Drábová v Blesku: Barbarství v Černobylu Rusové odnesou. A hrozí Evropě jaderná katastrofa?
Ruští vojáci okupovali Černobyl téměř měsíc, počínali si barbarsky a nechali za sebou jen spoušť. „Problém je, že se chovali bez respektu, bez znalosti a zkomplikovali Ukrajincům situaci. Na některých místech bude muset rekultivace začít znovu,“ uvedla v Epicentru Blesk Zpráv šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Z hlediska ohrožení za zónu 30km jsme podle jejích slov v Česku v bezpečí. Ruští vojáci si ale z Černobylu pravděpodobně odnesli více, než plánovali. Jaderná chemička také prozradila, jak se Česko zbaví závislosti na dodávkách ruského paliva.
Vojáci si podle Dany Drábové společně s ukradenými radioaktivními vzorky z Černobylu s největší pravděpodobností nemoc z ozáření nepřinesli. „Rozhodně si ale zvýšili pravděpodobnost vyvolání nějakého rakovinového onemocnění v důsledku vyšších dávek radioaktivního záření,“ popsala jeden z možných dopadů jejich nezvaného pobytu v odstavené elektrárně, při kterém mimo jiné zadržovali sto sedmdesát ukrajinských pracovníků. Osud čtyřech z nich je doposud neznámý.
Bezpečnostní inženýr jaderné elektrárny v Černobylu Valerij Simjonov, který byl také jeden z rukojmích, deníku New York Times popsal situaci, kdy ruský voják z jednotky chemické, biologické a jaderné ochrany vzal do holých rukou radioaktivní vzorek s kobaltem-60 z úložiště odpadu. „Teoreticky mohlo dojít k tomu, že tam byl kobaltový zářič z terapeutického ozařovače nebo sterilizátoru a ten vzít do ruky, i když už není použitelný pro svůj původní účel, a proto se skladuje jako radioaktivní odpad, to by skutečně mohlo způsobit během pár minut docela závažné účinky,“ spekulovala Dana Drábová.
Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.
Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.
Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.
Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.
„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.
Výrazné nebezpečí z Černobylu podle Drábové nehrozí.„Z našeho hodnocení a analýz evropských kolegů, v Černobylu není nic, co by způsobilo horší následky než havárie před 36 lety, a jakékoliv následky by byly lokální a omezily by se na zakázanou zónu do 30 kilometrů. To neznamená, že by ve větší vzdálenosti nebyly radioaktivity měřitelné, ale ne v množství, které by člověka ohrožovalo,“ uklidňuje Dana Drábová.
Česko podle ní může být v klidu i v případě, že by Rusko přeci jen zaútočilo na jinou jadernou elektrárnu na Ukrajině, třeba tu v Záporoží. „Nás chrání vzdálenost.“ doplnila.
Dukovany odstřihnou ruské dodavatele paliv
Řeč v Epicentru přišla i na zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Mezi tři uchazeče patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse a podle Drábové jsou všichni velmi dobrými adepty. Stavba by podle harmonogramu měla začít v roce 2029 a reaktor by pak měl být připraven k připojení do sítě v roce 2036.
Česko je v současnosti závislé na dodávkách paliva z Ruska, to by se ale mělo velmi brzy změnit. Temelín už oznámil přechod na nového dodavatele, kterými budou americký Westinghouse a francouzská Framatome. Dukovany však nezůstanou pozadu. „Na změně dodávek jaderného paliva pro Dukovany se pracuje, bohužel nemohu být konkrétní,“ prozradila předsedkyně Státního úřadu pro Jadernou bezpečnost, Dana Drábová.
Marija Zacharovová reagovala na Johnsonovu výzvu týkající se britských žoldnéřů
21.04.2022 13:17
Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová se vyjádřila k výzvě britského premiéra Borise Johnsona. Ten se obává o osud britských žoldnéřů, kteří byli zajati v Mariupolu. Požádal, „abychom jim prokázali milosrdenství“. Zacharovová odpověděla Johnsonovi na svém Telegram-kanálu.
„Borisi, chápeme, že vy osobně a vaše vláda jste se distancovali od svých poddaných, kteří se stali oběťmi britské propagandy a odešli jako žoldnéři na Ukrajinu zabíjet lidi. Nepředstírejte obavy. Osud Britů, kteří se dostali do problémů, vás naprosto nezajímá,“ napsala.
Poznamenala také, že nemusí žádat Rusko či Donbas o milost. Staráme se o všechny válečné zajatce, bez ohledu na to, zda jsou z Velké Británie, Ukrajiny nebo jakékoli jiné země. Je jim poskytnuto vše potřebné a v případě potřeby i lékařská pomoc.
"Kdyby nebyla v Británii zavedena cenzura, všichni by o tom věděli," zdůraznila Zacharovová.
Vyzvala rovněž Johnsona, aby projevil milost Ukrajincům a přestal pumpovat militanty kyjevského režimu zbraněmi, aby se boj neprotahoval.
https://sk.news-front.info/