Elena (†68) z Mariupolu hledala pomoc: Šlápla na minu a manželovi zemřela v náručí
Tragický osud svých rodičů popsala na sociální síti Facebook Oksana Glusčenková. Její máma Elena (†68) s manželem hledala humanitární pomoc. Zničehonic ale Elena šlápla na minu a o pár minut později zemřela. Tatínek ostatky své milované ženy odvezl domů na kolečku.
Elena Vasiljevnová bydlela se svým manželem v přístavním městě Mariupol. Třicet let pracovala jako učitelka a s manželem vychovala tři děti. Poslední dny svého života doslova bojovala o přežití. Přístavní město Mariupol se dostalo pod palbu ruských vojsk a dny, kdy probíhaly těžké boje, trávila Elena s manželem zavřená ve sklepě. Podle slov její dcery Oksany, která se o tragický rodinný příběh podělila na Facebooku, seděla ve sklepě s Biblí v rukou a modlila se. 30. března na jejich dvorek dopadla fosforová bomba. Den po explozi se rozhodli vyhledat humanitární pomoc.
„Máma a táta šli podél pobřeží pro humanitární pomoc a snažili se najít místo, kde by nás mohli kontaktovat,“ napsala Oksana s tím, že táta šel za její maminkou, když došlo k tragédii. „Máma šlápla na minu. Tátu výbuch odmrštil dozadu,“ dodala, že k explozi došlo v 10 hodin ráno. Její otec se dlouho nemohl zvednout. Bolelo ho na hrudi a měl raněné pravé oko. Nakonec ale vstal a rozběhl se k Eleně. „Nohy jí úplně chyběly. Byly odtržené,“ popsala strašlivé chvíle. Maminka prý ještě chvíli komunikovala, ale o osm minut později zemřela svému manželovi v náručí.
„Táta ji políbil a mluvil s ní posledních osm minut jejího života. Neměl sílu ji zvednout a odnést domů. Byl vyčerpaný neustálým bombardováním, sezením ve sklepě a nedostatkem normální stravy,“ napsala Oksana, že se vrátil domů, kde vzal kolečko, aby ostatky své manželky odvezl domů. Dvě noci nemohl manželku pohřbít. Nakonec její tělo prý zabalil a naložil na kolečko. Pak se vydal k prvnímu tanku a vojáky požádal o svolení, aby mohl svou ženu pohřbít. „Armáda dala svolení. Nechali ho projít,“ píše žena. Na hřbitově byly hroby poničené od výbuchů. Nakonec ale manželku pohřbil vedle jejího otce.
V Mariupolu zůstal sám. „Nyní každý den chodí na hrob své ženy a nosí čerstvé květiny ze zahrady. Doma mluví s jejím portrétem. V noci nespí. Tenhle příběh nám neustále vypráví po telefonu. Onehdy, když jsme spolu mluvili, propukl v pláč. Bylo to poprvé, co jsem slyšela tátu plakat,“ uvedla Oksana. Její otec ale nechce odejít. „Má tři psy a čtyři kočky, které miluje. Kteří celou dobu během bombardování scházeli po schodech do sklepa a seděli tam s nimi,“ napsala a dodala, že její otec je bez vody, plynu a elektřiny. Její tatínek prý miluje čtení a čte jen díky hodným lidem, kteří mu přinesli svíčky.
Jestliže válka na Ukrajině neskončí, USA a spojenci podniknou nezbytné kroky, aby na Rusko uvalily náklady za jeho pokračující agresi, řekl Hegseth.
Německo bude financovat balíček v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
„Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici,“ řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.
Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. „Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře,“ uvedl Pistorius. „S Německem můžete počítat,“ řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.
Norsko v rozpočtu na příští rok vyčlenilo 85 miliard norských korun na pomoc Ukrajině. Uvádí se to ve zprávě na webových stránkách ministerstva obrany země. Dále se v něm uvádí, že návrh norského rozpočtu na rok 2026 sleduje trajektorii zvyšování výdajů na obranu stanovenou v posledních dvou letech.
„Agresivní válka Ruska proti Ukrajině je největší bezpečnostní výzvou Norska,“ uvedlo ve svém prohlášení norské ministerstvo obrany. Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na podporu Ukrajiny 85 miliard norských korun, z čehož 70 miliard představuje vojenská pomoc.
