Problémy ruských vrtulníků: Podezřele jim vibrují zbraně. Nakládají jim příliš?

Aligátor je dvoumístnou variantou staršího stroje Ka-50 Čornaja akula. Má nepříliš obvyklou konstrukci: dvouosé neboli koaxiální protiběžné rotory. Tedy jeden se točí na jednu stranu, druhý na druhou, takže se stroj nestáčí a nepotřebuje ocasní rotor na vyrovnávání. Do výzbroje ruských ozbrojených sil vstoupil roku 2010.

Sociálními sítěmi se šíří videa, kterak útočným aligátorům kmitají křídla nahoru a dolů – při letu i přistávání. Tato malá křídla neslouží k letu, pouze nesou výzbroj, čidla, výmetnice klamných cílů, potažmo přídavné nádrže. A na záběrech se jeví, že jsou vždy hodně naložené. „Videa, která by ukazovala takto naložené Ka-52 před válkou na Ukrajině, se těžko hledají,“ konstatuje magazín The Warzone. Možná to je důležitá stopa.

Redaktor magazínu oslovil několik expertů z průmyslu i ozbrojených složek – vyjádřili se pouze anonymně. Jedním z nich byl letecký inženýr, který má zkušenosti z vývoje u předního výrobce helikoptér. Vibrace křídel zřejmě svou frekvencí odpovídají točení rotoru – tedy kmitnou pokaždé, když nad nimi přejde jeden z šesti listů. Jelikož tu jde o opačný chod tří a tří listů, mohou se amplitudy kmitů někdy oslabit či vyrušit, jindy naopak posílit.

Potom záleží na konstrukci křídel – je možné, že některá část má rezonanční frekvenci podobnou právě frekvenci točení rotoru. „Při těchto frekvencích mohou i malé pravidelné síly způsobovat velké amplitudy kmitů,“ popisuje fyzikální jev Wikipedie. Z hodin fyziky či z vojny si někteří můžeme pamatovat, že vojáci nesmí po mostě pochodovat, musí ho přejít volným krokem. Mohli by totiž synchronizovaným dupáním natrefit na rezonanční frekvenci mostu a nebezpečně ho rozkmitat, ba způsobit zřícení.

Pokud se takto podařilo trefit rezonanční frekvenci křídel helikoptéry, „vytváří to zvýšení strukturálního ohýbání a nepříznivé prostředí pro nesené zbraně“, konstatoval letecký inženýr s tím, že právě takový dojem má z videí. „Nevypadá to dobře.“

Přitom zrovna tento typ vrtulníku v 90. letech osobně pozoroval přímo při zkušebních letech u Moskvy – a žádné takové vibrace nespatřil.

Proč Rusové ztrácejí tolik tanků? Slabá morálka, taktika i výzbroj

Větší problém než na samotnou strukturu helikoptéry to může být pro výzbroj. „Typicky by se problémy mohly týkat infračervených senzorů raket, pokud tam jsou nějaké komponenty zrovna citlivé na tuto frekvenci,“ dodal inženýr. A rakety s takovými čidly právě na záběrech vidět jsou – protiletadlové řízené střely Igla-V, které zřejmě Rusové používají hlavně proti ukrajinským dronům.

„Zjevně jde o vibrace s vysokou amplitudou, může i zkrátit životnost,“ soudí další expert, bývalý pilot vojenských vrtulníků a zkušební letecký inženýr. Nesené zbraně mohou kmitáním ztrácet přesnost, v krajním případě i bezpečnost pro posádku. Poškodit či opotřebit se mohou čidla raket, ale i motory, kontrolní systémy a hlavice. A také obranné systémy vrtulníku – vypouštění klamných cílů proti naváděným raketám, resp. příslušná čidla. Ukrajinci jsou protivzdušnými raketami MANPADS dobře vybaveni díky západním spojencům, jiné vrtulníky okupantů poslali k zemi svými drony.

Ministerstvo obrany Ukrajiny uvádí, že od začátku invaze do 18. května Rusové přišli o 167 vrtulníků všech druhů. Web Oryx se snaží ověřovat každou fotografii či video bojové techniky, o kterou Rusové tak či onak na Ukrajině přišli. Celkem potvrzuje ztrátu 41 vrtulníků, z toho 13 Ka-52. U pěti dalších vrtulníků, sestřelených drony bayrakar či kanonem, nelze identifikovat typ.