Dejte jim zbraně a my zaútočíme! Medveděv vyhrožuje Západu. A za co chválí Bidena?
Spojené státy se rozhodly Ukrajině neposlat žádané rakety s dlouhou dráhou doletu. Ke kroku se pozitivně vyjádřil ruský bývalý prezident a současný místopředseda tamní bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, který rozhodnutí americké vlády označil za „racionální“. Na sociální síti Telegram současně zopakoval výhrůžky Západu a upozornil, že Rusko zaútočí na území Severoatlantické aliance (NATO) v případě, že členské země Ukrajině pošlou zbraně schopné poškodit města federace. Dodal, že uvalené sankce poškozují ruské občany a jsou projevem nenávisti vůči ruskému národu.
Spojené státy navzdory opakovaným žádostem nedodají Ukrajině salvové raketomety, které by Kyjevu umožnily zasáhnout území Ruska, oznámil americký prezident Joe Biden. „Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska,“ uvedl na tiskové konferenci. O této dodávce se podle AFP v posledních týdnech hovořilo, ale nikdy nebyla potvrzena.
Americká média v minulých dnech tvrdila, že Washington se chystá Kyjevu dodat salvové raketomety poté, co Kongres schválil další pomoc Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč). Mluvčí Pentagonu John Kirby však nepotvrdil, že by se Spojené státy chystaly Ukrajině darovat systémy HIMARS a M270 s dostřelem do 300 kilometrů.
Medveděv Bidenovo rozhodnutí označil za „rozumné“ a současně znovu pohrozil západním zemím, informoval server Mirror. V případě, že by se USA rozhodly Ukrajině zbraně poskytnout, by Rusko reagovalo okamžitým útokem na americké území. Ochota dodávat rakety a vojenskou techniku je podle Medveděva „kriminální rozhodnutí“, jenž by vedlo k zacílení na „vůbec ne Kyjev“, nýbrž na západní teritorium.
„Biden řekl, že USA nebudou Ukrajinu zásobovat raketovými systémy schopnými zaútočit na Rusko. Rozumné!“ řekl na sociální síti Telegram Medveděv. „Kdyby zaútočili na naše města, ruské ozbrojené síly by dostály svým výhrůžkám v centrech těchto kriminálních rozhodnutí. Některá z nich vůbec nejsou Kyjev. Co dál, není třeba vysvětlovat.“
Sankce z nenávisti vůči ruským občanům
Nové sankce Evropské unie poškodí obyčejné Rusy, řekl Medveděv, podle něhož motivem protiruských opatření je nenávist.
Prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku se v pondělí na závěr prvního dne unijního summitu shodli na zavedení dalšího balíku sankcí, které mají postihnout Rusko za jeho válku proti Ukrajině. Tlak na Moskvu se zvýší mimo jiné embargem, které se má týkat více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Sedmadvacítka zakáže dovoz suroviny tankery, zatímco přeprava ropovodem Družba má mít výjimku. Český premiér Petr Fiala tuto dohodu označil za výborný výsledek.
Podle Medveděva nebudou mít sankce vliv na nejvyšší ruské politiky a nebudou mít ani „fatální“ důsledky pro obchod. „Jsou namířeny proti ruskému lidu,“ napsal politik na sociální síti telegram.
Medveděv tvrdí, že cílem opatření mířících na ruskou ropu a plyn je přimět ruskou vládu zavést rozpočtové škrty. „Embargo na nákup ruského plynu a ropy? Totéž: snížit příjmy do rozpočtu a přinutit stát přestat plnit sociální závazky jako například zvýšit platby v souladu s inflací,“ uvádí Medveděv.
„Oni nás nenávidí! Základem těchto rozhodnutí je nenávist vůči Rusku, vůči Rusům a všem obyvatelům Ruska,“ soudí Medveděv.
Pro Ukrajinu nejsou protiruské sankce dostatečné. Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva řekl, že EU se rozhoduje příliš pomalu a zavádí nedostatečná opatření, navíc příliš pozdě.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
