Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu
Černobylská elektrárna byla prvním cílem ruských ozbrojených sil. Okupace napůl opuštěného zařízení a jeho okolí začala v den invaze, tedy 24. února, a skončila až po téměř šesti týdnech, kdy se Rusové z místa stáhli. A za tu dobu zde nelenili a ukradli vše, co nebylo přivařené – ale místy odnesli i to.
Podle reportáže amerického deníku The Washington Post se Rusům povedlo ukrást nebo zničit téměř 700 počítačů, 1500 dozimetrů, 344 aut a neuvedený počet stavebních i hasičských vozů. Do ruských rukou padl i nenahraditelný software!
„Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan pro server.
Věci odvezli do Běloruska
Nejvíce se ale zaměstnanci a odborníci podivují nad zmizelým speciálním softwarem, který je na jiném místě naprosto nepoužitelný. Podle Bohdana, ale i dalších dvou klíčových mužů elektrárny muselo být Rusům jasné, že je software nepoužitelný. Spekulují tak, že odcizení možná pramení z obavy, že se v Černobylu pracovalo na speciální jaderné zbrani pro Američany. „Podlehli ruské propagandě,“ podotýkají.
Paradoxní je, že spousta vybavení má v sobě zabudovaný systém GPS. V době přípravy reportáže tak Jehven Kramarenko z vedení elektrárny mohl pozorovat, kde zrovna ukradené vybavení je. „Část z něho se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní je v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko.
Cenu odcizené a zničené vybavení se již povedlo vyčíslit. Podle ukrajinských úřadů se jedná o škody, které sahají v přepočtu ke 3 miliardám korun. Ruská armáda byla obviněna z rabování i na jiných místech na Ukrajině, což ale nekomentuje. Navíc odmítá, že by si vybírala civilní oblasti.
Jeví se jako logické, že se ukradené věci nyní objevují v Bělorusku, které je považováno za spojence Ruska. Navíc jsou běloruské hranice jen kousek od Černobylu. Co se ale nadále neví, je to, kam zmizelo téměř 200 ukrajinských vojáků, kteří byli v okolí elektrárny zajati.
Černobylská elektrárna je od katastrofy z roku 1986 uzavřená. Elektřina se zde už dlouhá léta nevyrábí, což ale neznamená, že v komplexu nejsou zaměstnanci. Ti zde zpracovávají vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren a kontrolují betonovou hrobku, pod kterou se ukrývá vybuchnutý reaktor s velkým množstvím uranu.
Během ruské okupace se v Černobylu a okolním komplexu často objevovaly zprávy o velice nezodpovědném chování ruských vojáků – pohybovali se v místech s vysokou radioaktivitou bez ochranného oblečení, a dokonce kopali v půdě, která je přímo nasáknutá toxickým odpadem.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
