Rus Anton strávil 45 dní v ukrajinském zajetí: Myslel si, že jede na výcvik, pak je poslali do války!
Do ruské armády se nechal naverbovat minulý rok v prosinci, tehdy ještě netušil, že o pár týdnů později, bude bojovat ve skutečné válce. Anton (21) (jméno bylo změněno kvůli bezpečnosti, pozn. red.) se však brzy po invazi Ruska na Ukrajinu ocitl v ukrajinském zajetí, než byl propuštěn v rámci výměny vězňů. V rozhovoru pro britský deník The Guardian popsal, co prožíval během pětačtyřiceti dnů v ukrajinském vězení.
Do armády se přidal dobrovolně. V minulém roce skončil odbornou školu a krátce poté, se dal k vojákům. Rodák ze Sibiře však později svého rozhodnutí litoval. Jak uvedl Anton pro The Guardian, měl prý udělat vše proto, aby se armádě vyhnul. Strávil u ní jen pár týdnů, když byla jeho jednotka přesunuta na anektovaný Krym, kde se měl podrobit týdennímu výcviku. V jeho jednotce se začaly šířit fámy, že jdou do války, ovšem většině jeho spolubojovníků a i jemu, se to zdálo naprosto absurdní. Ovšem pak přišel 24. únor letošního roku a to, co se zdálo být „absurdní“, se stalo skutečností.
„Mnoho chlapců si nedokázalo představit, že půjdou do války. Řekli nám o tom na polední chvíli, noc před invazí. Není fér, jak se mnou ruské úřady jednaly. Byl jsem poslán na Ukrajinu zcela nepřipravený,“ řekl Anton s tím, že byli převezeni v obrněných vozech z Krymu na předměstí Mikolajiva, který byl v začátcích války pod silným ruským ostřelováním. Začátkem března se však jeho jednotka střetla s ukrajinskými silami. Stalo se tak 2. března a Anton byl postřelen do ruky. „Byl to náš první střet s nepřítelem. Ani jsme nevystřelili. Přepadli nás a my jsme se nemohli bránit. Museli jsme se vzdát,“ řekl o konfrontaci s ukrajinskými vojáky. Do zajetí byl vzat s dalším pěti vojáky z jeho jednotky.
Ukrajinští vojáci mu prý nasadili na hlavu pytel a odvezli do cely. Anton uvedl, že měl ze začátku strašný strach, co ho v zajetí čeká. „Třeseš se při sebemenším zvuku. Každý den doufáš, že nebude tvůj poslední a nezabijou tě,“ popsal první chvíle plné děsivé nejistoty. Dodal však, že nebyl fyzicky napaden. Vystavili ho však psychickému mučení. „Neustále nám říkali, že Rusko skončilo, že jsme dno společnosti. Vyhrožovali nám, že nás nechají vyhladovět,“ popsal a dodal, že většinu času ve vězení trávil koukáním do zdi.
Občas jim prý zapnuli televizi. „Občas nás nechali sledovat ukrajinskou propagandu v televizi,“ řekl Anton. Za svůj pobyt ve vězení byl prý třikrát přemístěn. V zajetí strávil pětačtyřicet dnů. Začátkem dubna se dozvěděl, že proběhne výměna. Antona Rusko vyměnilo za zajatého ukrajinského vojáka. Výměna, která zahrnovala kromě Antona dalších sedmnáct vojáků, se odehrála u Melitopolu.
Návrat do Ruska nebyl zrovna šťastný. Rovnou byl podroben výslechu. „Chtěli vědět, jestli mi mohou ještě věřit. Byl to standardní postup,“ popsal návrat do rodné země.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
