Zoufalé snahy po útěku z Lysyčansku: Katja popsala „déšť raket“ a strasti v sevření Rusů
Město Lysyčansk v Luhanské oblasti tvoří jeden z hlavních cílů ruských jednotek na východě Ukrajiny. Stejně jako o Severodoněck se o něj svádějí líté boje, před kterými se snaží utéct řada civilistů. Mezi ně patří i Katja. Mladá Ukrajinka měla zhruba 15 minut na záchranu života. Co se člověku tak honí hlavou, když mu na zahradu padají ruské rakety a dobrovolník, který pro něj přišel, ho urguje k útěku? Katja svou zkušenost popsala pro stanici BBC.
Katja v Lysyčansku žila teprve 9 let, asi si nepředstavovala, že jednoho dne jí válka doslova zaklepe na dveře. Na zahradu jí dopadla ruská raketa a její šrapnel prorazil vstupní dveře domu, který leží na okraji města. Žena popsala, jak v prvních momentech poletovala mezi věcmi a přemítala, co si vzít. Nakonec vzala složku s nejdůležitějšími dokumenty včetně pasů celé rodiny.
„Víte, až do posledních momentů jsme věřili v to, že válka vlastně brzo skončí,“ přiznala Katja. Jenže bombardování nebralo konců. „Zdálo se, že padají miliony raket, z jejich strany i z té naší. Teď si uvědomuju, že tahle válka nemá happy end. Přišli jsme o veškerou naději, že se sami zachráníme,“ uvedla. Utíkala s dvanáctiletým synem Jaroslavem a manželem Artjomen.
Civilisty zachraňují dobrovolníci
Popsala, že manžel byl tichý, vážný a bledý. Krvácel ze zranění na koleni, které utržil, když šel rodině pro vodu. To ale nebylo jeho nejvážnější zranění. Byl svědkem toho, jak muže v řadě před ním zasáhl šrapnel do hlavy, podle jeho slov to člověku odstřelilo hlavu od těla.
Pro rodinu přišli dobrovolníci v neprůstřelných vestách a helmách, svižně je podle Katji nahnali do obrněné dodávky, která se dříve používala k převozu peněz. Skupinka pokračovala na další adresu, pro další civilisty, které měli na seznamu. Celou cestu se vyhýbali kráterům po bombách. Katja zmínila vyprázdněné ulice, tíživé ticho narušené jen zvukem v dálce dopadajících střel a syčení právě odpálených raket.
„Neměli jsme zrovna snadný odjezd,“ poznamenala. S jejími slovy souhlasí i lídr týmu dobrovolníků, kteří v Lysyčansku evakuují civilisty, Anton Jaremčuk. „Z Lysyčansku není jednoduché se dostat, odvézt lidi do bezpečí je velmi složité. Postupujeme krok za krokem, po jednom, a doufám, že se nám při té příležitosti podaří zachránit co nejvíc lidí,“ řekl pro BBC.
Zachránila je modlitba
„S jistotou bohužel musím přiznat, že ve městě lidé zůstanou, že se bude bojovat v ulicích, že mnoho z nich zemře nebo si ponesou kruté následky do konce života,“ zhodnotil situaci. Jaremčuk je ukrajinský kameraman, který krátce po začátku ruské invaze s přáteli založil dobrovolnickou organizaci Base UA. Za poslední dva měsíce nesčetněkrát riskovali vlastní životy, aby evakuovali civilisty z oblastí na frontě.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Popsal také pravidelný rituál, který provedli i před cestou do Lysyčansku. Dobrovolníci si obléknou vesty, stoupnou si do kroužku a pomodlí se. „Někteří jsou věřící, někteří ne, ale tohle děláme všichni společně, než se vydáme na cestu,“ vysvětlil Jaremčuk. Dodal, že to možná byla ona modlitba, která je zachránila v Lysyčansku, na jedné z jejich nejnebezpečnějších misí, když střela dopadla pouhých 250 metrů před jejich auto.
„Tlakovou vlnu jsme pocítili i v obrněném autě, kdybychom se nezastavili na modlitbu, mohli jsme být zasažení,“ navázal s tím, že město jede na prázdno – bez vody, proudu, mobilní sítě – a připravuje se na nejhorší. Panují obavy, že Rusové zcela odříznou Lysyčansk. „Viděli jsme vojáky kopat zákopy v přípravě na pozemní útok. Armádní zdroj nám řekl, že Rusové jsou 2 kilometry od města,“ prohlásil Jaremčuk. Rusové už mají pod kontrolou většinu sousedního Severodoněcku.
Co drží lidi ve zničeném městě?
Podle místních úřadů v Lysyčansku zůstává mezi 7 až 8 tisíci lidí, a to i přes nebezpečí a nedostatek v podstatě všeho nezbytného. Podle Jaremčuka je ve městě drží strach. „Je to jediné místo, které znají, nikdy nebyli jinde, žili zde celý život, mají tu dům, bojí, že když odejdou, skončí na ulici,“ objasnil Jaremčuk. Jeho tým chodí od domu k domu, klepe na dveře a nabízí lidem evakuaci.
V jednom z domů našli Sašu, který zřejmě prodělal mrtvici, po 5 dní ležel a potřeboval lékařskou nemoc, 3 dny nejedl. Dobrovolníci ho se vší opatrností naložili do vozu a utěšovali, že bude všechno v pořádku. Saša se jim snažil odpovědět, ale nemohl mluvit.
Lysyčansku dochází čas
Do bezpečí dostali také Ninu a její čtyři dcery. „Byli jsme vyděšení, manžel rozhodl, že odcházíme, bylo to hrozné. Už čtyři měsíce jsme ve sklepě,“ vypověděla Nina. Její nejstarší dceři Ladě je 12 let a chápe, co se děje. Propukla v pláč, když se jí dobrovolníci ptali na kamarády. „Nevím, co s nimi je, kde jsou. Nevím, co se stalo spolužákům, někteří odjeli, mluvila jsem s nimi, než to tady začalo, ale teď nevím,“ řekla jim Lada. Jaremčuk varuje, že lidem z Lysyčansku, i městu jako takovému, dochází čas na záchranu.
