Bez jídla, vody i naděje: Takhle vypadá život v Mariupolu pod vládou Rusů. Hrozí šíření infekcí
Občané přístavního Mariupolu, který po několikatýdenní okupaci padl pod dočasnou moc ruských funkcionářů, ztratili téměř veškerou naději na hezkou budoucnost. Většina z nich se děsí, co přijde dál, živoří a vzpomíná na svůj starý život. Ve zdevastovaném městě zůstalo jen pár tisíc lidí, většina z nich si hledá práci a zvyká si na novou realitu. Musí si vystačit bez elektřiny, jídla a často i bez rodiny.
Před válkou žilo v Mariupolu asi 450 tisíc lidí, velké části z nich se povedlo z města utéct, ovšem přibližně 20 tisíc obyvatel nepřežilo brutální útoky ruských vojáků. Nyní zde živoří méně než 100 tisíc Ukrajinců, kteří od začátku března nemají přístup k jídlu, vodě ani elektřině. 52letá Angela Kopycová zde pro sebe nevidí žádnou budoucnost. „Není tu práce, jídlo ani voda,“ řekla pro server DailyMail. Dodala, že Rusové zničili kromě jejího bytu i její život.
„Jaká budoucnost? Nemám žádnou naději,“ svěřila se. Okupaci přečkávala spolu se svými dětmi a vnukem, rodina se musela po dobu téměř dvou měsíců dělit o minimální porce zbylého jídla. „Děti v porodnicích umíraly hlady,“ vzpomínala. Ulice Mariupolu nyní denně obchází hlídka a proruští separatisté.
Podobně na budoucnost nahlíží Elena Iljinová (55), která před válkou přednášela na místní univerzitě. Rusové během útoků zničili její domov a ženě teď nezbývá než bydlet u své dcery. „Nic mi nezbylo,“ konstatovala zdrcená Elena. Dokonce i oblečení, které teď nosí, jí darovali „hodní lidé“, řekla novinářům. Jejím jediným snem je opět žít tak jako před válkou. „Chtěla bych bydlet ve svém bytě, v míru, chodit do práce a bavit se se svými dětmi.“
Starosta: „Bude to naprostá tragédie“
Po nové práci se shánějí také senioři, kteří se po pádu Mariupolu ocitli bez penze. Jedním z nich je i Sergej Pugač. Muž strávil posledních 30 let prací v ocelárnách Azovstal, před propuknutím invaze mu zbývaly poslední dva měsíce do odchodu do důchodu, kvůli finanční nejistotě si teď musel najít nové zaměstnání. Sergej pracuje jako člen hlídky v místní zoologické zahradě.
„Ukrajinci nejsou líní,“ upozornil. Jakmile v ulicích utichly boje, „lidé se vyplazili ze sklepů a všichni si teď hledají práci“, dodal. „Někteří už pracují.“ Místní si museli zvyknout na život bez elektřiny, telefony si chodí nabíjet k několika zdrojům rozmístěným po městě.
Nedostatek základních potřeb, jídla a vody ale není podle mariupolského starosty Vadyma Bojčenka tím jediným problémem. Město nyní čelí „hygienické katastrofě“, nefungují kanalizační systémy a kvůli masovým pohřbům se mohou do půdy a do vody dostat toxické látky. Situaci nepomohou ani blížící se letní bouřky.
„Počasí se otepluje a podle odhadů lékařů můžeme očekávat infekční onemocnění, která vezmou život tisícům našich civilistů,“ varoval starosta. „Všude po městě jsou zakopaná těla. Půda bude otrávená a dostane se to do podzemních vod a do řek a moře. Také tu nejsou žádná zdravotnická zařízení. Nastane opravdová, absolutní tragédie.“
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Při explozi v centru Luhansku zahynul někdejší starosta tohoto města Manolis Pilavov, uvedl dnes na telegramu Moskvou dosazený šéf okupační správy východoukrajinské Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Bývalého okupačního starostu zlikvidovala ukrajinská tajná služba SBU, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v SBU.
Ukrajinska pravda označila Pilavova za jednoho z ideologů takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy jednoho ze dvou mezinárodně neuznaných útvarů, které v roce 2014 v reakci na svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté za podpory Moskvy a jejích tajných služeb. Pilavov se osobně podílel na svržení ústavního pořádku, napsala Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
