Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu
Černobylská elektrárna byla prvním cílem ruských ozbrojených sil. Okupace napůl opuštěného zařízení a jeho okolí začala v den invaze, tedy 24. února, a skončila až po téměř šesti týdnech, kdy se Rusové z místa stáhli. A za tu dobu zde nelenili a ukradli vše, co nebylo přivařené – ale místy odnesli i to.
Podle reportáže amerického deníku The Washington Post se Rusům povedlo ukrást nebo zničit téměř 700 počítačů, 1500 dozimetrů, 344 aut a neuvedený počet stavebních i hasičských vozů. Do ruských rukou padl i nenahraditelný software!
„Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan pro server.
Věci odvezli do Běloruska
Nejvíce se ale zaměstnanci a odborníci podivují nad zmizelým speciálním softwarem, který je na jiném místě naprosto nepoužitelný. Podle Bohdana, ale i dalších dvou klíčových mužů elektrárny muselo být Rusům jasné, že je software nepoužitelný. Spekulují tak, že odcizení možná pramení z obavy, že se v Černobylu pracovalo na speciální jaderné zbrani pro Američany. „Podlehli ruské propagandě,“ podotýkají.
Paradoxní je, že spousta vybavení má v sobě zabudovaný systém GPS. V době přípravy reportáže tak Jehven Kramarenko z vedení elektrárny mohl pozorovat, kde zrovna ukradené vybavení je. „Část z něho se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní je v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko.
Cenu odcizené a zničené vybavení se již povedlo vyčíslit. Podle ukrajinských úřadů se jedná o škody, které sahají v přepočtu ke 3 miliardám korun. Ruská armáda byla obviněna z rabování i na jiných místech na Ukrajině, což ale nekomentuje. Navíc odmítá, že by si vybírala civilní oblasti.
Jeví se jako logické, že se ukradené věci nyní objevují v Bělorusku, které je považováno za spojence Ruska. Navíc jsou běloruské hranice jen kousek od Černobylu. Co se ale nadále neví, je to, kam zmizelo téměř 200 ukrajinských vojáků, kteří byli v okolí elektrárny zajati.
Černobylská elektrárna je od katastrofy z roku 1986 uzavřená. Elektřina se zde už dlouhá léta nevyrábí, což ale neznamená, že v komplexu nejsou zaměstnanci. Ti zde zpracovávají vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren a kontrolují betonovou hrobku, pod kterou se ukrývá vybuchnutý reaktor s velkým množstvím uranu.
Během ruské okupace se v Černobylu a okolním komplexu často objevovaly zprávy o velice nezodpovědném chování ruských vojáků – pohybovali se v místech s vysokou radioaktivitou bez ochranného oblečení, a dokonce kopali v půdě, která je přímo nasáknutá toxickým odpadem.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký představitel a tři další zdroje podle Reuters bez upřesnění uvádějí, že zásoby střel Tomahawk jsou vyhrazeny pro americké námořnictvo a jiné nasazení. Zmíněný činitel také řekl, že případné nedodání střel neznamená, že by byl nedostatek. Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.
Spojené státy by ale podle informací Reuters mohly umožnit evropským spojencům nakoupit jiné americké bojové prostředky dlouhého doletu, které by následně Evropané dodali na Ukrajinu.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska – asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
