Okupant Vadim (21) popravil bezbranného seniora (†62): U soudu se k vraždě přiznal
Ruský voják, obžalovaný ze zabití neozbrojeného ukrajinského civilisty, přiznal dnes u soudu v Kyjevě vinu. Informovala o tom ruská služba stanice BBC a agentura Reuters. Je to první takový proces od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní vězení.
„Ano,“ odpověděl dnes podle agentury AFP u soudu ruský voják na otázku, zda přiznává vinu.
Podle ukrajinské generální prokuratury rodák z Irkutsku Šišimarin porušil „válečná pravidla a zvyklosti“. Na konci února společně s dalšími čtyřmi ruskými vojáky ukradl auto, aby uprchli poté, co na jejich kolonu zaútočily ukrajinské síly, tvrdí ukrajinská prokuratura.
Dojeli pak podle ní do Čupachivky, kde uviděli neozbrojeného civilistu, který vedl kolo a telefonoval. Prokuratura uvádí, že Šišimarin dostal od dalšího vojáka rozkaz civilistu zabít, aby ukrajinskou armádu neinformoval o přítomnosti Rusů. Přes otevřené okno automobilu následně vypálil několik ran z útočné pušky, zasáhl civilistu do hlavy a muž na místě zemřel, uvádí obžaloba.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Proces, který sleduje mnoho novinářů, má pro Ukrajinu obrovský symbolický význam, poznamenala agentura Reuters. Kyjev viní Rusko z páchání zvěrstev a z brutality vůči civilistům během invaze a oznámil, že identifikoval přes 10.000 potenciálních válečných zločinů. Moskva popírá, že by cílila na civilisty, případně že by se Rusko podílelo na válečných zločinech. Ukrajinu viní z jejich zinscenování.
