Zoufalé manželky obránců z Azovstalu: „Nemáme o nich žádné zprávy!“ Jejich mužům hrozí smrt?
Komplex oceláren Azovstal v Mariupulu byl poslední baštou ukrajinského odporu v obléhaném přístavu, když se jeho obránci vzdali, byli převezeni na Rusy kontrolované území. To jsou informace, které dostal tisk a to jsou také informace, které obdržely rodiny vojáků. Je to už dva týdny a jejich milovaní stále nemají žádné nové zprávy.
Příbuzní se svěřili reportérům stanice CNN, že od zajatých vojáků mají minimální, nebo spíš žádné zprávy. „S manželem nejsem v kontaktu, nemám o něm žádné informace, o tom, kde je,“ vypověděla Anna Ivlevová, manželka mariňáka Antona, který byl vážně zraněn během ruských pokusů dobýt Azovstal. Naposledy s ním mluvila před více než měsícem.
Anna: Jeho kamarádi mi řekli, že žije
„Naposledy jsem s ním mluvila 13. dubna, potom už jsem jen dostala zprávu od jeho kamarádů, že žije,“ přiznala Anna. Ukrajinské úřady se s ní spojily, ale neposkytly jí žádné informace o tom, kde se obránci z Azovstalu nacházejí a v jakém jsou stavu, řekla pro CNN. Doufá však, že i když je v zajetí, její muž žije.
„My všichni – rodiny, manželky a matky – držíme pospolu a podporujeme se, denně jsme v kontaktu, ve spojení jsme v podstatě nonstop. Posíláme si jakoukoliv informaci, kterou objevíme, jsme jako rodina,“ popsala situaci mezi příbuznými vojáků. Mariupol byl v obležení ruských sil v podstatě od počátku války, zcela zdevastované město ovládli až počátkem května.
Hrozba trestu smrti
Není jasné, kolik ukrajinských vojáků je drženo na okupovaném území, ruská armáda tvrdí, že kolem 2 tisíc. Zajetí obránců Azovstalu posloužilo také ruské propagandě, která je označuje za nacisty, panují tudíž obavy, jak je s nimi zacházeno.
„Rozhodne o nich soud. Za takové trestné činy je u nás v DNR nejvyšší forma trestu - trest smrti,“ varoval přitom v pondělí ministr spravedlnosti samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Jurij Sirovatko. Zatímco v Rusku trest smrti neplatí, na povstaleckých územích na východě Ukrajiny ano.
Jana: Jeho matce se ozval Červený kříž
S reportéry CNN mluvila také Jana, jejíž přítel bránil Azovstal. „Nemluvila jsem s ním, nedostala jsem žádnou zprávu. Naposledy mě kontaktoval 11. května, od té doby nic,“ řekla zdrcená žena. Nepomohla jí ani ukrajinská vláda, nikdo jí nebyl schopen říct, kde její přítel je. „Jeho matku kontaktoval Červený kříž, nepamatuju si přesně kdy, řekli, že je naživu, víc ale nic,“ doplnila.
Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC) je zapojen do registrace obránců z oceláren, částečně právě proto, aby válečné zajatce propojili s jejich rodinami. ICRC pracuje na Ukrajině od roku 2014, od ruské anexe Krymu a počátku války na Donbase.
Tetjana: Slíbil, že zavolá, ale nic
To Tetjana je na tom trochu lépe než Anna a Jana, jí manžel zavolal poté, co se objevily zprávy o odvozu obránců z Azovstalu. Uvedla, že volal z neznámého čísla, řekl, že on a další vojáci jsou drženi v městě v separatistickém Doněcku. „Zněl klidně a jistě. Řekl, že podmínky, ve kterých je drží, nejsou tak špatné. Mluvil o tom, že snad bude možné jim poslat nějaký balíček,“ vylíčila hovor s manželem, který trval kolem 10 minut. „Slíbil, že se znovu ozve, už však nezavolal. Nepřišel žádný hovor ani zpráva,“ zakončila pro CNN.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
