Vojáci s utrženýma nohama chtějí zpátky na frontu, nemocnicím ale dochází protézy. „Je to peklo.“
V ukrajinských nemocnicích denně přibývá vážně zraněných vojáků, ovšem i muži s amputovanými končetinami se chtějí co nejdříve vrátit zpět do první linie. Nemocnici v Dnipru mezitím rychle dochází součástky na protézy, pacientů s utrženýma nohama a rukama je znatelně víc než lidí se střelnými ranami. „Je děsivé, jak se posunula technologie zabíjení,“ říká dobrovolník.
Denně v první linii zemře až 100 ukrajinských vojáků a dalších 500 utrží vážná zranění, uvedl minulý týden tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Zranění veteráni se ale nebojí vrátit zpět na frontu. Bránit svou zemi dál chce i 21letý Juri, který při dopadu rakety v Donbasu přišel o levé chodidlo, pravou ruku mu pohromadě drží kovové šrouby. „Byl jsem v epicentru toho zásahu,“ řekl Juri pro server BBC. Než raketa dopadla, stihl varovat své kolegy, kteří se včas schovali do krytu vzdáleného deset metrů od něj.
„Kdyby bylo po mém, okamžitě bych se zvedl a šel bojovat,“ prohlásil. „Jsem vážně naštvaný, že moji chlapi bojují a já tu jen ležím, neschopný jim pomoct.“ Muž v tuto chvíli čeká, až se mu zahojí roztříštěné pažní kosti, k armádě se ale bude moct vrátit jen v případě, že dostane protetické chodidlo.
V oblasti materiál na výrobu protéz rychle dochází, což se momentálně snaží řešit zdejší charitativní organizace. „Ukrajina potřebuje větší pomoc k získání protetických součástek,“ uvedl Jevhen Čehlakov z Nadace pro sociální ochranu lidí s postižením. „Téhle oblasti byla přidělena část státního rozpočtu ještě před válkou, se kterou se nepočítalo. Jednou z našich hlavních priorit je vrátit zraněným ztracené schopnosti tak rychle, jak to jen půjde, a vrátit jim plnohodnotný život.“
Žádné střelné rány
Mezi pacienty v dniprovské nemocnici nyní převládají lidé se zraněními po výbuchu, informovali místní chirurgové a záchranáři. „Je to tam peklo,“ referoval Gennadij Druzenko, člen dobrovolnického záchranného týmu. „Na rozdíl od toho, co jsme viděli v Kyjevě, tam nemají skoro žádné střelné rány, jen příšerná zohavující zranění způsobená granáty, minomety a bombami. Je děsivé, jak se posunula technologie zabíjení.“
„Vídám velmi traumatizované pacienty,“ říká Oleksandr Loskutov, ortopedický chirurg a profesor z Národní akademie lékařských věd. Někdy léčí i 80 pacientů za den. „Ne každý může být zachráněn.“ Věří ale, že se o své zraněné Ukrajina dokáže postarat sama a není tedy třeba je posílat do zahraničních nemocnic.
„Když je u nás někdo hospitalizován a vidí, že jsou tu další, kterým stejně jako jim chybí obě nohy nebo ruka, uvědomí si, že život jde dál,“ konstatoval ředitel dniprovské továrny na protézy Oleksij Štanko. „Můžete mít normální život díky tomu, co nabízí moderní technologie.“
Pohyb s protetickými končetinami se ale podle ředitele musí nějakou dobu trénovat, uzdravení vojáci se proto do přední linie v nejbližší době nedostanou. „Člověk, který dostane první protetickou končetinu, se ji musí naučit používat,“ uvedl na závěr Štanko. „Je to jako bicykl: nestačí, abyste jim dali odrážedlo. Někdo musí poskytnout určitý trénink.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
