Ruští oligarchové vrací úder: Abramovič a další žalují EU kvůli sankcím. Mají šanci na úspěch?
Desítky ruských oligarchů zasáhly od začátku války na Ukrajině sankce, které na ně uvalila Evropské unie. Přišli o majetek, museli odstoupit ze svých firem… a to se jim nelíbí. Několik z nich se tak rozhodlo vyrazit do protiútoku a proti sankcím se odvolali u Tribunálu Soudního dvora EU. Podle serveru Politico odvolání podalo nejméně 20 ruských oligarchů, mezi nimi i známý exmajitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič. Je naděje, že tím sankce zvrátí? Spíš ne.
Jak podotýká Politico, případů může být více, protože některé soudní procesy jsou anonymizované, takže není jisté, kterých všech jmen se týkají. Zmíněná dvacítka vychází z dokumentů, ve kterých figurují příjmení konkrétních osob. Kromě Abramoviče jde o například o Ališera Usmanova, Michaila Fridmana či Petra Avena, nejbohatší muže Ruska, kteří jsou zařazeni na sankční seznamy EU.
Většina z nich podala odvolání mezi koncem dubna a koncem května a jejich požadavky jsou vesměs stejné – rozmrazit jejich majetek (nemovitosti, jachty apod.) a odblokovat víza, aby mohli znovu legálně cestovat do EU. Podniky jak Usmanova, tak Avena odmítly soudní procesy komentovat, mluvčí Usmanova řekl, že právní věci týkající se sankcí jsou příliš živé na to, aby mohl cokoliv říct. Abramovič, jenž se během války snažil zapojit do mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, také k odvolání nic neřekl.
Mezi dalšími ruskými oligarchy, kteří rozhodli napadnout EU, je i Dmitrij Konov, bývalý řídíc pracovník ruského petrochemického holdingu Sibur. Odvolání k tribunálu EU podal 1. června. Dále se sankcím snaží vzepřít majitel společností EuroChem Group a SUEK Andrej Melničenko.
Nejde ale jen o osoby, odvolání podaly i některé ruské firmy, jmenovitě mimo jiné ruská zpravodajská televizní síť RT, která byla v rámci sankcí v EU zakázaná. A pak Ruský přímý investiční fond (RDIF), jenž platil vývoj ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V, nebo další ruská investiční instituce VEB.RF, do jejíhož čela dosazuje lidi osobně ruský prezident Vladimir Putin.
Lobbista: Bojovat s EU? Naprosto zbytečné
Tribunál Soudního dvora EU stejně jako oligarchové nechce komentovat konkrétní případy, mluvčí Jacques Zammit však konstatoval, že bude trvat velmi dlouho, než se jednotlivá odvolání projednají. Jedna stížnost může soudu ležet na stole „měsíce, možná dokonce rok, než se otevře a ukončí“, řekl Zammit. Navíc záleží, kolik stížností celkem bude, EU sankce uvalila na zhruba 1000 osob a množství odvolání neustále přibývá.
EU v minulosti spoustu podobných soudních tahanic prohrála, Politico cituje studii, kterou si objednal Evropský parlament, podle které byla EU neúspěšná dokonce ve dvou třetinách odvolání proti sankcím. Jenže i prohra neznamená, že oligarchové svůj majetek získají zpět.
„Drtivá většina případů bude mít jen velmi omezené vyhlídky na úspěch,“ je přesvědčen irský právník specializující se na evropské právo Carsten Zatschler. Podle něj bylo do rozhodnutí o sankcích zapojeno tolik politického úsudku, že tvrzení o tom, že to EU přehnala, u soudu neobstojí, řekl pro agenturu Bloomberg.
Olichargové mají od vydání sankcí zhruba dva měsíce na podání odvolání a stížnost si po právní stránce musí připravit, proto se neodvolávali hned na začátku války, kdy první sankční balíčky vznikly. V současné situaci ale nic jiného než zkusit bojovat nemohou. Nedostatkem peněz na právní náklady netrpí, a i když je tribunál EU zamítne, stále se můžou zkusit znovu odvolat přímo k Soudnímu dvoru EU.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Mohou ale narazit na problém v tom smyslu, že nenajdou právní firmy, které se je rozhodnou zastupovat. Mnoho kanceláří se od Ruska rozhodla distancovat. Zároveň EU sankční seznamy každý rok obnovuje, takže i kdyby čirou náhodou oligarhové soud vyhráli, unie na ně může sankce uvalit zanedlouho znovu. „Budou na seznamech tak dlouho, jak EU bude chtít,“ upozorňuje Andreas Geiger z lobbistické firmy Alber & Geiger. Ten si dokonce myslí, že pouštět se do podobné bitvy s EU je „naprosto zbytečné“.
Vyprávět by o tom mluvit bývalý proruský prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč. Proto sankcím EU uvaleným na jeho osobu se odvolává už několik let, jeho majetek byl zmrazen v roce 2014. Evropský soud se loni postavil na jeho stranu, ale EU stejně řekla, že sankce nezruší. A tak se Jakunovyč znovu odvolal, celkem už se odvolal minimálně devětkrát.
Podle Geigera je jedinou nadějí oligarchů, že by se zapojili do přímého politického lobbingu v Evropě. Jenže i na to EU myslí – v posledním sankčním balíčku blok vysloveně zakazuje evropským firmám, aby lobbisticky podporovaly ruské podniky a ruské osoby.
