Ruský špion chtěl ovlivnit vyšetřování zločinů na Ukrajině. Choutky GRU utnuli v Nizozemsku

AIVD vydala zprávu, ve které informuje o pokusu ruského špiona Sergeje Vladimiroviče Čerkasova o vstup na nizozemské území s cílem infiltrovat Mezinárodní tribunál v Haagu. Muž byl v dubnu zadržen na letišti poté, co pod falešnou identitou přicestoval z Brazílie. Rozvědka Čerkasův přílet označila za „hrozbu národní bezpečnosti“ a okamžitě ho poslala zpět.

„AIVD zabránila ruskému agentovi v získání přístupu do Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu,“ píše rozvědka ve zprávě. „Dotyčný pracuje pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU, ale použil brazilskou krycí identitu, aby z Brazílie odcestoval do Nizozemska.“ AIVD upozornila, že přístup Rusů k tribunálu by znamenal ohrožení vyšetřování nejen válečných zločinů na Ukrajině, ale i ruských protiprávních činů spáchaných v Gruzii v roce 2008.

Putin a Rusko už válku na Ukrajině strategicky prohráli, tvrdí britský admirál

Zásah pro Rusko

Čerkasov byl rozvědkou označen za takzvaného spícího agenta, tedy příslušníka zahraniční služby, který po několikaletém výcviku odcestuje do dané země, vybuduje si tam novou identitu a dále jedná v zájmu zaměstnavatele, v tomto případě Ruska. „Ilegál měl nastoupit na stáž v ICC, což by znamenalo, že by měl přístup do budovy ICC i k jeho systémům,“ informovala AIVD.

Kdyby špion na své misi uspěl, „byl by schopný tam nasbírat informace, vyhledat zdroje a získat přístup k digitálním systémům ICC“, doplnila nizozemská rozvědka. „Mohl by také ovlivnit samotné vyšetřování v ICC. Na základě těchto informací byl v dubnu agentovi znemožněn vstup do Nizozemska. Byl poslán zpět s prvním letem do Brazílie. O případu byl informován také ICC.“

AIVD zveřejnila čtyřstránkový dopis, ve kterém Čerkasov v rámci žádosti o přijetí na stáž popisoval své imaginární těžké dětství v Brazílii. Ruské tajné služby strávily roky budováním falešných identit pro své vyslané špiony a odhalení Čerkasova bude pro Ruskou federaci nemalý zásah, píše server DailyMail. Tribunál se zatím k případu veřejně nevyjádřil.

Válka Rusko vs. Ukrajina

26. 4. 2024

19:17

26. 4. 2024

Belgie se bude snažit dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu už letos, řekla podle VRT belgická ministryně obrany. Původně to Brusel plánoval až příští rok.

19:14

26. 4. 2024

USA ohlásily dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině, uvádí americká média. Podle ministra obrany nakoupí vybavení za šest miliard dolarů.

18:48

26. 4. 2024

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.