Dejte jim zbraně a my zaútočíme! Medveděv vyhrožuje Západu. A za co chválí Bidena?
Spojené státy se rozhodly Ukrajině neposlat žádané rakety s dlouhou dráhou doletu. Ke kroku se pozitivně vyjádřil ruský bývalý prezident a současný místopředseda tamní bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, který rozhodnutí americké vlády označil za „racionální“. Na sociální síti Telegram současně zopakoval výhrůžky Západu a upozornil, že Rusko zaútočí na území Severoatlantické aliance (NATO) v případě, že členské země Ukrajině pošlou zbraně schopné poškodit města federace. Dodal, že uvalené sankce poškozují ruské občany a jsou projevem nenávisti vůči ruskému národu.
Spojené státy navzdory opakovaným žádostem nedodají Ukrajině salvové raketomety, které by Kyjevu umožnily zasáhnout území Ruska, oznámil americký prezident Joe Biden. „Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska,“ uvedl na tiskové konferenci. O této dodávce se podle AFP v posledních týdnech hovořilo, ale nikdy nebyla potvrzena.
Americká média v minulých dnech tvrdila, že Washington se chystá Kyjevu dodat salvové raketomety poté, co Kongres schválil další pomoc Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč). Mluvčí Pentagonu John Kirby však nepotvrdil, že by se Spojené státy chystaly Ukrajině darovat systémy HIMARS a M270 s dostřelem do 300 kilometrů.
Medveděv Bidenovo rozhodnutí označil za „rozumné“ a současně znovu pohrozil západním zemím, informoval server Mirror. V případě, že by se USA rozhodly Ukrajině zbraně poskytnout, by Rusko reagovalo okamžitým útokem na americké území. Ochota dodávat rakety a vojenskou techniku je podle Medveděva „kriminální rozhodnutí“, jenž by vedlo k zacílení na „vůbec ne Kyjev“, nýbrž na západní teritorium.
„Biden řekl, že USA nebudou Ukrajinu zásobovat raketovými systémy schopnými zaútočit na Rusko. Rozumné!“ řekl na sociální síti Telegram Medveděv. „Kdyby zaútočili na naše města, ruské ozbrojené síly by dostály svým výhrůžkám v centrech těchto kriminálních rozhodnutí. Některá z nich vůbec nejsou Kyjev. Co dál, není třeba vysvětlovat.“
Sankce z nenávisti vůči ruským občanům
Nové sankce Evropské unie poškodí obyčejné Rusy, řekl Medveděv, podle něhož motivem protiruských opatření je nenávist.
Prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku se v pondělí na závěr prvního dne unijního summitu shodli na zavedení dalšího balíku sankcí, které mají postihnout Rusko za jeho válku proti Ukrajině. Tlak na Moskvu se zvýší mimo jiné embargem, které se má týkat více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Sedmadvacítka zakáže dovoz suroviny tankery, zatímco přeprava ropovodem Družba má mít výjimku. Český premiér Petr Fiala tuto dohodu označil za výborný výsledek.
Podle Medveděva nebudou mít sankce vliv na nejvyšší ruské politiky a nebudou mít ani „fatální“ důsledky pro obchod. „Jsou namířeny proti ruskému lidu,“ napsal politik na sociální síti telegram.
Medveděv tvrdí, že cílem opatření mířících na ruskou ropu a plyn je přimět ruskou vládu zavést rozpočtové škrty. „Embargo na nákup ruského plynu a ropy? Totéž: snížit příjmy do rozpočtu a přinutit stát přestat plnit sociální závazky jako například zvýšit platby v souladu s inflací,“ uvádí Medveděv.
„Oni nás nenávidí! Základem těchto rozhodnutí je nenávist vůči Rusku, vůči Rusům a všem obyvatelům Ruska,“ soudí Medveděv.
Pro Ukrajinu nejsou protiruské sankce dostatečné. Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva řekl, že EU se rozhoduje příliš pomalu a zavádí nedostatečná opatření, navíc příliš pozdě.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
