Vojáci s utrženýma nohama chtějí zpátky na frontu, nemocnicím ale dochází protézy. „Je to peklo.“
V ukrajinských nemocnicích denně přibývá vážně zraněných vojáků, ovšem i muži s amputovanými končetinami se chtějí co nejdříve vrátit zpět do první linie. Nemocnici v Dnipru mezitím rychle dochází součástky na protézy, pacientů s utrženýma nohama a rukama je znatelně víc než lidí se střelnými ranami. „Je děsivé, jak se posunula technologie zabíjení,“ říká dobrovolník.
Denně v první linii zemře až 100 ukrajinských vojáků a dalších 500 utrží vážná zranění, uvedl minulý týden tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Zranění veteráni se ale nebojí vrátit zpět na frontu. Bránit svou zemi dál chce i 21letý Juri, který při dopadu rakety v Donbasu přišel o levé chodidlo, pravou ruku mu pohromadě drží kovové šrouby. „Byl jsem v epicentru toho zásahu,“ řekl Juri pro server BBC. Než raketa dopadla, stihl varovat své kolegy, kteří se včas schovali do krytu vzdáleného deset metrů od něj.
„Kdyby bylo po mém, okamžitě bych se zvedl a šel bojovat,“ prohlásil. „Jsem vážně naštvaný, že moji chlapi bojují a já tu jen ležím, neschopný jim pomoct.“ Muž v tuto chvíli čeká, až se mu zahojí roztříštěné pažní kosti, k armádě se ale bude moct vrátit jen v případě, že dostane protetické chodidlo.
V oblasti materiál na výrobu protéz rychle dochází, což se momentálně snaží řešit zdejší charitativní organizace. „Ukrajina potřebuje větší pomoc k získání protetických součástek,“ uvedl Jevhen Čehlakov z Nadace pro sociální ochranu lidí s postižením. „Téhle oblasti byla přidělena část státního rozpočtu ještě před válkou, se kterou se nepočítalo. Jednou z našich hlavních priorit je vrátit zraněným ztracené schopnosti tak rychle, jak to jen půjde, a vrátit jim plnohodnotný život.“
Žádné střelné rány
Mezi pacienty v dniprovské nemocnici nyní převládají lidé se zraněními po výbuchu, informovali místní chirurgové a záchranáři. „Je to tam peklo,“ referoval Gennadij Druzenko, člen dobrovolnického záchranného týmu. „Na rozdíl od toho, co jsme viděli v Kyjevě, tam nemají skoro žádné střelné rány, jen příšerná zohavující zranění způsobená granáty, minomety a bombami. Je děsivé, jak se posunula technologie zabíjení.“
„Vídám velmi traumatizované pacienty,“ říká Oleksandr Loskutov, ortopedický chirurg a profesor z Národní akademie lékařských věd. Někdy léčí i 80 pacientů za den. „Ne každý může být zachráněn.“ Věří ale, že se o své zraněné Ukrajina dokáže postarat sama a není tedy třeba je posílat do zahraničních nemocnic.
„Když je u nás někdo hospitalizován a vidí, že jsou tu další, kterým stejně jako jim chybí obě nohy nebo ruka, uvědomí si, že život jde dál,“ konstatoval ředitel dniprovské továrny na protézy Oleksij Štanko. „Můžete mít normální život díky tomu, co nabízí moderní technologie.“
Pohyb s protetickými končetinami se ale podle ředitele musí nějakou dobu trénovat, uzdravení vojáci se proto do přední linie v nejbližší době nedostanou. „Člověk, který dostane první protetickou končetinu, se ji musí naučit používat,“ uvedl na závěr Štanko. „Je to jako bicykl: nestačí, abyste jim dali odrážedlo. Někdo musí poskytnout určitý trénink.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
