátu výbuch odmrštil dozadu,“ dodala, že k explozi došlo v 10 hodin ráno. Její otec se dlouho nemohl zvednout. Bolelo ho na hrudi a měl raněné pravé oko. Nakonec ale vstal a rozběhl se k Eleně. „Nohy jí úplně chyběly. Byly odtržené,“ popsala strašlivé chvíle. Maminka prý ještě chvíli komunikovala, ale o osm minut později zemřela svému manželovi v náručí.
„Táta ji políbil a mluvil s ní posledních osm minut jejího života. Neměl sílu ji zvednout a odnést domů. Byl vyčerpaný neustálým bombardováním, sezením ve sklepě a nedostatkem normální stravy,“ napsala Oksana, že se vrátil domů, kde vzal kolečko, aby ostatky své manželky odvezl domů. Dvě noci nemohl manželku pohřbít. Nakonec její tělo prý zabalil a naložil na kolečko. Pak se vydal k prvnímu tanku a vojáky požádal o svolení, aby mohl svou ženu pohřbít. „Armáda dala svolení. Nechali ho projít,“ píše žena. Na hřbitově byly hroby poničené od výbuchů. Nakonec ale manželku pohřbil vedle jejího otce.
V Mariupolu zůstal sám. „Nyní každý den chodí na hrob své ženy a nosí čerstvé květiny ze zahrady. Doma mluví s jejím portrétem. V noci nespí. Tenhle příběh nám neustále vypráví po telefonu. Onehdy, když jsme spolu mluvili, propukl v pláč. Bylo to poprvé, co jsem slyšela tátu plakat,“ uvedla Oksana. Její otec ale nechce odejít. „Má tři psy a čtyři kočky, které miluje. Kteří celou dobu během bombardování scházeli po schodech do sklepa a seděli tam s nimi,“ napsala a dodala, že její otec je bez vody, plynu a elektřiny. Její tatínek prý miluje čtení a čte jen díky hodným lidem, kteří mu přinesli svíčky.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
