Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu
Černobylská elektrárna byla prvním cílem ruských ozbrojených sil. Okupace napůl opuštěného zařízení a jeho okolí začala v den invaze, tedy 24. února, a skončila až po téměř šesti týdnech, kdy se Rusové z místa stáhli. A za tu dobu zde nelenili a ukradli vše, co nebylo přivařené – ale místy odnesli i to.
Podle reportáže amerického deníku The Washington Post se Rusům povedlo ukrást nebo zničit téměř 700 počítačů, 1500 dozimetrů, 344 aut a neuvedený počet stavebních i hasičských vozů. Do ruských rukou padl i nenahraditelný software!
„Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan pro server.
Věci odvezli do Běloruska
Nejvíce se ale zaměstnanci a odborníci podivují nad zmizelým speciálním softwarem, který je na jiném místě naprosto nepoužitelný. Podle Bohdana, ale i dalších dvou klíčových mužů elektrárny muselo být Rusům jasné, že je software nepoužitelný. Spekulují tak, že odcizení možná pramení z obavy, že se v Černobylu pracovalo na speciální jaderné zbrani pro Američany. „Podlehli ruské propagandě,“ podotýkají.
Paradoxní je, že spousta vybavení má v sobě zabudovaný systém GPS. V době přípravy reportáže tak Jehven Kramarenko z vedení elektrárny mohl pozorovat, kde zrovna ukradené vybavení je. „Část z něho se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní je v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko.
Cenu odcizené a zničené vybavení se již povedlo vyčíslit. Podle ukrajinských úřadů se jedná o škody, které sahají v přepočtu ke 3 miliardám korun. Ruská armáda byla obviněna z rabování i na jiných místech na Ukrajině, což ale nekomentuje. Navíc odmítá, že by si vybírala civilní oblasti.
Jeví se jako logické, že se ukradené věci nyní objevují v Bělorusku, které je považováno za spojence Ruska. Navíc jsou běloruské hranice jen kousek od Černobylu. Co se ale nadále neví, je to, kam zmizelo téměř 200 ukrajinských vojáků, kteří byli v okolí elektrárny zajati.
Černobylská elektrárna je od katastrofy z roku 1986 uzavřená. Elektřina se zde už dlouhá léta nevyrábí, což ale neznamená, že v komplexu nejsou zaměstnanci. Ti zde zpracovávají vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren a kontrolují betonovou hrobku, pod kterou se ukrývá vybuchnutý reaktor s velkým množstvím uranu.
Během ruské okupace se v Černobylu a okolním komplexu často objevovaly zprávy o velice nezodpovědném chování ruských vojáků – pohybovali se v místech s vysokou radioaktivitou bez ochranného oblečení, a dokonce kopali v půdě, která je přímo nasáknutá toxickým odpadem.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska - asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
