Sobota 24. února 2024
Svátek slaví Matěj, zítra Liliana
Zataženo, déšť 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Lídři EU se shodli na odstřižení od ruské ropy! Přehledně: Jak vypadají nové sankce a embargo

Aktualizováno -
31. května 2022
09:29
Autor: ČTK, Mii, simao - 
31. května 2022
06:46

Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Co nové sankce zahrnují?

  • Dovoz ruské ropy po moři bude zakázán s dočasnou výjimkou pro ropu z ropovodů. Po moři přichází dvě třetiny ruské ropy.
  • Německo a Polsko slíbilo, že do konce letošního roku zastaví dovoz ruské ropy z ropovodů. Tím dojde ke snížení dovozu o 90 procent. 
  • Největší ruská banka Sberbank bude odstřižena od mezinárodního platebního systému Swift.
  • Zakázány budou další tři ruské státní zpravodajské televize. 
  • Další omezení pro „jednotlivé osoby zodpovědné za válečné zločiny na Ukrajině“.
  • Česko bude mít výjimku 18 měsíců na dovoz ruských ropných produktů.

Česko zatím o ropu nepřijde

„Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci,“ prohlásila na tiskové konferenci po jednání von der Leyenová. Michel uvedl, že Unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

„Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy,“ uvedl po jednání na twitteru také český premiér Petr Fiala.

Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, podle von der Leyenové však EU počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví Družby.

Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.

23:17
23. 2. 2024

Vážení čtenáří, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

22:30
23. 2. 2024

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes večer vyrazí vlakem do Kyjeva, kam s ní v sobotu ráno přijede i italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda belgické vlády Alexander De Croo a kanadský premiér Justin Trudeau. Setkají se s prezidentem Volodymyrem Zelenským a uctí památku vojáků, kteří zahynuli v této válce. De Croo, jehož země v současnosti předsedá Radě EU, chce podle Reuters ujistit Zelenského, že může nadále počítat s podporou evropského bloku.

21:23
23. 2. 2024

Česká delegace se zúčastní pondělního jednání evropských lídrů a vládních představitelů o Ukrajině v Paříži, které organizuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Na dotaz ČTK dnes svou účast potvrdil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Naopak účast premiéra Petra Fialy (ODS) a prezidenta Petra Pavla tiskové odbory Úřadu vlády ČR i Hradu dnešní dotaz ČTK nepotvrdily. Podle serveru Seznam Zprávy se Fiala pondělní akce zúčastní. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vpodvečer v České televizi (ČT) v pořadu Interview následně uvedla, že premiér Fiala v pondělí do Francie poletí.

Zobrazit celý online

Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy.

Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.

Fiala: Výborný výsledek pro ČR i EU

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou dohodnuté sankce výborným výsledkem jak pro Evropskou unii, tak pro Českou republiku. „Evropská unie ukázala, že dokáže udržovat jednotný postoj proti ruskému agresorovi,“ řekl premiér na tiskové konferenci s tím, že nový balíček sankcí není jednoduchý, proto debata tak trvala. Nicméně „všechny klíčové problémy se během večerního jednání podařilo odstranit“, podotkl Fiala.

„Všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného výsledku,“ řekl také předseda vlády. Česko podle něj bude mít výjimku 18 měsíců na dovoz ruských ropných produktů, protože je jako vnitrozemský stát ve specifické situaci. To je podle něj dostatečný čas. „My když to dokážeme dřív, tak nebudeme trvat na 18 měsících,“ prozradil Fiala.

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm Unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se dnes lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

EU schválila šest balíků sankcí proti Rusku

  • Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.
  • Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu. Měly také mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázaly dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
  • Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala od 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.
  • Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.
  • EU se poté 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.
  • V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března až do konce letošního roku vývoz telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo však, o které se jedná.
  • Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na prezidenta Vladimira Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Zatímco například u alkoholu je to 300 eur (7400 korun), u aut 50.000 eur (1,23 milionu korun).
  • Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi.
  • Pátý balík sankcí proti Rusku schválila EU 8. dubna. Na jeho základě od 10. srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery či několik oligarchů blízkých Kremlu. Mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra.
  • Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Na sankčním seznamu jsou také představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. EU rovněž výrazně omezila možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Sankční seznam zahrnuje i zmrazení styku se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.
  • V noci na dnešek summit EU našel v rámci šestého sankčního balíčku shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy.

Video  Expert o spekulacích o nemoci či smrti ruského prezidenta: Putinova izolace a děsivá zpráva!  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa