Putin je posedlý představou o „ruské důležitosti a velikosti“, upozornil exšéf NATO
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson varoval Západ před prezidentem Vladimirem Putinem a jeho „posedlostí ruskou důležitostí a velkolepostí“. Zároveň apeloval na západní lídry, aby Putina neprovokovali, to by podle něj ze strany ruského vůdce vedlo k užití „bezohledného násilí“ ve válce na Ukrajině.
Robertson stál v čele Severoatlantické aliance v letech 1999 až 2003, Putinovu posedlost označil za až „mesiášskou“. Domnívá se, že u Putina se tento nebezpečný stav mysli vyvinul při dlouhé izolaci během pandemie covidu-19, která trvala bezmála 2 roky. Zdůraznil, jak důležitá je rétorika při komunikaci s nedůtklivým Putinem a že jediné slovo či poznámka by mohly vést k další eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Pozor na rétoriku
Západní lídři by také neměli používat útočný, či vyloženě nepřátelský slovníku při komunikaci s hlavou ruského státu, řekl podle listu The Independent exšéf NATO během přednášky na Oxfordské univerzitě o budoucnosti evropské bezpečnosti. Robertson vystupoval společně s řadou bezpečnostních expertů, všichni ve svých projevech zmiňovali „štvavou“ rétoriku, která by podle nich mohla vést k vystupňování násilí na Ukrajině ze strany Rusů.
„Na výběru slov neskutečně záleží, mají moc zveličovat či překrucovat a Putina mohou dovést do stavu, kdy si řekne: Já jim ukážu. Takovou reakci nechceme,“ podotkl Robertson. „Připomínám, že ten muž z Kremlu je na rétoriku nesmírně háklivý a opravdu bychom ho neměli provokovat,“ uvedl, obává se hlavně toho, aby Putin nedal pokyn ke zvýšenému násilí proti Ukrajincům.
Putin se izoloval od světa a skutečnosti
„Setkal jsem se s ním, jednal jsem s ním a to byly mírové časy,“ prohlásil s tím, že už tehdy Putin dokázal ukázat dost emotivní reakce. Ty se podle Robertsona u něj střídaly velmi rychle. „Z jeho chladného ovládání přešel do rychlé emotivní reakce,“ vysvětlil. Dotknul se i spekulací o zdravotním stavu ruského prezidenta, v tisku se objevují snímky Putina, na kterých je patrná jeho oteklost v oblasti krku a obličeje, na videozáběrech je zase vidět, jak napadá na nohu, jeho chůze vypadá nejistě.
Mnoho expertů se domnívá, že i jeho zdraví může mít vliv na rozhodování, některé zdroje z Ruska zmiňovaly Putinovu paranoiu. Ta se u něj mohla rozvinout během pandemie, Putin se během covidu-19 izoloval, vyhýbal se i osobnímu jednání se svými poradci. „Dnes, kdy je uzavřený před virem a odtržený od skutečnosti, se tento Putinův emocionalismus, který je utvářen předpojatým pohledem na dějiny a až mesiášskou posedlostí ruskou velikostí, vyvinul ve velmi nebezpečné nastavení mysli,“ zakončil exšéf NATO.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
