Civilista jako lidský štít i zabíjení: Řadoví Ukrajinci pomáhají vyšetřovat ruské zločiny
S vyšetřováním potenciálních válečných zločinů ruských invazních jednotek na Ukrajině pomáhají dobrovolníci z občanské společnosti. „Jeden ze systematických (potenciálních válečných zločinů), které vidíme na různých místech, je využívání civilních objektů jako živých štítů. Evidujeme rovněž řadu únosů, braní rukojmích a zabíjení lidí, kteří se nemohli bránit - například ve městě Buča měla řada zabitých lidí svázané ruce,“ řekla ČTK Oleksandra Romancovová, výkonná ředitelka ukrajinské nevládní organizace Centrum pro občanské svobody.
Organizace podle jejích slov v současné době spolupracuje se zhruba 400 dobrovolníky, kteří se rekrutovali mimo jiné z řad právníků, studentů, obchodních analytiků, designérů, ale je mezi nimi i zubař nebo učitel matematiky či sociologie. „Mnoho dobrovolníků jsou také vnitřně vysídlení lidé nebo uprchlíci, kteří nalézají oběti nebo svědky mezi dalšími lidmi, kteří uprchli z domovů,“ přibližuje Romancovová.
Organizace dobrovolníky aktivizovala skrze iniciativu nazvanou Euromajdan SOS. Ta vznikla v reakci na násilné rozehnání demonstrace na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 a následně dokumentovala porušování lidských práv během protestů a pomáhala pronásledovaným aktivistům. Po skončení demonstrací začala monitorovat porušování lidských práv na poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, a údajné válečné zločiny v Donbasu, kde v roce 2014 vypukl konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.
Svědectví hrůz od stovek dobrovolníků
Když letos v únoru zaútočila na Ukrajinu ruská vojska, Centrum pro občanské svobody začalo podle Romancovové v rámci stejné iniciativy budovat dobrovolnické hnutí, jehož úkolem je shromažďovat informace o současných potenciálních válečných zločinech. Dobrovolníky pro tuto práci školí a poskytuje jim také psychologickou podporu, jelikož se často seznamují s otřesnými lidskými osudy.
„Jde hlavně o shromažďování svědectví lidí o tom, co viděli,“ popisuje ředitelka uskupení. „Někteří chodí na místo, ale vytvořili jsme takovou metodologii, která umožňuje zpovídat lidi i na dálku, pomocí videohovorů. To nám umožní zjistit, jestli mohou být dotazováni hlouběji a pokud ano, pak kontakt na ně předáme generální prokuratuře, případně Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Pracujeme tak, abychom nenarušili jejich metodologii a něco nepokazili,“ vysvětluje a dodává, že ukrajinská prokuratura se snaží vyšetřovat rychle, ale nemá dostatek lidí ke shromažďování všech důkazů.
Romancovová zároveň poznamenává, že spíše než o vyšetřování jde v případě dobrovolníků o dokumentování případů. „Mnoho lidí může popisovat něco hrozného, ale ne vždy musí jít o válečný zločin. Z mnoha získaných informací musíme vybrat, kdy jde o válečné zločiny,“ upozorňuje a dodává, že iniciativa pracuje rovněž s fotografiemi, videi, ale i s otevřenými zdroji, jako jsou zprávy novinářů, kanály na sociální síti telegram nebo facebookové stránky obcí.
Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy z Dněpropetrovské oblasti, uvedl velitel ozbrojených sil Syrskyj. V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina 90 km2.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Potřebujeme snímky, ze kterých lze poznat, zda jde o válečný zločin, či nikoli. Jsou určitá pravidla. Například mnoho lidí se pokouší uklidit a zrekonstruovat poškozená místa. Pak donesou část nějaké zbraně. Ale potřebujeme vědět, odkud ji vzali, jak ležela. Na místě totiž můžete rozpoznat, z jakého směru se tam dostala,“ popisuje Romancovová.
„Vypadá to tak, že jdeme například do Makarivu, o kterém novináři dříve napsali, že tam byla bombardována pekárna. Najdeme lidi, kteří tam pracovali, hasiče, svědky. A zjistíme přesná data, čas bombardování a podobně,“ líčí představitelka organizace. „Koordinujeme se s dalšími organizacemi, kteří se této činnosti rovněž věnují. Nechceme, aby jeden svědek nebo oběť byla zpovídaná osmkrát. Kromě toho naši dobrovolníci nehovoří s oběťmi mučení nebo znásilnění. Pokud se o někom takovém dozvíme, předáme kontakt specializované organizaci, která má psychology,“ upozorňuje Romancovová.
Informace organizace shromažďuje v databázi. „V současné době v ní máme 4000 případů z celé Ukrajiny. Nejsou to všechno hlášení, protože kromě svědectví pracujeme i s těmi otevřenými zdroji,“ poznamenala. Jako jeden z příkladů, kdy ruské invazní jednotky podle zjištění organizace využily civilisty jako živé štíty, uvádí město Buča v Kyjevské oblasti.
„Lidé se před ruským bombardováním schovávali do budov jako jsou školy, školky a podobně. V jedné škole v Buči bylo ve sklepě 62 lidí, včetně tří těhotných žen, když přišli Rusové. Školu nelze použít jako vojenský objekt, ale oni to dělají. Přinesou těžké zbraně a začnou ze dvorku střílet. A když odněkud začnete střílet, stanete se terčem zpětné palby. Ukrajinská armáda věděla, že to byla škola, mohli tam být lidé, takže nemohla odpovědět na palbu,“ tvrdí Romancovová a upozorňuje, že objekty jako jsou školy, nemocnice či kulturní místa jsou pod ochranou mezinárodního humanitárního práva.
15 tisíc případů
Kromě toho organizace eviduje například únosy, braní rukojmích a zabíjení bezbranných lidí. „Ve vsi Peremoha přivedli do sklepa osm lidí, stříleli do nich a potom tam hodili granát. Není to o tom, že by udělali nějakou chybu nebo nevěděli, co dělají. Vědí, co dělají - střílejí civilisty. Existují telefonické nahrávky, kde mluví o tom, že mají povolení střílet civilisty,“ uvádí Romancovová.
Organizace chce podle ní shromážděná svědectví a informace použít několika způsoby. „Jedním z našich cílů je tribunál pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ sdělila.
Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová podle agentury AP nedávno uvedla, že její úřad zahájil už přibližně 15.000 vyšetřování souvisejících s ruskou invazí a identifikoval přes 500 podezřelých, včetně ruských ministrů či vojenských velitelů. Ukrajinský soud před časem v prvním případu svého druhu odsoudil zajatého ruského vojáka k doživotí za zabití civilisty. Následně uznal dva ruské vojáky vinnými z válečných zločinů spáchaných ostřelováním civilních budov a oba poslal za mříže na 11,5 roku.
Potenciálními válečnými zločiny na Ukrajině se zabývá také Mezinárodní trestní soud (ICC). Moskva veškerá obvinění ruských vojáků odmítá a navzdory množícím se důkazům a svědectvím je označuje za provokace ze strany Kyjeva.
