Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu
Černobylská elektrárna byla prvním cílem ruských ozbrojených sil. Okupace napůl opuštěného zařízení a jeho okolí začala v den invaze, tedy 24. února, a skončila až po téměř šesti týdnech, kdy se Rusové z místa stáhli. A za tu dobu zde nelenili a ukradli vše, co nebylo přivařené – ale místy odnesli i to.
Podle reportáže amerického deníku The Washington Post se Rusům povedlo ukrást nebo zničit téměř 700 počítačů, 1500 dozimetrů, 344 aut a neuvedený počet stavebních i hasičských vozů. Do ruských rukou padl i nenahraditelný software!
„Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan pro server.
Věci odvezli do Běloruska
Nejvíce se ale zaměstnanci a odborníci podivují nad zmizelým speciálním softwarem, který je na jiném místě naprosto nepoužitelný. Podle Bohdana, ale i dalších dvou klíčových mužů elektrárny muselo být Rusům jasné, že je software nepoužitelný. Spekulují tak, že odcizení možná pramení z obavy, že se v Černobylu pracovalo na speciální jaderné zbrani pro Američany. „Podlehli ruské propagandě,“ podotýkají.
Paradoxní je, že spousta vybavení má v sobě zabudovaný systém GPS. V době přípravy reportáže tak Jehven Kramarenko z vedení elektrárny mohl pozorovat, kde zrovna ukradené vybavení je. „Část z něho se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní je v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko.
Cenu odcizené a zničené vybavení se již povedlo vyčíslit. Podle ukrajinských úřadů se jedná o škody, které sahají v přepočtu ke 3 miliardám korun. Ruská armáda byla obviněna z rabování i na jiných místech na Ukrajině, což ale nekomentuje. Navíc odmítá, že by si vybírala civilní oblasti.
Jeví se jako logické, že se ukradené věci nyní objevují v Bělorusku, které je považováno za spojence Ruska. Navíc jsou běloruské hranice jen kousek od Černobylu. Co se ale nadále neví, je to, kam zmizelo téměř 200 ukrajinských vojáků, kteří byli v okolí elektrárny zajati.
Černobylská elektrárna je od katastrofy z roku 1986 uzavřená. Elektřina se zde už dlouhá léta nevyrábí, což ale neznamená, že v komplexu nejsou zaměstnanci. Ti zde zpracovávají vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren a kontrolují betonovou hrobku, pod kterou se ukrývá vybuchnutý reaktor s velkým množstvím uranu.
Během ruské okupace se v Černobylu a okolním komplexu často objevovaly zprávy o velice nezodpovědném chování ruských vojáků – pohybovali se v místech s vysokou radioaktivitou bez ochranného oblečení, a dokonce kopali v půdě, která je přímo nasáknutá toxickým odpadem.
Rumunsko-ukrajinské pomezí na Dunaji: Ukrajinci hasí plynový tanker zasažený ruským útokem.
Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů. Deset z nich nad Voroněžskou oblastí, stejný počet nad Tambovskou oblastí, ostatní drony nad šesti dalšími oblastmi. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.
Ukrajinský parlament má dnes hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat Svitlanu Hrynčukovou a Hermana Haluščenka - ministryni energetiky a jejího předchůdce, který nyní vede resort spravedlnosti, kvůli korupčnímu skandálu v energetice.
