Bez jídla, vody i naděje: Takhle vypadá život v Mariupolu pod vládou Rusů. Hrozí šíření infekcí
Občané přístavního Mariupolu, který po několikatýdenní okupaci padl pod dočasnou moc ruských funkcionářů, ztratili téměř veškerou naději na hezkou budoucnost. Většina z nich se děsí, co přijde dál, živoří a vzpomíná na svůj starý život. Ve zdevastovaném městě zůstalo jen pár tisíc lidí, většina z nich si hledá práci a zvyká si na novou realitu. Musí si vystačit bez elektřiny, jídla a často i bez rodiny.
Před válkou žilo v Mariupolu asi 450 tisíc lidí, velké části z nich se povedlo z města utéct, ovšem přibližně 20 tisíc obyvatel nepřežilo brutální útoky ruských vojáků. Nyní zde živoří méně než 100 tisíc Ukrajinců, kteří od začátku března nemají přístup k jídlu, vodě ani elektřině. 52letá Angela Kopycová zde pro sebe nevidí žádnou budoucnost. „Není tu práce, jídlo ani voda,“ řekla pro server DailyMail. Dodala, že Rusové zničili kromě jejího bytu i její život.
„Jaká budoucnost? Nemám žádnou naději,“ svěřila se. Okupaci přečkávala spolu se svými dětmi a vnukem, rodina se musela po dobu téměř dvou měsíců dělit o minimální porce zbylého jídla. „Děti v porodnicích umíraly hlady,“ vzpomínala. Ulice Mariupolu nyní denně obchází hlídka a proruští separatisté.
Podobně na budoucnost nahlíží Elena Iljinová (55), která před válkou přednášela na místní univerzitě. Rusové během útoků zničili její domov a ženě teď nezbývá než bydlet u své dcery. „Nic mi nezbylo,“ konstatovala zdrcená Elena. Dokonce i oblečení, které teď nosí, jí darovali „hodní lidé“, řekla novinářům. Jejím jediným snem je opět žít tak jako před válkou. „Chtěla bych bydlet ve svém bytě, v míru, chodit do práce a bavit se se svými dětmi.“
Starosta: „Bude to naprostá tragédie“
Po nové práci se shánějí také senioři, kteří se po pádu Mariupolu ocitli bez penze. Jedním z nich je i Sergej Pugač. Muž strávil posledních 30 let prací v ocelárnách Azovstal, před propuknutím invaze mu zbývaly poslední dva měsíce do odchodu do důchodu, kvůli finanční nejistotě si teď musel najít nové zaměstnání. Sergej pracuje jako člen hlídky v místní zoologické zahradě.
„Ukrajinci nejsou líní,“ upozornil. Jakmile v ulicích utichly boje, „lidé se vyplazili ze sklepů a všichni si teď hledají práci“, dodal. „Někteří už pracují.“ Místní si museli zvyknout na život bez elektřiny, telefony si chodí nabíjet k několika zdrojům rozmístěným po městě.
Nedostatek základních potřeb, jídla a vody ale není podle mariupolského starosty Vadyma Bojčenka tím jediným problémem. Město nyní čelí „hygienické katastrofě“, nefungují kanalizační systémy a kvůli masovým pohřbům se mohou do půdy a do vody dostat toxické látky. Situaci nepomohou ani blížící se letní bouřky.
„Počasí se otepluje a podle odhadů lékařů můžeme očekávat infekční onemocnění, která vezmou život tisícům našich civilistů,“ varoval starosta. „Všude po městě jsou zakopaná těla. Půda bude otrávená a dostane se to do podzemních vod a do řek a moře. Také tu nejsou žádná zdravotnická zařízení. Nastane opravdová, absolutní tragédie.“
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
