Vyrabovaný Černobyl: Rusové ukradli, co mohli. I jedinečné počítače a dozimetry. Mluví se i o únosu
Černobylská elektrárna byla prvním cílem ruských ozbrojených sil. Okupace napůl opuštěného zařízení a jeho okolí začala v den invaze, tedy 24. února, a skončila až po téměř šesti týdnech, kdy se Rusové z místa stáhli. A za tu dobu zde nelenili a ukradli vše, co nebylo přivařené – ale místy odnesli i to.
Podle reportáže amerického deníku The Washington Post se Rusům povedlo ukrást nebo zničit téměř 700 počítačů, 1500 dozimetrů, 344 aut a neuvedený počet stavebních i hasičských vozů. Do ruských rukou padl i nenahraditelný software!
„Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan pro server.
Věci odvezli do Běloruska
Nejvíce se ale zaměstnanci a odborníci podivují nad zmizelým speciálním softwarem, který je na jiném místě naprosto nepoužitelný. Podle Bohdana, ale i dalších dvou klíčových mužů elektrárny muselo být Rusům jasné, že je software nepoužitelný. Spekulují tak, že odcizení možná pramení z obavy, že se v Černobylu pracovalo na speciální jaderné zbrani pro Američany. „Podlehli ruské propagandě,“ podotýkají.
Paradoxní je, že spousta vybavení má v sobě zabudovaný systém GPS. V době přípravy reportáže tak Jehven Kramarenko z vedení elektrárny mohl pozorovat, kde zrovna ukradené vybavení je. „Část z něho se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní je v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko.
Cenu odcizené a zničené vybavení se již povedlo vyčíslit. Podle ukrajinských úřadů se jedná o škody, které sahají v přepočtu ke 3 miliardám korun. Ruská armáda byla obviněna z rabování i na jiných místech na Ukrajině, což ale nekomentuje. Navíc odmítá, že by si vybírala civilní oblasti.
Jeví se jako logické, že se ukradené věci nyní objevují v Bělorusku, které je považováno za spojence Ruska. Navíc jsou běloruské hranice jen kousek od Černobylu. Co se ale nadále neví, je to, kam zmizelo téměř 200 ukrajinských vojáků, kteří byli v okolí elektrárny zajati.
Černobylská elektrárna je od katastrofy z roku 1986 uzavřená. Elektřina se zde už dlouhá léta nevyrábí, což ale neznamená, že v komplexu nejsou zaměstnanci. Ti zde zpracovávají vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren a kontrolují betonovou hrobku, pod kterou se ukrývá vybuchnutý reaktor s velkým množstvím uranu.
Během ruské okupace se v Černobylu a okolním komplexu často objevovaly zprávy o velice nezodpovědném chování ruských vojáků – pohybovali se v místech s vysokou radioaktivitou bez ochranného oblečení, a dokonce kopali v půdě, která je přímo nasáknutá toxickým odpadem.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
