Rus Anton strávil 45 dní v ukrajinském zajetí: Myslel si, že jede na výcvik, pak je poslali do války!
Do ruské armády se nechal naverbovat minulý rok v prosinci, tehdy ještě netušil, že o pár týdnů později, bude bojovat ve skutečné válce. Anton (21) (jméno bylo změněno kvůli bezpečnosti, pozn. red.) se však brzy po invazi Ruska na Ukrajinu ocitl v ukrajinském zajetí, než byl propuštěn v rámci výměny vězňů. V rozhovoru pro britský deník The Guardian popsal, co prožíval během pětačtyřiceti dnů v ukrajinském vězení.
Do armády se přidal dobrovolně. V minulém roce skončil odbornou školu a krátce poté, se dal k vojákům. Rodák ze Sibiře však později svého rozhodnutí litoval. Jak uvedl Anton pro The Guardian, měl prý udělat vše proto, aby se armádě vyhnul. Strávil u ní jen pár týdnů, když byla jeho jednotka přesunuta na anektovaný Krym, kde se měl podrobit týdennímu výcviku. V jeho jednotce se začaly šířit fámy, že jdou do války, ovšem většině jeho spolubojovníků a i jemu, se to zdálo naprosto absurdní. Ovšem pak přišel 24. únor letošního roku a to, co se zdálo být „absurdní“, se stalo skutečností.
„Mnoho chlapců si nedokázalo představit, že půjdou do války. Řekli nám o tom na polední chvíli, noc před invazí. Není fér, jak se mnou ruské úřady jednaly. Byl jsem poslán na Ukrajinu zcela nepřipravený,“ řekl Anton s tím, že byli převezeni v obrněných vozech z Krymu na předměstí Mikolajiva, který byl v začátcích války pod silným ruským ostřelováním. Začátkem března se však jeho jednotka střetla s ukrajinskými silami. Stalo se tak 2. března a Anton byl postřelen do ruky. „Byl to náš první střet s nepřítelem. Ani jsme nevystřelili. Přepadli nás a my jsme se nemohli bránit. Museli jsme se vzdát,“ řekl o konfrontaci s ukrajinskými vojáky. Do zajetí byl vzat s dalším pěti vojáky z jeho jednotky.
Ukrajinští vojáci mu prý nasadili na hlavu pytel a odvezli do cely. Anton uvedl, že měl ze začátku strašný strach, co ho v zajetí čeká. „Třeseš se při sebemenším zvuku. Každý den doufáš, že nebude tvůj poslední a nezabijou tě,“ popsal první chvíle plné děsivé nejistoty. Dodal však, že nebyl fyzicky napaden. Vystavili ho však psychickému mučení. „Neustále nám říkali, že Rusko skončilo, že jsme dno společnosti. Vyhrožovali nám, že nás nechají vyhladovět,“ popsal a dodal, že většinu času ve vězení trávil koukáním do zdi.
Občas jim prý zapnuli televizi. „Občas nás nechali sledovat ukrajinskou propagandu v televizi,“ řekl Anton. Za svůj pobyt ve vězení byl prý třikrát přemístěn. V zajetí strávil pětačtyřicet dnů. Začátkem dubna se dozvěděl, že proběhne výměna. Antona Rusko vyměnilo za zajatého ukrajinského vojáka. Výměna, která zahrnovala kromě Antona dalších sedmnáct vojáků, se odehrála u Melitopolu.
Návrat do Ruska nebyl zrovna šťastný. Rovnou byl podroben výslechu. „Chtěli vědět, jestli mi mohou ještě věřit. Byl to standardní postup,“ popsal návrat do rodné země.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
