Rus Anton strávil 45 dní v ukrajinském zajetí: Myslel si, že jede na výcvik, pak je poslali do války!
Do ruské armády se nechal naverbovat minulý rok v prosinci, tehdy ještě netušil, že o pár týdnů později, bude bojovat ve skutečné válce. Anton (21) (jméno bylo změněno kvůli bezpečnosti, pozn. red.) se však brzy po invazi Ruska na Ukrajinu ocitl v ukrajinském zajetí, než byl propuštěn v rámci výměny vězňů. V rozhovoru pro britský deník The Guardian popsal, co prožíval během pětačtyřiceti dnů v ukrajinském vězení.
Do armády se přidal dobrovolně. V minulém roce skončil odbornou školu a krátce poté, se dal k vojákům. Rodák ze Sibiře však později svého rozhodnutí litoval. Jak uvedl Anton pro The Guardian, měl prý udělat vše proto, aby se armádě vyhnul. Strávil u ní jen pár týdnů, když byla jeho jednotka přesunuta na anektovaný Krym, kde se měl podrobit týdennímu výcviku. V jeho jednotce se začaly šířit fámy, že jdou do války, ovšem většině jeho spolubojovníků a i jemu, se to zdálo naprosto absurdní. Ovšem pak přišel 24. únor letošního roku a to, co se zdálo být „absurdní“, se stalo skutečností.
„Mnoho chlapců si nedokázalo představit, že půjdou do války. Řekli nám o tom na polední chvíli, noc před invazí. Není fér, jak se mnou ruské úřady jednaly. Byl jsem poslán na Ukrajinu zcela nepřipravený,“ řekl Anton s tím, že byli převezeni v obrněných vozech z Krymu na předměstí Mikolajiva, který byl v začátcích války pod silným ruským ostřelováním. Začátkem března se však jeho jednotka střetla s ukrajinskými silami. Stalo se tak 2. března a Anton byl postřelen do ruky. „Byl to náš první střet s nepřítelem. Ani jsme nevystřelili. Přepadli nás a my jsme se nemohli bránit. Museli jsme se vzdát,“ řekl o konfrontaci s ukrajinskými vojáky. Do zajetí byl vzat s dalším pěti vojáky z jeho jednotky.
Ukrajinští vojáci mu prý nasadili na hlavu pytel a odvezli do cely. Anton uvedl, že měl ze začátku strašný strach, co ho v zajetí čeká. „Třeseš se při sebemenším zvuku. Každý den doufáš, že nebude tvůj poslední a nezabijou tě,“ popsal první chvíle plné děsivé nejistoty. Dodal však, že nebyl fyzicky napaden. Vystavili ho však psychickému mučení. „Neustále nám říkali, že Rusko skončilo, že jsme dno společnosti. Vyhrožovali nám, že nás nechají vyhladovět,“ popsal a dodal, že většinu času ve vězení trávil koukáním do zdi.
Občas jim prý zapnuli televizi. „Občas nás nechali sledovat ukrajinskou propagandu v televizi,“ řekl Anton. Za svůj pobyt ve vězení byl prý třikrát přemístěn. V zajetí strávil pětačtyřicet dnů. Začátkem dubna se dozvěděl, že proběhne výměna. Antona Rusko vyměnilo za zajatého ukrajinského vojáka. Výměna, která zahrnovala kromě Antona dalších sedmnáct vojáků, se odehrála u Melitopolu.
Návrat do Ruska nebyl zrovna šťastný. Rovnou byl podroben výslechu. „Chtěli vědět, jestli mi mohou ještě věřit. Byl to standardní postup,“ popsal návrat do rodné země.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu.
